V tuzemsku je více než 400 nezabezpečených bezpečnostních kamer, ze kterých lze záběry sledovat na internetu. Česko je tak v jejich počtu na devátém místě na světě. Vedou USA před Japonskem a Itálií. Uvedl to server Insecam.org, který záběry zveřejňuje.
Počty nezabezpečených online kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích na webu Insecam.org se průběžně mění, v České republice jich v dubnu bylo 410. V Itálii se lze snadno připojit k více než 1000 kamer, v Japonsku ke 2000 a v USA dokonce k více než 5000. Například Německo zaujímá s necelými 500 kamerami sedmé nejhorší místo, v přepočtu na počet obyvatel si ale vede lépe než Česko.
„Sledovat přímý přenos lze v České republice například z kamery na chodbě činžovního domu, nádvoří zámku v Litomyšli nebo náměstí v Poličce. Nezabezpečené kamery jsou i ve firmách, prodejnách, restauracích, skladištích nebo areálech průmyslových podniků či zábavních center,“ uvedla Adéla Denková z projektu Evropa v datech.
Web Insecam.org vznikl proto, aby upozorňoval na nezodpovědnost majitelů online kamer, kteří je nezabezpečili heslem nebo jiným adekvátním způsobem. Umožňuje sledovat záběry z více než 10 tisíc nezabezpečených kamer po celém světě. Jejich počet by mohl být ještě vyšší, web ale kvůli ochraně soukromí nezveřejňuje přenosy z bytů a kanceláří.
Černá listina se plní. Čínský velký bratr už rozhoduje, kdo smí do vlaku
Nezabezpečená elektronika může v budoucnu napáchat velké škody. Počet podobných zařízení totiž roste s tím, jak se rozvíjí takzvaný internet věcí. Tímto názvem se označuje síť, ve které spolu navzájem nebo s člověkem může komunikovat a vyměňovat si data celá řada zařízení od chytrých spotřebičů přes počítače, televize, mobily a hodinky nebo třeba zdravotní pomůcky, až po zmíněné kamery či dětské chůvičky. Z dat, která chytrá zařízení využívají, může hacker například zjistit, kdy obyvatelé nejsou doma, sledovat polohu lidí nebo přímo ovládat některá zařízení.
Česko se v celosvětovém žebříčku vnímání kybernetických rizik umisťuje na nižších pozicích právě i kvůli vlažnému přístupu k zabezpečení v digitálním světě. Podle Eurobarometru z roku 2017 sice považovalo kyberkriminalitu za hrozbu pro Evropu 81 procent Čechů, menší význam jí však přikládali už jen obyvatelé pěti dalších zemí EU. Například ve Finsku ji za závažnou hrozbu považovalo 96 procent lidí.
Dále čtěte:
Ohrožené chytré domácnosti. Dvě pětiny z nich mohou napadnout hackeři, vyplývá ze studie
