Pojem „globalizace“ jsme zvyklí slýchat z úst kritiků kapitalismu, když pranýřují nadnárodní korporace za bezohlednou honbu za ziskem. Uznávaný ekonom z Harvardu Pankaj Ghemawat ale vidí problém přesně z opačné stránky. Svět je podle něj globalizovaný málo. Ekonom vypracoval rozsáhlou studii, která srovnává globalizovanost jednotlivých zemí. Česku patří v žebříčku 140 porovnávaných zemí 32. místo. „Česko má stále vazby na bývalé země Svaté říše římské,“ říká ekonom v rozhovoru pro server E15.cz.
Dnešní svět je méně globalizovaný než ten před pěti lety. Tak zní odvážná výchozí teze Pankaje Ghemawata, se kterou předstoupil před novináře ve Frankfurtu. Nejmladší profesor v historii amerického Harvardu tvrdí, že globalizace světu neškodí, ale pomáhá. A varuje, že od vypuknutí světové hospodářské krize v roce 2008 je globalizace na ústupu. Obchod se vrátil na předkrizovou úroveň, kapitálové toky zatím nikoli.
Pankaj globalizaci vnímá čistě jako propojenost země s ostatními částmi světa. Čím více je ta která země propojená, tím více podle něho prosperuje. Propojený svět pak nejen zajišťuje prosperitu, ale také odbourává předsudky, argumentuje Ghemawat ve své práci nazvané „Global Connectedness Index“.
Ekonom zkoumal přeshraniční toky
Jak ekonom globalizovanost, chcete-li „propojenost“, měřil? Nejdříve shromáždil více než milion dat ze 140 zemí za období 2007-2011. U každé země pak zkoumal, jak moc je napojená na zahraničí či izolovaná. Zajímaly ho čtyři ukazatele: pohyb lidí (migrace i turistika), kapitálu (například FDI čili přímé zahraniční investice), informací (telefonáty do zahraničí) a zboží (export). Čím větší podíl měl například export zboží přes hranice na HDP země, tím vyšší získala tato země skóre.
Ghemawat měřil hloubku a šířku propojenosti. Hloubku ovlivňovalo množství zboží, které jde přes hranice, šířku pak to, do kolika částí světa zboží, informace, lidé nebo kapitál proudí. Například země, která sice hodně vyváží, ale vše do jedné země, tedy získala dobré hloubkové skóre, ale malé šířkové.
Nejvíce propojené ze 140 zemí světa je Nizozemí, zjistila studie. Nizozemí přitom přímo nedominuje ani v hloubce, ani v šířce, ale v obou dosáhla dobrého skóre. Vysoko se umístily také Singapur, Lucembursko, Irsko nebo Švýcarsko. Devět z deseti nejvíce propojených zemí se nachází v Evropě. Nejníže se umístily Burundi, Středoafrická republika, Rwanda a Barma. Ze světových kontinentů je nejméně propojená Afrika.
Česko hodně exportuje, ale do málo zemí
Česku patří v žebříčku 32. příčka. Česko je propojené více do hloubky než do šířky, což znamená, že sice hodně vyváží, ale drtivou většinu do několika zemí. Nejlépe si Česko v mezinárodním srovnání stojí v propojenosti obchodu (vývoz zboží), kde má 12. příčku. Nejhůře je na tom co do propojenosti kapitálových proudů – tady je na 45. místě. České umístění dobře ilustruje zdejší závislost na vývozu do Německa a dalších zemí EU, ale neschopnost prosadit se na vzdálených trzích jako je Čína nebo Latinská Amerika. Ghemawat to potvrzuje.
Česká republika z pohledu propojenosti se světem získala 32. ze 140 příček. Zde je podrobný profil České republiky.
„Při pohledu na mapu a na tok českého exportu se nemůžu ubránit myšlence, že Česká republika má ještě stále nejužší obchodní styky s bývalými částmi Svaté říše římské,“ říká s trochou nadsázky Ghemawat. „Je to skvělý příklad určitého zaběhnutého historicky-kulturního vzorce. A ačkoli byly některé vazby směrem na západ kvůli železné oponě během studené války dočasně přerušeny, vše se s pozoruhodnou přesností vrátilo do těch historicky vyježděných kolejí,“ říká ekonom.
Nejhůře se Česko umístilo v proudění kapitálu. „Zdá se, že poslední dobou se moc nedaří lákání a naopak sponzorování kapitálových toků. A pak je tu další věc, která se ale týká všech evropských zemí: je skvělé, že je Evropa tak integrovaná, čehož je Česká republika skvělým příkladem. Ale když se podíváte na ty části světa, které rychle rostou, tak je vidět, že české firmy se budou muset rozkročit mnohem dál, než byly zvyklé, pokud se na tomto růstu budou chtít podílet. Vyvážet do Německa je jedna věc. A není to snadné, Němci jsou nároční konzumenti. Ale exportovat Číňanům, to je něco docela jiného,“ upozorňuje Ghemawat.
Politici, uvolněte regulace, žádá šéf Deutsche Post
Studie globální propojenosti, kterou platí největší doručovatelská firma světa Deutsche Post DHL, přináší ještě další zajímavá zjištění. Třeba to, že stále více luxusního zboží se vyrábí i spotřebovává v bývalých rozvojových zemích jako je Čína nebo Vietnam či zemích Latinské Ameriky. Automobily nebo léky se stále z větší části vyrábějí v bohaté části světa, kam patří i Evropa. Například mobilní telefony se už v drtivé většině vyrábějí i prodávají v takzvaných zemích s nižšími příjmy. Ukazuje to, že střední třída se přesouvá mimo tradiční rozvinuté části světa.
V zájmu zemí světa je propojenost podporovat, myslí si šéf Deutsche Post DHL Frank Appel. Překážky, které propojení nejvíce brání, jsou protekcionismus, ale také nízké jazykové znalosti a obecně nízké vzdělání. „Politici by měli udělat vše, co je v jejich silách, aby uvolnili regulace. Čím lépe jde do země vstoupit, tím lépe pro růst země. Politici by si měli položit otázku: dělám mojí zemi propojenější s ostatními zeměmi? To znamená méně cla, méně daní. Přesně takovým opatřením vděčí Evropa za ekonomický svůj růst. Je v tomto příkladem, jak moc lze růst, když umožníte volný obchod,“ řekl Appel pro E15.
Pankaj Ghemawat (54)
Ekonom a globální stratég narozený v Indii, vystudovaný v USA a žijící ve Španělsku. Ve 22 letech se stal vůbec nejmladším profesorem v historii Harvard Business School, kde vystudoval ekonomii a byznys. Je autorem několika knih, z nichž World 3.0 Global Prosperity And How To Achieve It (Svět 3.0 globální prosperita a jak jí dosáhnout) si získala velký úspěch odborné veřejnosti. Nyní přednáší na ekonomické škole IESE v Barceloně.
Frankfurt nad Mohanem - od našeho zpravodaje
