Německá organizace Germanwatch sestavila žebříček, který hodnotí země podle toho, jak přispívají ke globálním změnám klimatu. Vybrala 57 zemí, jež jsou největšími producenty skleníkových plynů, a zohlednila i to, jak jednotlivé státy přistupují k plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Česko v žebříčku Climate Change Performance Index nedopadlo dobře. Patří mu 40. místo. Dostalo se až do třetí skupiny států, které dělají pro naplnění cílů pařížské dohody jen málo.
Žebříček Climate Change Performance Index sestavuje bonnská organizace Germanwatch už 13 let. Po roce 2015 se zaměřila na to, jak sledované země plní cíle Pařížské klimatické dohody. Mnoho ze závazků zůstává spíše na papíře. To tvrdí i Jan Burck, spoluautor žebříčku.
„Na mezinárodním diplomatickém poli se řada států jednoznačně hlásí k cílům plynoucím z Pařížské klimatické dohody. Je potřeba, aby tyto státy provedly konkrétní opatření v jednotlivých sektorech a závazek snížení emisí fakticky splnily,“ zdůraznil.
Právě Česká republika v tomto ohledu vychází neslavně, před ní se umístily obě nelidnatější země Čína i Indie, nachází se ve společnosti Bulharska, Maďarska a Alžírska. Z 57 zemí jí patří až 40. místo. Je umístěna ve třetí kategorii států ze čtyř. Společně se zeměmi, které proti oteplování planety toho dělají málo.
Jak si vede ČR v žebříčku Climate Change Performance Index pro rok 2018:
Žebříček dává největší váhu produkci skleníkových plynů (40 procent), podpoře obnovitelných zdrojů (20 procent), energetické efektivitě (20 procent) a klimatické politice (20 procent).
Za Indií, Mexikem, Indonésií i Thajskem
Nejlépe si vede Švédsko, Litva a Maroko. Nejhůře naopak Saúdská Arábie, Írán a Jižní Korea. Karel Polanecký, energetický expert ekologického Hnutí Duha upozornil, že Česká republika se v opatřeních proti globálním změnám klimatu nemůže řadit k většině zemí EU, ale ani třeba k Indii nebo Mexiku. V žebříčku ji přeskočila také Indonésie nebo Thajsko.
ČR podle něj pokulhává zejména v podpoře obnovitelných zdrojů. Stát by měl podporovat zelené zdroje energií, které vlastní obce, zemědělci i soukromé osoby, abychom postoupili do „vyšší ligy“.
„Podpora obnovitelných zdrojů se bude řídit pravidly danými Evropskou komisí, což znamená, že velké projekty budou soutěžit ve vypsaných aukcích. Pro malé projekty do 1 MW výkonu a u větrných elektráren do 6 MW lze zakotvit výjimku a pokračovat v podpoře formou zelených bonusů nebo feed-in tarifů, což členské státy dělají. Hnutí DUHA navrhuje, aby ČR zavedla výjimku z aukcí pro občanské a obecní projekty,“ vysvětlil Polanecký pro Euro.cz, jak by měla česká vláda podporovat drobné projekty obnovitelných zdrojů energie.
Českou republiku táhne dolů v žebříčku produkce skleníkových plynů. Pokud se podíváme na produkci oxidu uhličitého v tunách na osobu, ČR je výrazně nad průměrem EU. Podle údajů Světové banky produkovala ČR v roce 2014 9,2 tuny CO2, průměr zemí EU je přitom 6,5. Sousední Polsko produkuje na osobu 7,5 tuny CO2, Slovensko 5,7 tuny.
| Produkce emisí CO2 v tunách na hlavu vybraných zemí | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Země | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| Katar | 40,7 | 41,2 | 44,6 | 37,8 | 45,4 |
| Kuwajt | 29,9 | 28,5 | 30,1 | 27,3 | 25,2 |
| USA | 17,4 | 17,0 | 16,3 | 16,3 | 16,5 |
| Austrálie | 17,7 | 17,5 | 17,1 | 16,1 | 15,4 |
| Rusko | 11,7 | 12,3 | 12,8 | 12,4 | 11,9 |
| Norsko | 12,3 | 9,1 | 9,9 | 11,5 | 9,3 |
| ČR | 10,7 | 10,2 | 9,6 | 9,4 | 9,2 |
| Německo | 9,3 | 9,1 | 9,2 | 9,4 | 8,9 |
| Čína | 6,6 | 7,2 | 7,4 | 7,6 | 7,5 |
| Polsko | 8,3 | 8,3 | 7,9 | 7,9 | 7,5 |
| Rakousko | 8,1 | 7,7 | 7,4 | 7,4 | 6,9 |
| Průměr EU | 7,4 | 7,2 | 7,0 | 6,8 | 6,5 |
| Slovensko | 6,7 | 6,4 | 6,1 | 6,1 | 5,7 |
| Průměr svět | 4,8 | 5,0 | 5,0 | 5,0 | 5,0 |
| Francie | 5,4 | 5,1 | 5,1 | 5,1 | 4,6 |
| Indie | 1,4 | 1,5 | 1,6 | 1,6 | 1,7 |
Zdroj: Světová banka
Ještě hůře než Česká republika dopadly v žebříčku Spojené státy, Austrálie nebo Rusko. Země, které patří mezi největší producenty skleníkových plynů v přepočtu na hlavu.
Klimatickou politiku v rámci žebříčku vyhodnocují každoročně tři stovky odborníků. Zaměřují se na to, jak vláda konkrétně přistupuje k plnění cílů Pařížské klimatické dohody a zavádí opatření, jež snižují produkci skleníkových plynů.
V tomto ohledu je Česká republika na 46. místě z 57 sledovaných zemí. Nejlépe si vede Maroko, Čína a Francie. Nejhůře naopak Turecko, Spojené státy, Maďarsko a Bulharsko. Česko patří do čtvrté skupiny zemí, jež jsou hodnoceny nejhůře.
Největší škůdce pro planetu je Trump a uhlí. Čtete více:
Škodná a loutka těžařů. Vlivný ekonom Sachs se pustil do Trumpa
V boji proti skleníkovým plynům zmiňují příznivci jádra nezastupitelnou roli jaderné energetiky. Pro jádro se vyjádřil i ekonom Jeffrey Sachs, který je poradcem generálního tajemníka OSN pro udržitelný rozvoj.
Polanecký zásadnější úlohu jaderné energie do budoucna ale odmítá: „Role jaderné energetiky v omezování emisí skleníkových plynů není v globálním měřítku zásadní, sektor dlouhodobě stagnuje. Obnovitelné zdroje mají v evropském i globálním měřítku potenciál nahradit fosilní paliva a vyrovnat postupný útlum jaderné energetiky.“
Dále čtěte:
Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy
Zelený proud v Rakousku zůstává chimérou. Napojen je i na německé jádro
Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť
Americká vláda se sekla v odhadu růstu solárních elektráren o 4 813 procent
Trumpova cesta do minulosti: na záchranu uhlí dá přes 200 miliard ročně
