Vztahy s Rakouskem narušila česká stopka výstavbě plynovodu mezi oběma zeměmi. Na rozdíl od sporné otázky jaderných reaktorů je však pravda tentokrát na straně Vídně.
České jaderné ambice komplikují vztahy Prahy s Vídní. Na tom se léta nic nemění. Snaha postavit nové reaktory se však nikam neposunuje, na čemž má větší zásluhu než neutuchající rakouské protesty spíš neschopnost Česka pohnout s jakýmkoliv větším projektem. Jádro se tak stalo evergreenem, na který si na obou stranách hranice v průběhu let zvykli, a emoce dávno vychladly.
V posledních době však narušil sousedské soužití úplně nový energetický problém. Rakušané by se s námi rádi propojili novým, šedesátikilometrovým plynovodem z Baumgartenu v Burgenlandu do jihomoravského Lanžhotu. Ten vedle Rakušanů podporuje i česká vláda a Evropská komise ho zařadila na důležitý seznam projektů společného zájmu. Narazil však v Bratislavě a překvapivě také v Jihlavě v sídle Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Podle hlasů z diplomatických kruhů je česko-slovenský odpor vůči plynovodu hlavním bodem rozporů v rámci takzvaného slavkovského formátu, jakési obdobě visegrádské čtyřky, v rámci kterého se trojice zemí zavázala k užší spolupráci a prosazování společných zájmů.
O problematickém plynovodu čtěte více:
Sabotáž na potrubí. Česko-rakouský plynovod má řadu nepřátel
Net4Gas podal žalobu na ERÚ. Chce odblokovat stavbu plynovodu do Rakouska
Rozčarování je do značné míry pochopitelné, zvlášť když v Česku má každý plnou pusu slov o potřebě diverzifikace energetických zdrojů a plyn se zároveň jeví jako jediná rozumná alternativa v případě, že se Česku opravdu nepodaří zprovoznit žádný další reaktor (což se v tuto chvíli jeví jako dost pravděpodobné). Navíc by se rozšířily možnosti zásobování vedle ruského plynu směřujícímu do Česka z východu přes Ukrajinu a Slovensko a ze severu před Baltské moře a Německo o zkapalněný plyn z chorvatských terminálů.
Přečtěte si esej: Jaderný přelud se rozplývá
Co tedy za odporem Česko-Slovenska stojí? V případě Bratislavy je to obava o zisky slovenského provozovatelé plynovodů Eustream, který vlastní společně slovenský stát a EPH Daniela Křetínského. Doposud totiž proudí plyn mezi Rakouskem a Českem skrze slovenské území, za což si Eustream nechává velmi tučně zaplatit. S tím můžeme nesouhlasit, ze slovenské perspektivy je to však pochopitelné.
Proč však strategický plynovod vadí i ERÚ? „Nechtěl bych nic naznačovat,“ odpovídá zdroj detailně obeznámený s mezistátním jednáním na otázku, zda nemůže být regulátor pod vlivem EPH. Kdo umí překládat diplomatickou mluvu pochopí, že naznačil více než dost.
Čtěte další komentáře Jana Brože:
