Pokud si myslíte, že už jste během koronavirové pandemie
zažili na dálku skoro všechno, zřejmě netušíte, že právě letos v Malajsii
vzlétlo do oblak bezpilotní letadlo, které na vzdálenost deseti tisíc kilometrů
řídil pilot na svém počítači v pražském Radotíně. Stalo se tak vůbec poprvé na
světě a stojí za tím Češi. Konkrétně inovátoři z technologického startupu
Primoco UAV, který postupně začíná diktovat světový vývoj v oblasti
bezpilotních strojů.
Firma založená leteckým nadšencem Ladislavem Semetkovským
vyrábí už od roku 2015 letadla bez nutnosti přímého pilotování. Dosud jich do
celého světa prodala sedmdesát a kromě prvenství v pilotování na dálku dosáhla
letos dalšího významného milníku. V dubnu provedla let s rekordní délkou trvání
patnáct hodin a tři minuty. Nový model One 150 při něm uletěl 1650 kilometrů
při průměrné spotřebě 2,2 litru paliva na hodinu letu. Letoun odstartoval a
dosedl zpět na letiště v Písku-Krašovicích, které společnost loni koupila s
cílem vytvořit tu své vývojové a zkušební centrum.
Tímto letem byl pokořen rekord předchozí generace letounu s
názvem Primoco UAV One 100, kterému se před třemi lety podařilo dosednout po
devíti hodinách a jedné minutě letu. Tehdy to byl nejdelší uskutečněný
bezpilotní let v civilním provozu na světě.
Součást záchranného systému
Český výrobce letounů zaměřených především na využití v
průmyslových, zemědělských a bezpečnostních oblastech minulý rok přešel na
zcela nový spalovací motor, který si sám vyvinul a také si ho sám vyrábí. Má
výkon 20 koní a je čtyřválcový a čtyřtaktní. Bezpilotní letouny od Semetkovského
startupu navíc na jaře začala využívat česká policie při monitorování hranice
během nouzového stavu a počítá se se zapojením stroje i do integrovaného
záchranného systému. Stroje by byly využívány například pro pátrání po
pohřešovaných, ke koordinaci záchranných prací nebo při zjišťování rozsahu škod
při přírodních katastrofách.
„Máme dnes nejvyspělejší letecký motor pro bezpilotní letouny na světě,” tvrdí zakladatel firmy Semetkovský. Během letošního roku by firma měla zákazníkům po celém světě dodat až dvacítku letounů. Bezpilotní stroje Primoco UAV nemusí řídit ani pilot na dálku, lze s nimi létat plně autonomně podle letových plánů. Letouny jsou speciálně upravené pro různá přídavná zařízení, například pro radary či kamery.
Vedle letounů se standardními kamerami má Primoco UAV v
provozu letouny s technologiemi pro mapování zemského povrchu, jako je LIDAR či
SAR letouny s fotoaparáty s ultra vysokým rozlišením až 150 megapixelů či
stroje s technologií pro sledování tras lodí. Právě nyní pak firma jako vůbec
první na světě na bezpilotní letoun nasazuje technologii pro kalibraci
leteckých radiomajáků.
A vývoj v Primoco UAV pokračuje. Novým plánem je výstavba
nové výrobní haly v Písku přímo u letiště až za 300 milionů korun. Stavební povolení
by startup chtěl získat ještě během příštího roku. „Částečně to chceme
financovat z vlastního zisku a uvažujeme i o nové emisi akcií,” říká
Semetkovský. Primoco UAV už před dvěma lety upsalo na trh pražské burzy START
5,8 % akcií. „V novém závodě bychom chtěli vyrábět až 250 letadel ročně,”
doplňuje zakladatel firmy.
Primoco UAV v prvním pololetí meziročně zosminásobil
tržby a provozní ztrátu dokázal proměnit v zisk EBITDA. Za prvních šest
měsíců letošního roku utržil téměř deset milionů korun. Společnosti se to
podařilo i přesto, že se do hospodářských výsledků ještě plně nepromítly
zakázky na dodávky letounů, na něž má vývozní povolení. Další kontrakty na
desítky strojů za více než 400 milionů korun na vývozní povolení čekají.
Uděleno by mělo být v řádu týdnů či měsíců a firma tak bude mít zajištěný
odbyt nejméně do léta 2021. Primoco proto plánuje do konce roku zdvojnásobit
výrobu. V této souvislosti už zahájilo nábor nových zaměstnanců. Firma navíc usiluje o dokončení rozjednaných
obchodů v Ruské federaci a Střední Americe, jejichž realizace byla
v prvním pololetí 2020 kvůli pandemii Covid-19 odložena.
Tato úspěšná česká firma přitom zápasí o zakázky na
celosvětovém trhu, kde působí dalších dvanáct přímých konkurentů. Výhodu má
firmě přinést certifikace podle takzvané Stanag normy v rámci NATO, kterou se
mohou pyšnit zhruba tři letouny na světě. Výrobcům bezpilotních letounů by mohl
v budoucnu hodně pomoci také nový zákon o civilním letectví. Dosud totiž
autonomní letadla létají v Česku na základě výjimek. Jenže teď už je provoz
bezpilotních strojů v zájmu státu v souvislosti s ochranou základní
infrastruktury, a tak má nová legislativa prioritu.
Závod se Slovinci
Zatímco větší rozšíření bezpilotních letounů závisí
především na nové legislativě, u letadel poháněných elektrickým motorem,
takzvaných elektroletů, je klíčová především certifikace. Tu jako první na
světě získal letos v červnu od Evropské letecké agentury (EASA) slovinský
výrobce Pipistrel, který elektrické letouny vyvíjí už minimálně 15 let.
Pipistrel zároveň letos jako jediný výrobce na světě zahájil sériovou výrobu
elektroletů. V patách je mu ale český projekt ΦNIX (čti: fíniks) z konsorcia
českých firem Pure Flight, které zastřešuje společnost Sport Prop leteckých
nadšenců Zdeňka Němce, Iva a Jana Prokopových.
Na vývoji „Fíniksu” se podílí letohradský výrobce letadel Phoenix Air Martina Štěpánka, zlínský výrobce elektrického motoru MGM Compro a pražský výrobce nabíječek PEG. Výsledkem je dvousedadlový sportovní elektrolet s celokompozitní konstrukcí s použitím uhlíkových vláken, který je kompletně vyráběn v Česku. Pouze baterie se dováží z Japonska. Do několika měsíců by se měl začít vyrábět sériově a následně prodávat.
ΦNIX zatím slouží především jako vysoce výkonný větroň a
zároveň jako vlečné letadlo pro různé bezmotorové větroně a kluzáky. Jeho motor
tak musí do potřebné výšky vynést ještě jedno letadlo. ΦNIX vůbec jako první
elektrolet dokázal odvléct větroně a zároveň má největší výdrž na světě. Také
dokázal jako jediný elektrolet přistát na zamrzlém jezeře, ze kterého pak
následně odstartoval.
„Pro letadlo teď připravujeme novou alternativu pohonné jednotky kvůli vlekání. Chystáme se na vlekání těch největších větroňů, ale potřebujeme jiné chlazení motoru, abychom ho byli schopni vyvlekat do potřebné výšky,” popisuje aktuální vývoj Zdeněk Němec ze společnosti Sport Prop. Konsorcium Pure Flight zároveň intenzivně pracuje na vodíkovém palivovém článku, díky kterému by letoun měl být schopen doletět dvojnásobně daleko. Už teď není pro tento český elektrolet problém urazit vzdálenost 200 kilometrů, přičemž ostatní elektrická letadla mají zatím problém doletět i pouhých 100 kilometrů.
„Všechno je to o správném výběru komponentů a dobré
aerodynamice, což je vidět i v automobilovém průmyslu, kde při elektrifikaci
musíte to auto novému motoru podřídit jako celek,”
přibližuje filozofii českého výrobce elektroletů Němec. Konsorciu Pure Flight
ale chybí větší kapitál, aby mohl vývoj pořádně našlápnout. Slovinský Pipistrel
například do vývoje svého prvního certifikovaného elektroletu vložil zhruba 50
milionů eur. O tom si Zdeněk Němec může nechat jen zdát.
„Měli jsme domluveného investora z Švédska, ale přišla do
toho pandemie, a protože to byla letecká společnost, tak z toho na poslední
chvíli ustoupili. Takže hledáme investora dál. Zřejmě v blízké budoucnosti
odstartujeme alespoň crowdfunding,” popisuje Němec. Pure Flight se
zároveň vrhlo v rámci své vedlejší činnosti na elektrifikaci letišť. Už začali
ve Švédsku a rádi by pokračovali u menších tuzemských letišť, ale podpora státu
je zatím nulová. „Snažíme se, aby nám v tomto nikdo moc neodběhl, ale okolní
státy do elektrifikace investují velké částky. My to hradíme jen z vlastních
úspor,” říká Němec, který přesto vnímá v českém letectví velký inovativní
potenciál.
