Vnímání Česka z pohledu zahraničních investorů se během pár let změnilo a nebylo to jen k horšímu. Namísto vyřešených problémů jsme si však vytvořili nové. Jmenují se Okamura a Klaus ml.
Konjunkturální průzkum Česko-německé obchodní a průmyslové komory tradičně podává ucelený přehled o náladě v tuzemském byznysu. Některé problémy firem, mezi které patří největší tuzemští zaměstnavatelé a plátci daní, přetrvávají léta.
Kritiku Česko tradičně schytává ze odborné vzdělávání, které se totálně míjí s poptávkou trhu, o kvalitě ani nemluvě. Léta se zde mluví o systému duálního vzdělávání, který by učňům umožnil získat potřebnou praxi přímo u budoucích zaměstnavatelů. Úspěšný německý model sice už aplikuje i Rusko, v Česku se však pro jeho zavedení neudělalo nic. Letos nespokojenost firem navíc posílil fatální nedostatek pracovních sil.
Pořadí jiných faktorů se v průběhu let mění. Korupce pro byznys stále představuje problém, jehož váha však postupně klesá. Naopak na rozdíl od minulosti významně vzrostala obava z politické nestability, které se řada podniků po nedostatku zaměstnanců obává vůbec nejvíce.
Nejde přitom o skutečnost, že kabinet vládne v demisi. Vznik vlády bývá trpký a zdlouhavý i v jiných zemích, sami Němci s tím mají po loňských volbách přímou zkušenost. Zdrojem nejistoty jsou debaty o czexitu a skutečnost, že se s šiřiteli absurdní myšlenky o opuštění Evropské unie na toto téma někdo vůbec vážně baví.
Problém nepředstavuje Miloš Zeman, obchodní partneři Česka dobře vědí, že jde trochu o exota, kterého neberou příliš vážně. Koketování Adreje Babiše s extremisty z SPD je však zneklidňuje opravdu.
Pokud se šéfovi hnutí ANO podaří sestavit stabilní vládu, bude muset téma czexit rázně a rychle utnout. Jinak zchudneme více než o Klausem mladším předpovídanou třetinu. A to nemusí czexit ani nastat. Všeobecnému propadu bohatě postačí, pokud firmy získají dojem, že tato možnost existuje.
Přečtěte si další komentáře autora:
