S náměstkem ministryně průmyslu a obchodu jsme si povídali mimo jiné o kvalitách tuzemského leteckého průmyslu či o ochraně našich strategických odvětví.
Určitě ano. Je ale třeba dodat, že české firmy se nejen podílejí na nadnárodních programech velkých společností jako Airbus nebo Embraer, ale spousta součástí se u nás i vyvíjí, což je nesmírně důležité pro životaschopnost sektoru jako takového. Know-how tuzemských firem je na vysoké úrovni. Co se týče vývozu do Evropy, jde zejména o komponenty, ale mimo EU vyvážejí Češi celá letadla.
V posledních letech u nás zažívá doslova boom letecký průmysl. Dá se říci, že jsou dnes české podniky v pozici významných dodavatelů součástí pro letadla světových výrobců?
Zmiňoval jste know-how a vyspělou technologickou základnu českých společností. Láká to do Česka i velké investory?
Nesmírně důležité je, že v tomto sektoru dobře funguje spolupráce mezi výrobci, univerzitami, výzkumnými pracovišti či firmami, které se zabývají vývojem. Tím pádem si Česká republika udržuje přitažlivost pro zahraniční investory. Za dobu existence samostatné České republiky šlo zhruba o třicet investičních projektů v hodnotě 12 miliard korun. Jsou to investice významných společností jako GE Aviation, Honeywell či Latecoere.
Nedávno se v Česku uskutečnilo dodavatelské fórum pro firmu Embraer, která zde hledá obchodní partnery. Co mohou obě strany od případné spolupráce očekávat?
Embraer je jedním z klíčových hráčů na trhu a de facto třetím největším výrobcem letadel na světě. Protože české firmy nabízejí kvalitu, moderní technologie a mají kompletní portfolio výrobků, šance, že se budou moci zapojit do dodavatelského řetězce takto významné společnosti, je vysoká. V mimořádné konkurenci není jednoduché uspět, ale Češi mají v leteckém průmyslu dlouhou tradici a jsou i dnes konkurenceschopní. Spolupráce s firmou Embraer, kterou si už dnes pochvalují například zástupci GE Aviation, by slušela i tuzemským vývojářům a výzkumným pracovištím.
Již dříve jsme s paní ministryní Novákovou mluvili mimo jiné o podpoře exportu. Jedním z nových projektů v této oblasti je i vloni vzniklá platforma Tým Česko, která by měla zjednodušit přístup firem k nabízené státní podpoře a také administrativní náročnost. O co jde?
Cílem Platformy pro sdílené podnikání – Tým Česko, což je iniciativa sedmi státních institucí –, je nabídnout firmě asistenci či podporu v celém životním cyklu produkce. Tedy od nápadu přes rozvoj až po expanzi do zahraničí. Jde o napojení oblastí podpory vědy, výzkumu, aplikace výsledků formou inovací, investic, infrastruktury a internacionalizace, tedy expanze českých firem do zahraničí.
| Vladimír Bärtl |
|---|
| • Náměstek ministryně průmyslu a obchodu, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu |
| • Kromě období 2010–2014 působí od roku 1999 v různých pozicích ve státní správě |
| • Vystudoval ČVUT, Fakultu stavební. Je ženatý, má tři syny a dceru |
Konkrétně to funguje jak?
V zapojených institucích působí takzvaní key account manažeři. Tito proškolení specialisté dokážou společně s firmou analyzovat její potřeby a vytvořit pro ni individuální nabídku služeb napříč jednotlivými institucemi Týmu Česko. Mezi těmi je zajištěno sdílení informací, aby nedocházelo ke zbytečné administrativě při poskytování návazných služeb.
Přesuňme se teď na unijní úroveň. EU se v poslední době daří uzavírat významné obchodní dohody, např. se Singapurem, Japonskem či Kanadou, novou dynamiku dostalo i jednání se sdružením Mercosur. Pociťují už výhody těchto dohod i české firmy?
Evropská unie je atraktivní obchodní partner, což se projevuje právě v četnosti úspěšně sjednaných obchodních dohod. Dohoda s Kanadou (CETA) a Japonskem patří k těm největším, které kdy EU sjednala a z nichž plynou pro české firmy významné příležitosti. CETA se předběžně provádí více než rok a jsem rád, že kanadský trh přitáhl pozornost i českých firem. Dokazuje to nárůst vzájemného obchodu v prvním roce provádění o 26 procent a pokračování tohoto trendu.
Jak to vypadá s dalšími dohodami?
Dohoda s Japonskem, díky které ušetří čeští vývozci na clech ročně více než miliardu korun a v důsledku odstranění netarifních překážek dalších 1,5 miliardy, platí od 1. února. Z dohody se Singapurem bude možné čerpat výhody v průběhu tohoto roku po jejím schválení Evropským parlamentem, v Česku ji nejvíce ocení exportéři v potravinářském sektoru. Na dohodu s Mercosurem si budeme muset ještě chvíli počkat, téměř dokončen je však text obchodní dohody s Mexikem.
Jakou roli v této věci může sehrát a sehrává Česká republika?
Česká republika je v oblasti společné obchodní politiky vázána pravidly Evropské unie. Prostřednictvím svých zástupců v Bruselu však upozorňuje Evropskou komisi, která je vyjednavačem obchodních dohod za EU, na své zájmy. Ty jsou následně v jednáních reflektovány, poukazuje ale i na překážky, s nimiž se české firmy potýkají na zahraničních trzích. Pravidelná komunikace mezi MPO a zástupci byznysu je proto nutností. Česká republika díky ní v orgánech Evropské unie může naplno hájit své zájmy ve společné obchodní politice tak, aby firmám přinášela co nejvíce benefitů.
Když mluvíme o těch zájmech, Výbor pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu nedávno schválil nová pravidla, která mají více chránit strategická odvětví EU před často neprůhlednými investicemi ze zahraničí kvůli bezpečnosti či veřejnému pořádku. Na problém pravidelně upozorňuje např. BIS, ovšem Česko dosud žádný mechanismus kontroly nemá. Jak se k tomu naše země postaví?
V Evropském parlamentu a v Evropské radě probíhá schvalovací proces nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie. Toto nařízení samo o sobě nechrání strategická odvětví, ale stanovuje pravidla pro ty členské státy, které se rozhodnou rizikové investice ze zahraničí kvůli bezpečnosti či veřejnému pořádku prověřovat. Zároveň zavádí sdílení informací v rámci EU, což je vzhledem k propojení firem na vnitřním trhu zásadní.
A jak je to tedy u nás?
Česko sice dosud mechanismus kontroly zahraničních investic nemá, ale ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje ve spolupráci se všemi relevantními subjekty státní správy návrh zákona, který by umožňoval zahraniční investice z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů České republiky prověřovat. Inspirace vychází z mechanismu, který funguje v Německu. Ten kombinuje na jedné straně přísnější dohled nad několika málo oblastmi s vysokým rizikem a na druhé straně možnost dobrovolné žádosti ze strany firem o prověření v ostatních odvětvích. V tomto modelu musejí investoři získat povolení předem jen u několika málo případů, a regulatorní zátěž tak není vysoká. Stát má ale zároveň možnost zasáhnout i ve výjimečných případech, kdy zjistí ohrožení bezpečnosti či veřejného pořádku po uskutečnění investice.
Článek vyšel v březnovém čísle magazínu Export a podnikání. PDF verze ke stažení
