Česko chce být mezi zeměmi Evropské unie, které se posunou k hlubší spolupráci v obraně. Na konferenci o evropské bezpečnosti v Praze to řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zdůraznil, že EU musí být součástí řešení bezpečnostních rizik, která se ve světě objevují. Připojil se k postoji předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že pouze nástroje takzvané měkké síly unii do budoucna nebudou stačit.
Zaorálek připomněl, že v posledních letech vzniklo mnoho krizových oblastí, které ohrožují bezpečnost Evropské unie. Zmínil konflikt na východní Ukrajině, boje na Blízkém východě či rozšíření islamistického terorismu. „Občané členských států správně chtějí, aby EU byla součástí řešení. Evropská unie by se měla postarat o jejich bezpečnost, nemůže už do budoucna být ekonomický obr a bezpečnostní trpaslík,“ řekl ministr.
2/2 Ne vždy budeme moci spoléhat na to, že problémy, které bezprostředně ovlivňují nás, za nás vyřeší někdo jiný. #DESCOP
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 9. června 2017
„Dnes máme příležitost udělat rozhodující krok k dlouhodobé bezpečnosti našich občanů,“ řekl o vzniku obranné spolupráce francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Podle něj už je vidět pokrok v některých oblastech, jako je příprava společných evropských bojových uskupení. Do budoucna je ale podle něj třeba pokračovat v budování společných obranných kapacit.
Unie podle Zaorálka byla vždy silná v takzvaných měkkých opatřeních, jako je diplomacie, ekonomické sankce nebo rozvojová pomoc. Tyto nástroje ale do budoucna nebudou stačit a podle Zaorálka je třeba jejich sadu rozšířit o „tvrdou sílu“, tedy o evropskou spolupráci v obraně.
Posledních 20 let byla podle Zaorálka společná evropská obrana tabu, ale teď se vnímání této záležitosti posouvá. „Nyní pracujeme na skutečné evropské obranné unii,“ řekl. Upozornil však na to, že její vznik zabere nějaký čas, neboť teprve tento týden Evropská komise představila možné scénáře, jak by evropská obranná spolupráce mohla vypadat.
„Potřebujeme vytvořit obrannou unii, abychom mohli řešit krize v našem sousedství,“ uvedl v Zaorálek později v závěrečné řeči na konferenci. Důležité pro vybudování evropské obrany bude podle něj francouzsko-německé spojenectví. Unie se podle něj musí umět vypořádat s hrozbami, které mají původ v jejím okolí. Za nejzávažnější z těchto hrozeb označil Zaorálek terorismus, který podle něj musí být vymýcen.
Česko je podle Zaorálka v každém případě připraveno podílet se na společné obraně. Ta zároveň podle něj neznamená oslabení NATO, všechny investice by měly mířit do stejných sil a posílení Evropy by zároveň mělo znamenat i posílení aliance. „Dlouhodobě jsem přesvědčen, že Evropská unie zajišťuje bezpečnost a stabilitu v Evropě bok po boku s NATO,“ řekl. Stabilita unie je podle něj důležitá i pro stabilitu aliance.
Juncker: měkká síla už nestačí
V dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie potřebuje účinnou obrannou politiku, řekl na bezpečnostní konferenci v Praze šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky musí být Evropská unie schopná zajišťovat bezpečnost na evropském kontinentu. Zdůraznil, že cílem evropské obranné spolupráce není nahradit Severoatlantickou alianci. NATO vznik obranného fondu EU vítá.
Juncker zkritizoval Česko kvůli odmítáním kvót. Čtěte více
Juncker zdůraznil, že není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá. Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopné postupovat také samostatně, uvedl Juncker.
„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU,“ řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra, kterého se účastní také zástupci NATO a členských států EU.
Juncker připomněl, že úvahy o společné obraně Evropy se v průběhu evropské integrace objevily již v padesátých letech. Aktuální hrozby - ať už jde o válečné konflikty, kybernetické útoky nebo terorismus podle něj vyžadují, aby členské země myšlenku obranné spolupráce převedly v realitu.
Měnící se mezinárodní prostředí podle šéfa komise vyžaduje, aby EU dokázala bezpečnostním výzvám čelit samostatně. „Nemáme jinou možnost, než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody,“ uvedl Juncker.
Evropští spojenci, ale i nepřátelé podle něj vynakládají na své vojenské kapacity více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel.
Sobotka připomněl, že EU byla od svého vzniku klíčová pro zajištění míru v Evropě. Situace se ale změnila a nyní je podle premiéra nutné, aby unie byla i společnou odpovědí členských států na hrozby zvenčí. „EU musí být schopná zajišťovat bezpečnost na kontinentu i předcházet hrozbám v sousedství,“ řekl Sobotka.
EU podle něj musí být schopna efektivně posílat síly do zahraničí k zajištění svých zájmů. Je proto třeba zlepšit rozhodovací procesy na úrovni členských států i na celoevropské úrovni.
Sobotka mluvil i o potřebě větší koordinace v obraně, protože nyní jsou obranné výdaje členských států často neefektivní, kapacity se překrývají a jednotlivé země používají techniku, která je vzájemně nekompatibilní. Unie by tak měla koordinovat vyzbrojování národních armád a společný evropský obranný výzkum.
Premiér upozornil, že nemluví o vybudování federální evropské armády, která by nahradila ozbrojené síly jednotlivých států. Členské země EU podle něj budou nadále mít rozhodující slovo v otázce vlastní obrany.
Silnější Evropa v NATO?
Stejně tak by podle něj nemělo prohlubování společné evropské obrany nahrazovat NATO. Aliance podle Sobotky bude nadále hrát roli garanta bezpečnostního uspořádání na evropském kontinentu. Jde ale o to, aby Evropa hrála v NATO významnější a v případě potřeby i samostatnou roli.
Sobotka poté novinářům sdělil, že Evropská unie by se v rámci společné obrany měla soustředit na mise, které stabilizují její okolí. Migrační krize podle Sobotky ukázala, že se EU musí starat o to, co se děje v jejím sousedství. Hlavním úkolem evropské obranné spolupráce by podle premiéra mělo být organizování civilních, vojenských i výcvikových misí do severní i střední Afriky a na Blízký východ, které by přispěly ke stabilizaci regionu a omezily riziko, že důsledky konfliktů budou mít dopad na EU.
Zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová na konferenci uvedla, že Severoatlantická aliance plán na vznik evropského obranného fondu vítá. Umožní to podle ní větší efektivitu obranných výdajů, protože nyní se v Evropě vyplýtvá mnoho prostředků na zdvojené kapacity.
Podle místopředsedy Evropské komise pro růst a konkurenceschopnost Jyrkiho Katainena vytvářením společné evropské obrany nevzniká paralelní struktura k NATO, ale odstraňují se duplicity, které byly mezi státy unie, které jsou často i členy aliance. „Tyto duplicity vytvořily bezpečnostní deficit, který už si nadále nemůžeme dovolit,“ řekl Katainen.
Dále čtěte:
