Česká republika by měla zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) minimálně na 24 procent, měla by stanovit povinnost obnovovat lesy, regulovat počty přemnožené zvěře a více přispívat na pomoc rozvojovým zemím, které zasáhla klimatická změna, dnes to uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Zelený kruh a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), které své návrhy poslaly poslancům.
„Aktuálně podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie činí 15 procent. Je ale možné, aby výroba obnovitelné elektřiny vzrostla do roku 2030 na dvojnásobek,“ uvedli ekologové. Hlavní překážkou rozvoje OZE je podle nich absence státní podpory, kvůli čemuž odvětví přes pět let stagnuje.
Podle náměstka pro energetiku René Neděla z ministerstva průmyslu a obchodu stát ročně přispívá 26 miliard korun na OZE, elektřinu z druhotných energetických zdrojů a elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla. „Česká republika patří mezi 11 zemí EU, které již splnily cíl pro OZE do roku 2020. Česká republika dokonce může reportovat vyšší cíl, než který ji byl legislativou EU určen,“ uvedl Neděla.
Česká krajina není podle ekologů připravena na změny klimatu mimo jiné i kvůli tomu, že zemědělci nemohou chránit lesy před suchem. Navrhují proto zahrnout do novely lesního zákona povinnost obnovovat lesy nebo usměrňovat počty přemnožené zvěře. Jejich návrh obsahuje i možnost zavedení zemědělských dotací, které by měly pomoci vytvořit na aspoň deseti procentech zemědělských ploch přírodní prvky, které by bez použití chemických přípravků sloužily jako útočiště pro zvěř, ptáky či hmyz, a ke zkvalitnění zemědělské půdy a ke zmenšení souvislých ploch jedné plodiny na nejvýše 20 hektarů.
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
Ministerstvo zemědělství (MZe) podle mluvčího Vojtěcha Bílého v současnosti pracuje na přípravě nového návrhu lesního zákona, která řeší povinnost obnovovat lesy a přemnoženou zvěř. „Od ledna se také více než zdvojnásobily plochy přírodních prvků, z cca 10,5 procenta na cca 25 procent. Od začátku příštího roku bude omezena výměra jedné plodiny na erozně ohrožených půdách na maximálně 30 hektarů,“ řekl Bílý.
Podle zástupců FoRS Česko neplní mezinárodní závazek poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc chudým zemím, které se musí ve větší míře potýkat s dopady změn klimatu. Český příspěvek patří podle nich mezi nejnižší v Evropské unii a je potřeba ukázat, že si Česká republika uvědomuje svou odpovědnost, chce více přispět na další léta a také vypracovat plán postupného zvyšování příspěvků. „Část financí mohou zajistit výnosy z prodeje emisních povolenek,“ řekl ředitel FoRS Pavel Přibyl.
Ve středu budou poslanci projednávat bod o ochraně klimatu, který prosadila Pirátská strana. Do Česka dnes přijede generální ředitel pro oblast klimatu Evropské komise Raffaele Mauro Petriccione a poslancům a senátorům představí evropskou dlouhodobou strategickou vizi klimaticky neutrální ekonomiky EU Čistá planeta pro všechny.
Infografika: Jak se zrychluje oteplování Země?
Dále čtěte:
Esej: Rána řepce na solar
Politická superstar Ocasio-Cortezová o klimatické změně: Máme ještě rodit děti?
Vědci radí Trumpovi: Místo zdi postavte na hranici s Mexikem solární a větrné parky
Umělé ochlazení Země může fungovat, tvrdí američtí geoinženýři