Navzdory trendům posledních let, které směřují spíše k decentralizované energetice, vsadilo Česko především na jadernou energetiku. Alespoň to předpokládá dlouho očekávaná Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), kterou vláda po několika letech diskusí schválila v polovině května. Ta dosud platná pochází z roku 2004
Druhou nejvýznamnější roli v ASEK by měly hrát obnovitelné zdroje, zatímco podíl uhlí v energetickém mixu klesne. Podle schválené novely zákona o hospodaření s energií bude tato koncepce závazná pro výkon státní správy, tedy i pro povolování staveb. Šest scénářů Koncepce obsahuje šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. „Energetický mix ve výrobě elektřiny v roce 2040 bude jaderné palivo z 46 až 58 procent, obnovitelné a druhotné zdroje z 18 až 25 procent, zemní plyn z pěti až 15 procent a černé a hnědé uhlí z 11 až 21 procent,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Již dříve se nechal slyšet, že stát nechce „plynovou variantu“, tedy přechod na plynové elektrárny, ani variantu, která sází hlavně na obnovitelné zdroje. Doplnil, že vláda chce naopak prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů.
Energetická koncepce však neřeší dlouholetý ožehavý problém, zda budou prolomeny územní těžební limity hnědého uhlí v severních Čechách. Na to by měl odpovědět až další materiál, tzv. surovinová politika. O prolomení či neprolomení limitů jednala vláda s přestávkami od loňského prosince. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pak v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit – od neprolomení přes prolomení pouze na dole Bílina Severočeských dolů, částečné prolomení i na dole ČSA firmy Czech Coal až po úplné prolomení limitů a zbourání celého Horního Jiřetína, který se nalézá na hraně lomu ČSA.
Poté, co se ministr Mládek vyslovil pro částečné prolomení limitů i na dole ČSA (varianta tři) a ministři za ANO byli ostře proti, vláda diskusi přerušila a objednala si studii o dopadech případné těžby na životní prostředí, která by měla určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí. Podle Mládka by studie měla být hotova do konce srpna.
„Limity by měly být na základě studií, které připravuje momentálně MPO, doplněny tak, aby nejpozději do 31. srpna tohoto roku ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě konečné rozhodnutí, zda vůbec limity prolamovat, popřípadě v jakých lokalitách,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Nejasno kolem jaderných zdrojů Premiér Bohuslav Sobotka a ministr financí Andrej Babiš (ANO) se shodli ohledně výstavby nových bloků jaderných elektráren, že kabinet nebude firmě ČEZ garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů. „Nepřichází v úvahu, abychom garantovali cenu elektřiny. Jinak s rozvojem nových bloků se mělo začít již dávno,“ uvedl Babiš. „Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet,“ dodal k tomu Sobotka. ČEZ loni zrušil tendr na rozšíření jaderné elektrárny Temelín, protože Sobotkova vláda oznámila, že výkupní ceny elektřiny z Temelína nemůže garantovat.
Jak by chtěla vláda financování výstavby jaderných bloků řešit, napovídá Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky schválený na počátku června. Ministr Jan Mládek popsal čtyři možné varianty financování, které plán obsahuje. „Může ho zajistit ČEZ jako dosud nebo to může být jeho dceřiná společnost. Dále se nabízí finský model, kde ho zajišťuje sdružení právnických osob. A možností je i zřídit novou státní společnost, která staveniště převezme,“ vyjmenoval Mládek.
Největší podporu má podle Mládka v této chvíli vznik dceřiné společnosti ČEZ, do které by pak mohl majetkově vstoupit i vybraný dodavatel technologie. Mládek si od toho slibuje, že to dodavatele bude tlačit ke splnění termínů. Zkušenosti jsou totiž takové, že se podobné stavby až dvojnásobně protáhnou i prodraží.
Stát počítá s možností postavit v budoucnosti celkem čtyři jaderné bloky, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. V nejbližších letech se však mají stavět jen dva reaktory, jeden v Dukovanech, druhý v Temelíně. Jaderná elektrárna Temelín je sice lépe připravena na dostavbu, přesto dostane přednost její „sestra“ z Dukovan. Je totiž o 15 let starší a více hrozí odstávka reaktoru. Výběrové řízení na dodavatele nového bloku v Dukovanech by podle premiéra mohlo být zahájeno na konci roku 2016. Teprve pak se dostane na Temelín.
„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr Mládek s tím, že zejména z důvodu udržení kontinuity provozu v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v této lokalitě a jeho spuštění do roku 2037.
Kvůli vysoké míře nejistoty ohledně budoucí situace na trhu s elektřinou obsahuje dokument doporučení pokračovat v procesu přípravy a výstavby nového jaderného zdroje ve dvou fázích. V první fázi je stěžejní uchovat pro ČR všechny potřebné kapacity pro budoucí výstavbu nových zdrojů, což znamená, že je potřeba neprodleně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě. Ve druhé fázi by mělo dojít k posouzení, zda se tržní situace již stabilizovala a je možné postavit nové zdroje na komerční bázi, nebo zda tržní deformace přetrvávají a nové jaderné zdroje není možné vystavět bez poskytnutí vládních garancí. V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne. Rozhodnutí pak musí být učiněno nejpozději před vydáním stavebního povolení, což podle předpokladů odpovídá období kolem roku 2025.
Reakce jsou různorodé Energetici, tedy zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ, přijetí Aktualizace státní energetické koncepce vesměs uvítali.
„V dnešní hektické a turbulentní době je důležité, že máme alespoň základní vodítko pro budoucí rozhodování a investice,“ prohlásil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Navázat by podle něj měla řada konkrétních kroků v exekutivní i legislativní oblasti, aby koncepce nezůstala jen na papíře. „ASEK podle nás realisticky popisuje budoucí vývoj v Česku z hlediska zdrojů, tedy dožívání uhlí, v horizontu následujících desetiletí,“ řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. „Je dobře, že ani do budoucna se nebudeme spoléhat na dovoz elektřiny,“ dodal.
Zato ekologové se schválením dokumentu před rozhodnutím o takzvaných limitech těžby hnědého uhlí vesměs nesouhlasí. „Schválit energetickou koncepci bez rozhodnutí o limitech je jako postavit auto bez jednoho kola s tím, že ho dodáte později. Pokud mají ministři pocit, že ani po pěti letech projednávání nemají dost informací, měli odložit schválení celé energetické koncepce,“ uvedl Jan Rovenský z organizace Greenpeace ČR. Podle ekologů by se také měla koncepce spíš než na spotřebu zaměřit na úspory. „V případě budov odhady studií, které jsou teď k dispozici, vidí potenciál 30 procent,“ uvedl Jiří Beranovský ze společnosti EkoWATT.
Výhrady mají ale i někteří energetičtí experti.
„Největší rozvojový potenciál mají dnes obnovitelné zdroje a zemní plyn, zatímco jaderná energie je drahá a riziková. Dostavět jadernou elektrárnu za rozumné peníze a v rozumném čase je dnes v Evropě téměř nemožné,“ uvedl například na konferenci deníku E15 na téma Budoucnost energetiky v ČR poradce skupiny J&T Michal Šnobr.
Podobně soudí i Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. „Česko bude posilovat jadernou energetiku, a to i přes rostoucí cenu tohoto řešení,“ uvedl Martin Sedlák.
Podle něj naopak koncepce opět nepočítá s možností šetrné energetiky, kam patří například chytré sítě, elektromobilita, tedy rozvoj automobilů na elektrický pohon nebo systémů na ukládání energie, například baterií. „Ani čistá, ani bezpečná, ale hlavně strašlivě drahá,“ hodnotí elektřinu z jádra i Jan Rovenský. „To vláda implicitně uznala v okamžiku, kdy řekla, že odmítá dát ČEZ záruky na výstavbu nových reaktorů. Ve skutečnosti je už v tuto chvíli energie z větru levnější než uvažovaná cena u nových jaderných elektráren,“ dodává.
Energetici, tedy zástupci tepláren, plynaři i společnost ČEZ, přijetí Aktualizace státní energetické koncepce vesměs uvítali.
