Už ve třinácti evropských zemích aktuálně funguje zálohování nápojových obalů, mezi něž patří plastové PET lahve a plechovky. Zavedení systému v Česku si přitom za svůj cíl stanovilo i tuzemské Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které chce v ideálním případě novinku spustit již v roce 2025. Díky tomu by se mělo každý rok zrecyklovat až 2,5 miliardy kusů nápojových obalů, což má představovat významné zlepšení oproti současnému stavu.
Ministerstvo aktuálně připravuje návrh změny zákona o obalech, který chce představit do konce letoška. Zálohy ve výši čtyř až pěti korun by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích a plechovkách o objemu 0,1 až 3 litry a také všech nápojů s obsahem alkoholu do 15 procent. Výjimku budou mít třeba obaly od mléka a mléčných výrobků nebo jednorázové skleněné obaly.
„Náklady na zavedení systému i jeho provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů. Občané tedy zaplatí jen zálohu za obal, která se jim vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě, nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vysbírat 90 procent všech plastových lahví a plechovek,“ vysvětlil v květnu ministr životního prostředí Petr Hladík.
Sto milionů lahví končí v přírodě
Fungování celého systému bude zajišťovat nový operátor založený výrobci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 procent obalů podléhajících zálohování. Provoz tohoto operátora má být financován z poplatků producentů, nevyplacených záloh a výnosů z prodeje druhotných surovin. Zálohový systém bude v provozu na všech prodejnách nad 50 metrů čtverečních a na čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních, což by mělo dohromady tvořit celkem 11 tisíc míst.
Zálohované obaly podporují i mnohé významné české firmy, jako je třeba Mattoni, Kofola, Budějovický Budvar nebo pivovary Bernard, Poutník či Krakonoš. Tyto společnosti spolu s dalšími podniky založily iniciativu Zálohujme, která má pomoci prosadit systém vratných nápojových obalů.
„V České republice se aktuálně vytřídí zhruba 69,5 procenta PET lahví a pouze 35 procent plechovek. Zbytek momentálně končí na skládkách, ve spalovnách nebo v přírodě, kam se tímto způsobem ročně dostane až 100 milionů PET lahví. Množství vytříděných nápojových obalů se navíc nezvyšuje ani s přibývajícím množstvím žlutých kontejnerů. Česko se přitom zavázalo do roku 2029 třídit 90 procent PET lahví, přičemž této úrovně dosahují pouze země se zálohovým systémem,“ shrnul web iniciativy hlavní argumenty pro zavedení záloh.
Na Slovensku si zálohování pochvalují
V sousedním Slovensku už zálohování nápojových obalů funguje od začátku minulého roku a podle dosavadních údajů tamního Ministerstva životního prostředí se celý systém osvědčil. Od jeho spuštění se v zemi vrátilo na 1,3 miliardy obalů, přičemž míra jejich návratnosti do systému zálohování dosáhla v prvním letošním pololetí 88 procent. Zhruba 57 procent vrácených obalů tvoří plastové lahve, zbylých třiačtyřicet pak představují nápoje v plechovkách.
„Už v loňském roce návratnost obalů překonala naše původní očekávání o 10 procent a v prvním pololetí letošního roku vzrostla o dalších téměř 20 procent. I tento výsledek je důkazem, že Slováci si na systém zálohování zvykli a považují jej za běžnou součást svých životů,“ nechala se slyšet tajemnice tamního ministerstva Katarína Butkovská.
K 30. červnu se zálohového systému na Slovensku účastnilo celkem 3147 odběrných míst, z čehož 37 procent provozů tvořily povinně zapojené obchody s prodejní plochou nad 300 metrů čtverečních. Zbytek prodejen takto fungovalo na dobrovolné bázi. „Velice nás jejich zájem těší. Právě tato místa totiž nesou velký podíl na tom, že zálohování je na Slovensku tak úspěšné,“ dodal generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.
Obce se bojí dopadů na odpadový systém
Je pravděpodobné, že navzdory svým výhodám přinese zavedení záloh i určité komplikace. Těch se obává třeba Svaz měst a obcí ČR, který zastupuje téměř polovinu všech tuzemských samospráv. Podle názoru Svazu je navíc zřejmé, že považovat zálohování ze nejekologičtější a nejekonomičtější řešení pro celý systém odpadového hospodářství ve skutečnosti rozhodně nelze.
„Rozumíme ambicím MŽP na zavedení povinného zálohování a vnímáme nutnost řešení vzniku a recyklace odpadu. Ministerstvo ale musí nejprve provést vyhodnocení zásahu zálohování do celkového systému odpadového hospodářství a jeho finančních dopadů,“ shrnula tisková mluvčí Svazu Alexandra Kocková.
Města a obce se navíc podle ní domnívají, že před případným zavedením systému je nutné nastavit transparentní a vymahatelná pravidla pro to, aby nedocházelo k obchodování se zálohovaným odpadem přes hranice: „Je také nezbytné řešit problematiku stávajících investic do třídicích linek, na svoz odpadu i na další využití zbývajícího odpadu po zavedení povinného zálohování.“
Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že samosprávám by zavedení zálohování nijak uškodit nemělo. „Obce na novém systému, který odvede PET lahve a plechovky ze stávajícího třídicího systému, tratit nebudou. Návrh také bude počítat s tím, že samosprávy budou mít nárok na část nevrácených záloh. Kromě toho se jim sníží množství plastových odpadů ve žlutých popelnicích, takže budou moci optimalizovat sběr z hlediska frekvence svozu, což jim může zlevnit provoz,“ konstatoval úřad.
K podobnému závěru pak došla i zpráva Centra ekonomických a tržních analýz, kterou si nechala zpracovat Iniciativa pro zálohování. Podle ní povede zálohování k růstu průměrného poplatku za odpady ve výši 30 korun za obyvatele a rok, což představuje procentuální navýšení všech nákladů obcí o 0,09 procenta. Toto číslo přitom vyjadřuje variantu s větším dopadem na současný systém, zatímco pozitivnější scénář očekává růst poplatků ve výši 15,1 koruny za rok.
