Přes četné výhrady by většina manažerů chtěla, aby Václav Klaus setrval ve funkci
Myslíte si, že by Václav Klaus měl být znovu zvolen prezidentem?
- Ano 58 %
- Ne 25 %
- Nevím 17 %
Ohledně kandidátů na funkci příštího prezidenta víme zatím pouze o jednom, který se rozhodl o ni oficiálně ucházet. Je jím ten současný, Václav Klaus, jenž svou kandidaturu oznámil 28. února, čtyři roky poté, co byl poprvé zvolen prezidentem. Tento jeho čin překvapil asi jen málokoho, a jak se dalo očekávat, okamžitě se objevila jména lidí, kteří by se měli stát jeho protikandidáty - Petra Buzková, Jiří Dienstbier, Tomáš Halík a Karel Schwarzenberg, máme-li jmenovat některé z nich. Ať už však bude soupeřem Václava Klause kdokoli, bude to mít těžké. Vždyť i 58 procent našich respondentů odpovědělo na naši otázku kladně.
Pro tohoto je vše jasné: „Je to jediná rozumná alternativa.“ Přitakává mu další: „Není to špatný prezident, o lepším nevím.“ V této odpovědi sice zaznívá jistá nespokojenost se současným prezidentem, ale manažer neví, kdo by měl přijít místo něho: „Navzdory jeho různým nešvarům není na české politické scéně žádná adekvátní náhrada.“ Stejnou bezradnost lze odhalit i v této odpovědi s otazníkem na konci: „Přes řadu výhrad k jeho osobě, kdo jiný, když ne on?“ Odpovídá mu respondent: „Tím spíše, když člověk vidí uvažované protikandidáty ČSSD nebo když si vzpomene na protivníky při minulé volbě. Z té skupiny ale vyjímám Miloše Zemana, který ať už je jakýkoli, pořád má IQ v hodnotách umožňujících mu reprezentovat mne jako občana v zahraničí.“ A doplňuje ho následující: „Domnívám se, že by Václav Klaus měl být znovu zvolen prezidentem ČR. To nepíši proto, že bych byl ohromným příznivcem pana prezidenta, ale proto, že je vzdělaný, reprezentativní, charismatický a s celou řadou dobrých vlastností, a já si moc přeji, aby moji zemi reprezentoval člověk, na kterého je hezký pohled a jenž když promluví, říká docela rozumné věci.“
Ne všichni manažeři však sdílejí tento názor na současného prezidenta: „Václav Klaus je výjimečně charismatický politik, je to však pouze politik, nikoli státník a už vůbec ne morální autorita. Naše země nyní prožívá období hospodářského rozkvětu, ale morální stav společnosti je tristní. Historie mnoha národů nás však učí, že není dlouhodobé prosperity bez morálky, to znamená bez obecného a dobrovolného dodržování základních principů fungování svobodné společnosti. Myslím si, že je čas začít s nápravou. Prezidentem by dle mne měl být morální člověk se silným právním cítěním a se zkušeností v praktické politice.“
Ještě nekompromisněji odmítavá je tato odpověď: „Neměl, protože svým extrémním euroskepticismem dlouhodobě oslabuje pozici České republiky ve strukturách Evropské unie. Navíc pro něj funkce prezidenta republiky není službou, ale pouze prostředkem k realizaci osobních ambicí, z nichž patrně nejvýraznější je snaha o překonání světového rekordu v počtu titulů ,honoris causa‘ všeho druhu na univerzitách ve všech koutech světa, od USA přes Čínu až po Nigérii. Itinerář prezidentových cest je určován z podstatné části vstřícností univerzity v dané zemi k naplnění této obsese.“
Tento respondent na otázku nedokáže odpovědět: „Záleží na tom, bude-li kandidovat nějaká jiná výrazná osobnost. Václav Klaus má vedle svých nesporných kladů, k nimž patří i reprezentativnost, i některé výrazné zápory. Například je zodpovědný za ne zcela povedenou privatizaci. Zřejmě se však výraznější osobnost již mezi kandidáty neobjeví.“
Velké problémy s odpovědí měl i tento manažer, nakonec však u něj zvítězil realismus: „Musím říci, že odpověď na tuto otázku pro mne byla (k mému překvapení) dost těžká. Úplně ideálně by měl na místě prezidenta sedět někdo jiný než Václav Klaus. Nežijeme však v ideálním světě a z nabízených možností je on asi ta nejlepší. Takže vzhledem k dnešní realitě říkám ano.“
Tento realismus nabývá konkrétní podoby v odpovědi: „Ano, bohužel ano. S některými názory Václava Klause sice mohu čas od času nesouhlasit, ale jako občan České republiky se za něho jako svého prezidenta nemusím stydět. Pokud ničím jiným, pak svým vzezřením, vystupováním, vzděláním i mluveným projevem je důstojným reprezentantem země. Představím-li si (byť to vyžaduje značnou míru fantazie), že by například ČSSD dokázala prosadit šílenou myšlenku zvolit prezidentem Vladimíra Špidlu, nevadilo by mi, kdyby si lidé v zahraničí pletli Českou republiku třeba se Srbskem (stejně jako si v minulosti pletli Československo s Jugoslávií) a ochotně bych vysvětloval, že letošní zima byla u nás - v Bělehradě - překvapivě mírná.“
Odpovídalo 98 manažerů
