Vláda příští týden probere materiál o nepřistoupení ke globálnímu paktu OSN o migraci. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, výhrady k dokumentu dával najevo i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Od smlouvy loni ustoupily USA, podepsat ji odmítly i Rakousko a Maďarsko. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty vláda odmítnutím promarní šanci problém migrace skutečně řešit.
„V minulosti měla k tomu Česká republika připomínky a výhrady, ty víceméně nebyly akceptovány a my si myslíme, že máme v rámci tohoto paktu obavy z narušení národní suverenity. Je tam nejasné rozlišování mezi legálními a nelegálními migranty,“ řekl Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády.
Vláda dnes o dokumentu debatovala a zadala ministru zahraničí, aby na příští týden připravil materiály pro konečné usnesení. Petřiček také řekl, že vláda musí své stanovisko předložit Sněmovně do 15. listopadu.
Petříček uvedl, že při vyjednávání o úmluvě nebyly akceptovány všechny české výhrady. „Nelíbí se nám například nejednoznačné rozlišení mezi nelegálními a legálními migranty v otázce sociálních práv nebo fakt, že kompakt nezmiňuje i nucené návraty nelegálních migrantů,“ napsal.
Česko by podle Petříčka mělo od paktu ustoupit. „Věřím, že dokážeme, a to bude úkol pro českou vládu, náš postoj řádně obhájit, tak aby nás zahraniční partneři pochopili a aby nás toto rozhodnutí neizolovalo v situaci, kdy přes 90 procent všech států chce kompakt naopak přijmout,“ napsal.
Jestliže kdokoli mluví o Marshallově plánu pro Afriku, „aby lidé zůstali doma a nemigrovali do Evropy“, měl by vědět, do čeho jde. Čtěte komentář Miroslava Zámečníka:
Vyprahlý Sahel aneb Odkud přijdou
Babiš řekl, že se mezinárodní izolace nebojí. Podle něj by se OSN měla spíš než o globální pakt zasadit o zlepšení podmínek v zemích, odkud migranti přicházejí, a odstranit tak důvody k migraci.
Podle ministra je zároveň třeba si uvědomit, že problematiku migrace nelze řešit jinak než v mezinárodní spolupráci, protože stát o velikosti Česka nedokáže problému čelit sám. „Chceme, aby se ČR aktivně účastnila takových forem mezinárodní spolupráce, které pomohou omezit nelegální migraci, včetně boje proti pašeráckým sítím, umožní lepší ochranu hranic a zlepší mezinárodní pomoc v zemích postižených válkou nebo humanitární katastrofou,“ napsal.
Zástupce opoziční ODS ve sněmovním podvýboru pro migraci Jan Skopeček vyzval vládu, aby úmluvu odmítla. „Globální pakt o migraci považuji za riskantní a nebezpečný. Pakt směšuje a rozmělňuje pojmy legální a nelegální migrace, což může mít velmi vážné důsledky. Jeho ambicí není zastavit migraci, ale zlegalizovat řízenou migraci,“ uvedl. Podle něj by úmluva mohla nově kromě uprchlíků chránit i ekonomické migranty.
Chybný krok, tvrdí neziskovky
Odmítnutí paktu je podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty, do něhož patří například Člověk v tísni, promarněnou šancí a chybným krokem, který odporuje zájmům České republiky. „Odmítnutí kompaktu zjevně souvisí víc s dezinformacemi nebo chybným výkladem, než se skutečným obsahem dokumentu - ve skutečnosti by totiž Česko mohlo jeho prostřednictvím realizovat řadu svých priorit v oblasti migrace,“ uvedlo konsorcium v prohlášení.
“Představa, že “migraci vyřeší stát jednostranně, přinejhorším zavře hranice“, je zcela odtržená od reality současného světa. Prosazování migračních priorit jakéhokoli státu vyžaduje řadu složitých bilaterálních vyjednávání, jež celosvětový rámec usnadňuje. Pokud chce česká vláda migraci reálně řešit, je třeba, abychom byli jeho součástí”, říká Tomáš Jungwirth z konsorcia.
Co není v globálním kompaktu podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty:
Podle ředitelky Sdružení pro integraci a migraci Magdy Faltové jsou výhrady ministra zahraničí Petříčka zřejmě založené na neznalosti obsahu dokumentu. “Problematice návratů se v Kompaktu dostává poměrně hodně pozornosti. Vyzývá k úzké bilaterální a multilaterální spolupráci mezi státy, apeluje na státy, aby vydávaly cestovní doklady svým občanům a přijímaly je na své území,“ říká Faltová.
Text nezávazné dohody, která by měla zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, schválila OSN předloni. Dokument bude v prosinci oficiálně přijat v Marrákeši. Kromě zemí, které od něj ustoupily, mají výhrady k paktu také Polsko, Itálie či Japonsko.
Přečtěte si také:
ČLÁNKY DO MAILU