Česko nepřijde o 37 miliard korun z evropských dotací na programové období 2014 až 2020 z takzvané výkonnostní rezervy, uvedl Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které za čerpání dotací odpovídá. Do konce roku 2018 podle Frčka Český republika splnila většinu cílů, které členským zemím zadala Evropská komise. V případě neplnění o rezervu mohla přijít. Celkem má Česko k dispozici 23,9 miliardy eur (618 miliard korun).
Frček dodal, že Česká republika splnila 123 cílů daných Evropskou komisí z celkových 134. „Získáme tak z evropských fondů takzvanou výkonnostní rezervu 37 miliard korun, tedy přibližně šest procent z objemu pro období 2014 až 2020,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Cíle musel plnit každý z jednotlivých deseti operačních programů. Konkrétně šlo například o podporu malých a středních podniků, modernizaci laboratoří nebo poslucháren ve školách, rekonstrukci nebo modernizaci železničních tratí, výstavbu nebo rekonstrukci čističek odpadních vod nebo stavbu bytů pro sociální bydlení.
Do konce června Evropská komise Česku proplatila 177 miliard korun. Smluvně zajištěno mělo Česko 437,7 miliardy korun. V procentuálním vyjádření MMR dosud tyto údaje vztahovalo k částce bez výkonnostní rezervy. Po jejím započtení jde v případě proplacených dotací o 28,7 procenta, u smluvně zajištěných peněz o 70,8 procenta.
Dotační miliony pro miliardáře. Kromě Babiše je získali i Křetínský či Strnadové
V prvním pololetí komise Česku proplatila 31,4 miliardy korun. Za celý loňský rok to bylo 80 miliard, velká část ovšem přišla až v posledním čtvrtletí. Podle analytiků se Česko v čerpání dotací proti minulému programovému sice zlepšilo, v Evropské unii je však spíše podprůměrné. Peníze jdou podle nich často zbytečně například na rekvalifikace, školení nebo semináře, Česku by však více prospěla například podpora dopravní infrastruktury.
Na konci loňského roku museli v programovém období 2014 až 2020 příjemci dotací splnit takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Česko tento požadavek splnilo, unii tak zatím nemusí nic vracet. Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise však Česku hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun, které čerpala firma Agrofert. Podle předběžné zprávy má na ni premiér Andrej Babiš (ANO) nadále vliv, i když ho v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů. Současně má podle zprávy jako premiér vliv i na použití unijních peněz.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
Dále čtěte:
Zemědělský fond stopne vyplácení dotací Agrofertu a Tomanovým podnikům
Komentář: Babišův recept: vyhrotit a zobchodovat
Konečně bez Bruselu: v Británii se rodí zdravější systém dotací pro zemědělce
