Šéf AFAM spoléhá na reality a fondy kvalifikovaných investorů
Sto dnů ve funkci šéfa Asociace fondů a asset managementu (AFAM) má za sebou Josef Beneš, šéf ČSOB Asset Management. Asociace se za tuto krátkou dobu proměnila a směřuje k rychlému spojení s druhým obdobně zaměřeným subjektem - s Asociací pro kapitálový trh (AKAT). Sloučením profesních organizací však Benešovy ambice nekončí. „Chceme Česko proměnit v centrum alternativních investic ve východní Evropě. Z rozhovorů s partnery v západní Evropě vím, že poptávka po obdobných produktech s lokální expertizou je obrovská,“ tvrdí Beneš, s nímž týdeník EURO hovořil o fúzi asociací a o perspektivách kolektivního investování v ČR.
EURO: Před více než rokem jste z pozice místopředsedy AFAM volal po jejím zeštíhlení a potřebě fúze se druhou podobně zaměřenou profesní organizací. Změnil jste názor poté, co jste se v závěru loňského roku stal šéfem AFAM? BENEŠ: Trh je dnes takový, že si žádá jednu profesní asociaci, jež bude zastřešovat jak oblasti kolektivního investování, tak asset management. Většina velkých firem - Česká spořitelna, ČSOB, ING nebo UniCredit - má již všechny tyto aktivity hodně integrované. Na cestě ke sloučení Asociace fondů a asset managementu (AFAM) a Asociace pro kapitálový trh (AKAT) jsme v poslední době výrazně pokročili a dosáhli něčeho, co bych nazval „mentálním konsenzem“. Sedíme společně u jednoho stolu, bavíme se a myslím, že by ke sloučení mělo brzy dojít. Právně to možná zatím nebude tak, že dvě organizace zaniknou a vznikne jedna, věcně se tak však stane. Budeme mít jednotnou metodologii. Začneme dělat společné týdenní a měsíční statistiky a reporty. Před nějakým časem jsem neviděl ke sloučení dobrou vůli; dnes již je situace jiná, žádné spory mezi námi neexistují.
EURO: Jak dlouho potrvá úplné splynutí asociací? BENEŠ: Může to trvat klidně trochu delší období, než se původně plánovalo. Ale nevidím v tom problém. Již během této přechodné doby totiž může existovat společné vedení a administrativa. V současné době pracuje náš společný tým AKAT/AFAM na detailech sloučení a tento materiál bude předložen na valných hromadách obou asociací během května a června. Nevidím důvod, proč by neměl být schválen. Pak již budeme moci přistoupit k faktickému právnímu sloučení.
EURO: Zákony o kolektivním investování, jež upravují prostředí pro fondy, se loni významně a v dobrém změnily. Připravujete náměty na změny zákonů i pro asset management? BENEŠ: Chtěli bychom přijít s novou filozofií, která by napomohla tomu, abychom zlepšili povědomí v této věci. Jedná se o poměrně silný segment kapitálového trhu spravující ke konci minulého roku 630 miliard korun. Zároveň je to však úzká oblast vyžadující značnou míru „detailu“ pro rozumná rozhodování. A tuto míru znalosti bychom chtěli mezi lidmi z politiky i ekonomiky pozvednout. Je nutné, abychom pokračovali v konzistentním rozvoji a neměnili již nastoupený trend. Mou ambicí je vytvořit silnou povědomost o trhu kolektivního investování a jeho významu pro ekonomiku a vybudovat tak stabilní prostředí, které přiláká nové zahraniční investory.
EURO: Myslíte, že má ČR potenciál být v oblasti kolektivního investování středoevropským Irskem či Lucemburskem? BENEŠ: Ve srovnání s jinými zeměmi regionu jsme daleko vpředu. Pokusy stát se středoevropským Dublinem tu již byly. Myslím si však, že v oblasti obecných fondů budeme vždy na okraji. Prostor pro přeměnu ve finanční centrum regionu máme v oblasti alternativních a institucionálních investic. Můžeme být bránou, kudy investoři například prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů vstupují do střední a východní Evropy. Tlak na to, abychom se tímto lídrem stali, s sebou přinese obrovskou kultivaci prostředí a stabilní zákonodárství. EURO: Proč by mělo být pro mezinárodní finanční skupiny atraktivní zakládání svých produktů v ČR? BENEŠ: Některé finanční skupiny nemají ve svých centrálách expertizu alternativních a realitních investic na východních trzích. Když se dnes mluví o investicích v Bulharsku nebo Rumunsku, tak je jasné, že tam dochází se zhruba pětiletým zpožděním k tomu, čím jsme prošli ve střední Evropě. Tato zkušenost je pro centrály zajímavá. Konkurovat Dublinu a Lucemburku můžeme tím, že nabídneme něco, co ani u nich není standardem. Dobrý příkladem jsou realitní fondy, jež jsou legislativně zakotveny v Evropě pouze v několika málo zemích.
EURO: Myslíte, že asset management má v ČR vyšší potenciál rozvoje než fondy? BENEŠ: Přesun úspor do fondů, který probíhal v minulých letech, již dle mého více méně skončil. Nacházíme se v situaci, kdy tato společnost bohatne a asset management již opravdu není pro pár lidí, kteří prodali své firmy. Stává se tématem pro stále širší střední vrstvu, jež správu majetku po svých bankách více žádá.
