Dlouhé období mzdové stagnace a uměle oslabené koruny zhoršilo pozici českých zaměstnanců v mezinárodním srovnání. Tuzemské mzdy zaostávají za Slovinskem, Řeckem i za Estonskem. Zdola nás navíc dohánějí Slovensko a Chorvatsko.
Premianti ve střední a východní Evropě? Těžko. Srovnání společnosti Mazars ukazuje, že průměrné mzdy v Česku nejsou žádná sláva. Průměr za soukromý sektor loni v přepočtu činil 1046 eur měsíčně, což zařadilo Čechy jen těsně před Slováky a Chorvaty. Mzdový průměr v Estonsku je již o 15 procent vyšší, ve Slovinsku dokonce o 60 procent.
Mazars uvádí ve své regionální studii také Rakousko, které se nachází ve zcela jiné kategorii než ostatní sledované země. Oproti Čechům berou Rakušané dvaapůlkrát více, což platí v případě hrubé i čisté mzdy. Slabou útěchou může být aspoň fakt, že Česko má ze všech sledovaných zemí nejnižší míru nezaměstnanosti. K tomu lze přičíst naději, že statistika za letošní rok bude vypadat z našeho pohledu o něco příznivěji.
| Srovnání průměrné mzdy v regionu střední a východní Evropy (v eurech za rok 2016) | |||
|---|---|---|---|
| čistá mzda | hrubá mzda | superhrubá mzda* | |
| Rakousko | 2004 | 2788 | 3637 |
| Slovinsko | 1103 | 1679 | 1950 |
| Estonsko | 951 | 1199 | 1604 |
| Řecko | 947 | 1243 | 1554 |
| Česko | 797 | 1046 | 1402 |
| Slovensko | 755 | 990 | 1338 |
| Chorvatsko | 726 | 1018 | 1193 |
| Polsko | 660 | 934 | 1168 |
| Litva | 618 | 793 | 1041 |
| Maďarsko | 592 | 890 | 1100 |
*celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance
V dubnu totiž Česká národní banka ukončila devizové intervence, které držely domácí měnu na umělé nízkém kurzu 27 korun za euro. Současně po osmi letech slabého růstu začaly firmy i stát konečně výraznějším tempem navyšovat mzdy. Svou roli zde hraje nedostatek volných pracovníků, kdy podniky stále více začínají zaměstnance přetahovat – nejčastěji právě nabídkou vyšší mzdy.
Spočítejte si mzdu na našem kalkulátoru:
Srovnávací studie společnosti Mazars též vyvrací domněnky o nadměrném daňovém zatížení českých zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, hlavně co se týká výše zdravotního a sociálního pojistného. Realita je taková, že bezdětným Čechům s průměrnou mzdou zůstane ze superhrubé mzdy necelých 57 procent. Tento poměr je lepší než v Rakousku i Maďarsku a prakticky se neliší od situace na Slovensku, v Polsku či Slovinsku.
Tuto skutečnost si zřejmě neuvědomují čeští politici, kteří se před říjnovými volbami předhánění ve slibech, o kolik srazí sociální pojistné. Zatím v této disciplíně „vede“ pravicová TOP 09, slibující snížení o osm procentních bodů.
Dále čtěte:
