Stane se Praha sídlem Agentury pro dohled nad systémem Galileo (Galileo Supervising Authority, GSA)? Rozhodnout o tom mají ministři dopravy EU na společné schůzce v Bruselu tento týden, 2. a 3. prosince. „Kandidatura Prahy je velmi dobře připravená. Jednání v současné době dospěla do závěrečné fáze, a proto považuji za strategické v této situaci příliš neodkrývat karty,“ řekl týdeníku EURO Jakub Hodinář, který má jako náměstek pro mezinárodní vztahy na ministrestvu dopravy na starost problematiku vyjednávání o Galileu. Systém má být mimo jiné alternativou k americkému navigačnímu systému GPS.
Česko o GSA usiluje už od roku 2006 a pro tuzemské vyjednavače převyšují pozitivní zprávy. Dostalo se nám vyjádření podpory od silných zemí, jako je Británie, Francie i Itálie. Premiéru Petru Nečasovi to slíbil i evropský prezident Herman Van Rumpoy. „Šance Česka jsou velmi dobré. Nedávno jsem hovořil s lidmi z Komise a jejich názor pro Prahu je velmi optimistický,“ uvádí Evžen Tošenovský, český europoslanec za ODS a zpravodaj legislativy pro řídicí struktury Galilea.
Pokud se favorizovaná pozice Prahy potvrdí, bude v centrále GSA v bývalé budově České konsolidační agentury v pražských Holešovicích sídlit několik desítek úředníků. Kromě toho, že evropská instituce přispěje k prestiži Česka, může to pomoci i české vědě a spolupráci byznysu s vysokými školami.
Navázány jsou na to také ekonomické výhody. V Česku už má pobočku třeba společnost EADS Astrium, která je největším příjemcem kontraktů od Evropské vesmírné agentury (ESA). S místními firmami spolupracuje výrobce satelitů Thales Alenia a partnery si v Česku hledá i firma OHB, která má pro Galileo vyrobit čtrnáct družic. „Výhodou je i to, že úřad budou mít na očích naši politici, takže do něj možná budou více investovat, například větším dobrovolným příspěvkem do navigačního programu ESA,“ domnívá se Petr Bareš, prezident České vesmírné agentury, která sdružuje firmy podnikající v této oblasti.
Ve volitelném programu oblasti družicové navigace se Česko zavázalo zaplatit mezi lety 2009 a 2011 celkem 480 tisíc eur. Smyslem volitelných programů a jejich financování je, že minimálně 84 procent této částky se vrátí státu zpět ve formě zakázek na realizaci aktivit ESA.
Celkově má projekt Galileo stát 3,5 miliardy eur, zpráva pro německou vládu ale odhaduje, že by se mohl prodražit o dalších 1,7 miliardy. Plné fungování systému by se pak mohlo posunout z původně plánovaného roku 2014 o další tři roky.
