Rakouská ekonomika letos poroste o 1,2 procenta, tvrdí rakouský ministr
EURO: Jak se dařilo rakouské ekonomice během krize a které sektory byly nejvíce postiženy? MITTERLEHNER: Vedle mnoha exportně orientovaných podniků postihla krize především subdodavatele v automobilovém průmyslu a stavební firmy. Navzdory této nepříznivé výchozí situaci se pozice Rakouska v mezinárodním měřítku zlepšila. Receptem na úspěch bylo, že jsme podpořili důležitou domácí spotřebu, kladli důraz na veřejné investice a zajistili financování firem prostřednictvím úvěrů s výhodným úročením a poskytnutím záruk. Paralelně k tomu etablovala spolková vláda model zkrácené pracovní doby, jehož pomocí si podniky mohou udržet odborné pracovníky i přesto, že jim ubylo zakázek, a který je také spojen se zvyšováním kvalifikace. Navíc ministerstvo hospodářství zahájilo prostřednictvím státní firmy Bundesimmobiliengesellschaft (Spolková realitní společnost) velkou ofenzívu v oblasti spolkových pozemních staveb. Celkem jsme tak dokázali firmám zajistit jakousi oddechovou přestávku, kterou musí využít k potřebné restrukturalizaci. Neboť abychom mohli vytvořit skutečný a samostatný růst ekonomiky, nesmíme donekonečna dávat umělé impulzy, ale měli bychom opět nechat silněji působit principy nabídky a poptávky.
EURO: Česko a Rakousko jsou členy EU, myslíte, že toto členství pomohlo překonat krizi nebo že – právě naopak – krizi v Rakousku zostřilo? MITTERLEHNER: Členství v EU dávalo doposud Rakousku dodatečný impulz ročního růstu o 0,6 procenta a ročně umožnilo vytvořit čtrnáct tisíc nových pracovních míst. Kromě toho nám navíc ve finanční a hospodářské krizi pomohl shodný postup EU při sestavování krizových balíčků. To bylo naprosto správné, mnohé země se navzájem stimulovaly. Jako malé otevřené národní hospodářství mohlo Rakousko zvlášť profitovat z opatření ostatních zemí – například ze zavedení šrotovného.
EURO: Je už v Rakousku cítit oživení ekonomiky? Které sektory to cítí nejvíce? MITTERLEHNER: Podle aktuální prognózy ekonomického výzkumného ústavu WIFO bude naše hospodářství růst letos o 1,2 procenta a v roce 2011 o 1,6 procenta. Ale přestože existuje mnoho pozitivních signálů, nemůžeme ještě hovořit o samostatném růstu. Pozitivně vnímám, že vývoz zase roste. Oproti loňsku se export v prvním čtvrtletí 2010 zvýšil o 3,9 procenta. Tato čísla ukazují, že naše internacionalizační ofenziva zabírá a podporuje podniky při pronikání na nové trhy s inovativními výrobky. Doposud se nám takto podařilo získat mezi rakouskými podniky 1400 nových vývozců. Paralelně k tomu rozvíjíme ještě intenzivněji než dříve kontakty s rychle se rozvíjejícími zeměmi.
EURO: Velkou roli v rakouském hospodářství hraje turistika, zaznamenalo Rakousko úbytek návštěvníků v roce 2009? MITTERLEHNER: Rakouský turismus se zase jednou ukázal odolný krizi. Počet přenocování sice v loňském roce klesl o 1,9 procenta na 124,2 milionu, nicméně ale stále to bylo více než v roce 2007, který patřil k nejúspěšnějším. Noclehy domácích turistů dosáhly počtu 34,4 milionu (plus 1,6 procenta), což znamená nový rekord. To ukazuje, jak úspěšné byly naše marketingové kampaně, poprvé zaměřené jak na domácí trhy, tak na turisty z blízkého zahraničí. Celkem vzato je náš turismus navzdory hospodářské krizi na dobré cestě a získává v mezinárodním měřítku tržní podíly. Ovšem vzhledem ke globalizaci a stále rostoucí konkurenci se naše turistické podniky nesmějí se svými úspěchy spokojit, ale musejí dále vyvíjet nabídku. Proto jsme zavedli pro turismus novou strategii, která má umožnit především větší efektivitu a inovace a také lepší marketing. Do budoucna sázíme na tři silné samostatné charakteristické oblasti, Alpy, Dunaj a na města & kulturu.
EURO: Jak vidíte aktuální hospodářskou situaci v zemích střední, východní a jižní Evropy, které patří k nejdůležitějším rakouským obchodním partnerům? MITTERLEHNER: Nejhlubší bod krize jsme, zdá se, překročili. Stav zakázek se ve východní Evropě zotavil rychleji a dynamičtěji, než jsme očekávali, z čehož nyní zase silně profitujeme. To významně přispělo k pozitivnímu vývoji rakouské ekonomiky a podpořilo naše konjunkturní balíčky. Je naprosto jasné, že středoevropské a východoevropské země nadále zůstávají důležitou cílovou oblastí pro přímé investice rakouských firem.
EURO: Rakouské banky stály vždy v čele expanze rakouských firem na východ, jejich angažmá v CEE bylo dokonce vnímáno jako ohrožení Rakouska. Vidíte ještě v takzvaných východních úvěrech problém pro rakouské hospodářství? MITTERLEHNER: Ne, to bylo už v minulosti přehnané a částečně zkreslené. Ostatně střední a východní Evropa není homogenní ekonomická oblast, ale skládá se z celé řady zemí s rozdílnými riziky. Tudíž jsou rizika rakouských bank široce rozložená. Experti vycházejí z toho, že hospodářský pokles ve středoevropském regionu představuje spíše krátkodobé ochlazení. Linie růstu je dlouhodobě intaktní.
EURO: Mluví se o bankovní dani v Rakousku. Mohl byste tyto představy konkretizovat? Některé banky dokonce hrozily přesunout část svých operací do ciziny. MITTERLEHNER: V důsledku mezinárodní finanční krize byly i rakouské banky odkázány na státní pomocný balíček. Proto momentálně zkoumá pracovní skupina spolkové vlády, do jaké míry může finanční hospodářství přispět k ozdravení rozpočtu. Důležité je, aby tato daň byla vytvořena tak, aby z toho našim bankám nevzešly žádné nevýhody v mezinárodní konkurenci a aby klienti nebyli dodatečně zatěžováni. Kdyby tím utrpělo poskytování hospodářských úvěrů, došlo by k brzdění růstu.
EURO: Rakousko jako člen eurozóny prožívá také jinou krizi, a to v souvislosti s krizí v Řecku. Jak vidíte budoucnost společné měny a eurozóny? MITTERLEHNER: Čím jednotněji Evropa vystupuje a čím je euro jako měna stabilnější, tím lépe pro Rakousko. Proto je nesmírně důležité, aby euro zase získalo důvěru, kterou mělo před touto dluhovou krizí. Slabší kurz vzhledem k dolaru sice pomáhá našemu exportu, ale dlouhodobě by byla mizející důvěra v euro škodlivá. O to důležitější je, aby celoevropsky plánovaná konsolidace rozpočtů byla trvale úspěšná a zadlužení států klesalo.
EURO: Rakousko rozhodlo, že do května 2011 neotevře pracovní trh pro pracující z nových zemí EU (včetně Česka). Vidíte v přílivu pracovních sil z oblasti CEE riziko pro rakouský pracovní trh? MITTERLEHNER: Šance převažují, proto bychom měli k tomuto vývoji přistupovat ofenzivně. Zvlášť naše firmy mohou silně profitovat, protože hospodářské vztahy se lepším propojením stanou ještě intenzivnějšími a pozice Rakouska coby prostředníka směrem do střední a východní Evropy se nadále posílí. To nám pomůže nejen při vývozu, ale Rakousko se tak stane atraktivnější pro mezinárodní koncernové centrály.
EURO: Když hovoříme o konkurenci na pracovním trhu – existuje také konkurence mezi firmami – jaké zkušenosti získaly rakouské firmy s východoevropskou či českou konkurencí? MITTERLEHNER: Česko po hospodářské stránce rychle dohnalo ostatní a nyní si vydobylo pozici jako průmyslová lokalita v odvětvích se středními a vyššími technologickými nároky. Proto jsou i rakouské firmy nuceny zvyšovat produktivitu, respektive objevovat nová, nepokrytá místa trhu pro inovativní výrobky a služby. Konkurence prostě obecně oživuje obchod.
EURO: Česko nebo obecně sousedé Rakouska jsou nejen konkurenti Rakouska, ale také partneři. Existují aktivity ze strany Rakouska nebo rakouských firem ve směru „partnerství“? MITTERLEHNER: Hospodářské propojení Rakouska a Česka je velmi intenzivní. Partnerství sahá od společných podniků přes spolupráci ve výzkumu a vývoji, v oblasti high-tech, ve vzdělávání a poskytování licencí až po společné projekty ve třetích zemích. Využíváním vzájemných sil vznikají konkurenční výhody a dělba práce umožňuje úspory nákladů a investic. Kromě toho podporují iniciativy jako Euroregio nebo Centrope přeshraniční spolupráci celých regionů. Také rakouské partnerství na letošním strojírenském veletrhu v Brně je výbornou možností k prohloubení partnerství a hospodářských vztahů.
EURO: Pro obchodní vztahy jsou obzvlášť důležitá dobrá dopravní spojení. Jak to vypadá s dalším vývojem v této oblasti? MITTERLEHNER: Rakousko nyní učinilo několik opatření ke zvýšení kvality dopravního propojení. U dálničního spojení Vídeň–Brno byl uveden do provozu podstatný úsek z Vídně do Mistelbachu, další oblasti již plánujeme. Mezi Lincem a Českými Budějovicemi se na rakouské straně staví rychlostní komunikace. V oblasti železnice bylo obnoveno nejdůležitější spojení mezi Vídní a Břeclaví. Je projektováno pro rychlosti od 120 do 140 km/h a je dostatečně způsobilé pro nákladní dopravu. Pro železniční spojení Linec – České Budějovice jsou plánována opatření ke zlepšení stavu železnice.
Reinhold Mitterlehner (54) Rakouský ministr pro hospodářství, rodinu a mládež. Vystudoval práva na Univerzitě Johannesa Keplera v Linci a postgraduální studium na univerzitě ve švýcarském Fribourgu. V letech 1980 až 1992 vedl mítinkové oddělení Rakouské hospodářské komory (WKO), následně až do roku 2000 stál v čele Rakouského hospodářského svazu a poté se stal zástupcem generálního sekretáře WKO. Je členem Rakouské lidové strany, ze kterou byl také poslancem rakouské Národní rady. Je ženatý a má tři děti.
