Studie zdůrazňuje přínosy akumulace pro zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny a vydává doporučení pro členské státy, jak se vypořádat s existujícími bariérami a jak podpořit její další rozvoj.
Ačkoli jedním z klíčových doporučení je nutnost úpravy legislativy a v řadě členských zemí je již tato podmínka splněna, české ministerstvo průmyslu a obchodu zákonné ukotvení ukládání energie stále bez zásadního důvodu oddaluje.
Upozorňuje na to Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. S akumulací přitom počítá takzvaný Zimní energetický balíček EU, který musejí nejpozději do poloviny příštího roku implementovat všechny unijní země.
Význam ukládání energie
V dokumentu s názvem „Studie o akumulaci energie – přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě“ Evropská komise zdůrazňuje stále významnější roli ukládání energie a celkově posílení flexibility při transformaci energetiky, která bude stále více záviset na obnovitelných zdrojích.
Hlavním doporučením studie pro členské země je vytvoření prostředí, které rozvoj akumulace umožní. Na nutnou legislativní úpravu a nedostatečný rozvoj akumulace u nás dlouhodobě upozorňují nejen oborové asociace, ale i významné státní instituce. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle nich téměř tři roky brání nezbytné úpravě legislativy.
„Ministerstvo sice spustilo loni na podzim přípravy zcela nového energetického zákona, v němž již bude akumulace upravena v plném rozsahu tak, jak požaduje EU. Nicméně v tuto chvíli je připraven teprve věcný záměr zákona a jeho vstup v platnost se očekává nejdříve v letech 2022 či 2023. To by znamenalo minimálně další rok a půl právního vakua, spíše však déle,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
Řešením by podle Fouska mohlo být alespoň částečné ukotvení akumulace v návrhu novely aktuálního energetického zákona, které by umožnilo dřívější rozvoj akumulace. Tím by měla Česká republika šanci splnit blížící se termín povinné implementace Zimního energetického balíčku, který mají členské státy povinnost dokončit nejpozději do poloviny příštího roku, některé jeho části však do konce roku letošního.
Strategie a doporučení
Studie představuje tři scénáře v horizontu let 2030 a 2050. V roce 2030 počítá v jednom ze scénářů s akumulací jako součástí denní flexibility o výkonu 108 GW. Největší podíl mají tvořit bateriová úložiště a přečerpávací vodní elektrárny. Důležitým doporučením je nejen vytvoření jasné strategie pro akumulaci energie, která by podpořila flexibilitu a stabilitu energetické sítě, ale také minimalizace nesprávně nastavených poplatků a daní.
Pro rok 2050 komise předpokládá významný nárůst produkce tzv. dekarbonizovaného vodíku a syntetických paliv, a to především v oblasti průmyslu, transportu a tepla. Předpokládá se značný podíl výroby vodíku pomocí přebytečné čisté energie z větrných a slunečních elektráren. K pokrytí této potřeby budou podle jednoho ze scénářů potřeba elektrolyzéry o výkonu 550 GW. Avšak v případě větší míry zapojení ostatních zdrojů flexibility, poskytovaných především koncovými uživateli a sektorem elektromobility, se naopak očekává nižší potřeba akumulace v podobě bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren. Hlavní roli má přeměna elektřiny do vodíku a jeho další využití hrát v obou scénářích pro rok 2050.
O autorovi| Jarmil Šebesta, spolupracovník redakce
