Česká republika se v kvalitě života letos umístila v mezinárodním srovnání na 26. místě. Proti loňskému roku si v žebříčku, který vychází z údajů o stavu společenského a ekonomického rozvoje a úrovně životního prostředí, sice pohoršila o čtyři místa, bodově je na tom ale lépe. Získala 84,66 bodu ze sta, zatímco před rokem jich měla 84,22 bodu. Ze 146 srovnávaných zemí je na tom nejlépe Norsko a nejhůře Středoafrická republika.
Sestavovaný Index společenského rozvoje hodnotí země v desítkách různých kategorií. Česká republika se v něm řadí těsně za USA a z nových zemí EU je na tom lépe jen Slovinsko na 22. místě. Polsko skončilo dvaatřicáté a Slovensko ještě o tři pozice níže. Trojici zemí s nejvyšším skóre vedle Norska tvoří Island a Švýcarsko. Středoafrickou republiku na posledních třech příčkách doplňují Čad a Afghánistán. Index sestavuje společnost Deloitte spolu s neziskovou organizací Social Progress Imperative.
Česko je na tom dlouhodobě nejlépe se základními lidskými potřebami, konkrétně s výživou a základní lékařskou péčí, úrovní pitné vody a hygieny a přístřeším. Výrazně se však v zemi zhoršila úroveň osobní bezpečnosti a přístupu k vyššímu vzdělání. Naopak mírné zlepšení zaznamenali autoři indexu ohledně úrovně tolerance a začleňování, lidských práv i osobní svobody.
Přečtěte si také:
Toxický vzduch: v Česku zkracuje životy více než v Číně nebo Indii
Česko si polepšilo také ekonomicky. Hrubý domácí produkt na obyvatele s ohledem na paritu kupní síly se zvýšil od loňska o 958 dolarů (zhruba 20 900 korun) na 31 339 dolarů (683 300 korun). K horšímu umístění Česka v žebříčku tak podle Deloitte spíš přispělo to, že v indexu, který porovnával o 18 zemí více než loni, mimo jiné přibyly Lucembursko a Singapur a některé další země zvýšily své skóre výrazněji.
Index společenského rozvoje 2018 | ||
---|---|---|
Pořadí | Země | Skóre |
1. | Norsko | 90,26 |
2. | Island | 90,24 |
3. | Švýcarsko | 89,97 |
4. | Dánsko | 89,96 |
5. | Finsko | 89,77 |
6. | Japonsko | 89,74 |
7. | Nizozemsko | 89,34 |
8. | Lucembursko | 89,27 |
9. | Německo | 89,21 |
10. | Nový Zéland | 89,12 |
Zdroj: Deloitte
„Posun v některých ukazatelích souvisel se změnami metodologie, například zahrnutím ukazatele finanční dostupnosti bydlení, v jiných se jednalo o mírné posuny ve veřejném mínění. Například ukazatel vnímané kriminality se zhoršil o jeden stupeň z pěti, ačkoliv policejní statistiky žádnou podstatnou změnu nezaznamenaly,“ uvedl k výsledkům indexu prezident Deloitte ČR Josef Kotrba.
Ukazatel vnímané osobní bezpečnosti je hodnocen pěti stupni, podobně jako známkování ve škole. V Česku se zhoršil ze stupně jedna na stupeň dva. „Stupeň jedna se v roce 2018 na evropském kontinentě vůbec neobjevuje, zachoval si jej pouze Island,“ dodal Kotrba.
Dále čtěte: