Česká republika měla ke konci března smluvně zajištěno 24,5 procenta evropských dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o necelých 150 miliard korun. Ve výzvách bylo vyhlášeno 83 procent z přidělených 648 miliard korun. Sdělila náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Olga Letáčková. Na konci letošního roku chce mít MMR smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz.
„Jsou to peníze, které ještě příjemce nemusí fyzicky mít. Ale už má v ruce doklad, že je dostane,“ uvedla Letáčková. Z jednotlivých programů je na tom podle ní nejlépe program Zaměstnanost, který už má pod smlouvami téměř tři pětiny z přidělených 56 miliard korun.
Naopak nejhůře zatím čerpá operační program Praha - pól růstu s vyčerpanými sedmi procenty. „Tady jsou ty problémy hlubší. Musím připomenout, že o program pro Prahu jsme tvrdě bojovali. Evropská komise ho dlouho nechtěla schválit, ale zástupcům Prahy se ho nakonec podařilo prosadit. Takže je v zájmu renomé České republiky, abychom to dokázali nějak obhájit,“ doplnila náměstkyně. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.
Podle Letáčkové bude pro Česko důležitý konec příštího roku, kdy Evropská komise vyhodnotí jednotlivé země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 38,6 miliardy korun. „Určité pochybnosti zatím máme ve dvou oblastech. Jedná se o energetické úspory a elektronizaci veřejné správy,“ řekla Letáčková. Na konci roku 2018 bude rovněž zřejmé, o kolik peněz ČR případně přišla z projektů přidělených v roce 2015. Podle unijních pravidel musí být totiž proplaceny do tří let.
Přečtěte si o posledním vývoji brexitu:
Jednání o brexitu povede za Británii Mayová
Na konci letošního roku chce mít MMR, které je za evropské dotace zodpovědné, pod smlouvami minimálně 40 procent evropských dotací, tedy 244 miliard korun. „To je nový milník, který letos řídicím orgánům dáváme. Loni jsme chtěli, aby vyhlašovaly výzvy, stanovili jsme tam limit 70 procent. Ne všem se to líbilo. Považovaly to za zbytečnou byrokracii a možná až příliš striktní postup z naší strany,“ uvedla dále Letáčková.
Objem peněz pod smlouvami MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy. Naopak hodnotu výzev vztahuje k celkové částce 648 miliard korun. „Je to z toho důvodu, že kdybychom na konci příštího roku zjistili, že těch šest procent opravdu máme, vytvořilo by to zbytečný tlak, abychom je stihli do výzev umístit,“ doplnila náměstkyně.
Od začátku letošního roku se podle ní čerpání výrazně zrychlilo. „První právní akty se uzavíraly na podzim loňského roku. Na začátku prosince jsme byli zhruba na deseti procentech. Jen za březen tam přibylo téměř 35 miliard a poskočili jsme tak téměř o pět procentních bodů,“ dodala Letáčková.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta zůstala nevyčerpaných.
Z Evropy dále čtěte:
