Pokud si myslíte, že už jste během koronavirové pandemie zažili na dálku skoro všechno, zřejmě netušíte, že právě letos v Malajsii vzlétlo do oblak bezpilotní letadlo, které na vzdálenost deseti tisíc kilometrů řídil pilot na svém počítači v pražském Radotíně. Stalo se tak vůbec poprvé na světě a stojí za tím Češi.
Konkrétně inovátoři z technologického startupu Primoco UAV, který postupně začíná diktovat světový vývoj v oblasti bezpilotních strojů.
Firma založená leteckým nadšencem Ladislavem Semetkovským vyrábí už od roku 2015 letadla bez nutnosti přímého pilotování. Dosud jich do celého světa prodala sedmdesát a kromě prvenství v pilotování na dálku dosáhla letos dalšího významného milníku. V dubnu provedla let s rekordní délkou trvání patnáct hodin a tři minuty. Nový model One 150 při něm uletěl 1650 kilometrů při průměrné spotřebě 2,2 litru paliva na hodinu letu. Letoun odstartoval a dosedl zpět na letiště v Písku Krašovicích, které společnost loni koupila s cílem vytvořit tu své vývojové a zkušební centrum.
Tímto letem byl pokořen rekord předchozí generace letounu s názvem Primoco UAV One 100, kterému se před třemi lety podařilo dosednout po devíti hodinách a jedné minutě letu. Tehdy to byl nejdelší uskutečněný bezpilotní let v civilním provozu na světě.
součást záchranného systému
Český výrobce letounů zaměřených především na využití v průmyslových, zemědělských a bezpečnostních oblastech minulý rok přešel na zcela nový spalovací motor, který si sám vyvinul a také si ho sám vyrábí. Má výkon 20 koní a je čtyřválcový a čtyřtaktní. Bezpilotní letouny od Semetkovského startupu navíc na jaře začala využívat česká policie při monitorování hranice během nouzového stavu a počítá se se zapojením stroje i do integrovaného záchranného systému. Stroje by byly využívány například pro pátrání po pohřešovaných, ke koordinaci záchranných prací nebo při zjišťování rozsahu škod při přírodních katastrofách.
„Máme dnes nejvyspělejší letecký motor pro bezpilotní letouny na světě,“ tvrdí zakladatel firmy Semetkovský. Během letošního roku by firma měla zákazníkům po celém světě dodat až dvacítku letounů.
Bezpilotní stroje Primoco UAV nemusí řídit ani pilot na dálku, lze s nimi létat plně autonomně podle letových plánů. Letouny jsou speciálně upravené pro různá přídavná zařízení, například pro radary či kamery.
Vedle letounů se standardními kamerami má Primoco UAV v provozu letouny s technologiemi pro mapování zemského povrchu, jako je LIDAR či SAR letouny s fotoaparáty s ultra vysokým rozlišením až 150 megapixelů či stroje s technologií pro sledování tras lodí. Právě nyní pak firma jako vůbec první na světě na bezpilotní letoun nasazuje technologii pro kalibraci leteckých radiomajáků.
A vývoj v Primoco UAV pokračuje.
Novým plánem je výstavba nové výrobní haly v Písku přímo u letiště až za 300 milionů korun. Stavební povolení by startup chtěl získat ještě během příštího roku. „Částečně to chceme financovat z vlastního zisku a uvažujeme i o nové emisi akcií,“ říká Semetkovský. Primoco UAV už před dvěma lety upsal na trh pražské burzy START 5,8 procenta akcií. „V novém závodě bychom chtěli vyrábět až 250 letadel ročně,“ doplňuje zakladatel firmy.
Primoco UAV v prvním pololetí meziročně zosminásobil tržby a provozní ztrátu dokázal proměnit v zisk EBITDA. Za prvních šest měsíců letošního roku utržil téměř deset milionů korun. Společnosti se to podařilo i přesto, že se do hospodářských výsledků ještě plně nepromítly zakázky na dodávky letounů, na něž má vývozní povolení. Další kontrakty na desítky strojů za více než 400 milionů korun na vývozní povolení čekají. Uděleno by mělo být v řádu týdnů či měsíců a firma tak bude mít zajištěný odbyt nejméně do léta 2021. Primoco proto plánuje do konce roku zdvojnásobit výrobu. V této souvislosti už zahájili nábor nových zaměstnanců. Firma navíc usiluje o dokončení rozjednaných obchodů v Ruské federaci a Střední Americe, jejichž realizace byla v prvním pololetí 2020 kvůli pandemii covidu19 odložena.
Tato úspěšná česká firma přitom zápasí o zakázky na celosvětovém trhu, kde působí dalších dvanáct přímých konkurentů.
Výhodu má firmě přinést certifikace podle takzvané stanag normy v rámci NATO, kterou se mohou pyšnit zhruba tři letouny na světě. Výrobcům bezpilotních letounů by mohl v budoucnu hodně pomoci také nový zákon o civilním letectví. Dosud totiž autonomní letadla létají v Česku na základě výjimek. Jenže teď už je provoz bezpilotních strojů v zájmu státu v souvislosti s ochranou základní infrastruktury, a tak má nová legislativa prioritu.
Závod se Slovinci
Zatímco větší rozšíření bezpilotních letounů závisí především na nové legislativě, u letadel poháněných elektrickým motorem, takzvaných elektroletů, je klíčová především certifikace. Tu jako první na světě získal letos v červnu od Evropské letecké agentury (EASA) slovinský výrobce Pipistrel, který elektrické letouny vyvíjí už minimálně 15 let. Pipistrel zároveň letos jako jediný výrobce na světě zahájil sériovou
výrobu elektroletů. V patách je mu ale český projekt ?NIX (čti: fínyks) z konsorcia českých firem Pure Flight, které zastřešuje společnost Sport Prop leteckých nadšenců Zdeňka Němce a Iva a Jana Prokopových.
Na vývoji „Fínyksu“ se podílí letohradský výrobce letadel Phoenix Air Martina Štěpánka, zlínský výrobce elektrického motoru MGM Compro a pražský výrobce nabíječek PEG. Výsledkem je dvousedadlový sportovní elektrolet s celokompozitní konstrukcí s použitím uhlíkových vláken, který je kompletně vyráběn v Česku. Pouze baterie se dováží z Japonska. Do několika měsíců by se měl začít vyrábět sériově a následně prodávat.
?NIX zatím slouží především jako vysoce výkonný větroň a zároveň jako vlečné letadlo pro různé bezmotorové větroně a kluzáky. Jeho motor tak musí do potřebné výšky vynést ještě jedno letadlo. ?NIX vůbec jako první elektrolet dokázal odvléct větroně a zároveň má největší výdrž na světě. Také dokázal jako jediný elektrolet přistát na zamrzlém jezeře, ze kterého pak následně odstartoval.
„Pro letadlo teď připravujeme novou alternativu pohonné jednotky kvůli vlekání.
Chystáme se na vlekání těch největších větroňů, ale potřebujeme jiné chlazení motoru, abychom ho byli schopni vyvlekat do potřebné výšky,“ popisuje aktuální vývoj Zdeněk Němec ze společnosti Sport Prop. Konsorcium Pure Flight zároveň intenzivně pracuje na vodíkovém palivovém článku, díky kterému by letoun měl být schopen doletět dvojnásobně daleko.
Už teď není pro tento český elektrolet problém urazit vzdálenost 200 kilometrů, přičemž ostatní elektrická letadla mají zatím problém doletět i pouhých 100 kilometrů.
„Všechno je to o správném výběru komponentů a dobré aerodynamice, což je vidět i v automobilovém průmyslu, kde při elektrifikaci musíte to auto novému motoru podřídit jako celek,“ přibližuje filozofii českého výrobce elektroletů Němec. Konsorciu Pure Flight ale chybí větší kapitál, aby mohl vývoj pořádně našlápnout. Slovinský Pipistrel například do vývoje svého prvního certifikovaného elektroletu vložil desítky milionů eur. O tom si Zdeněk Němec může nechat jen zdát.
„Měli jsme domluveného investora ze Švédska, ale přišla do toho pandemie, a protože to byla letecká společnost, tak z toho na poslední chvíli ustoupili. Takže hledáme investora dál. Zřejmě v blízké budoucnosti odstartujeme alespoň crowdfunding,“ popisuje Němec. Pure Flight se zároveň vrhlo v rámci své vedlejší činnosti na elektrifikaci letišť. Už začali ve Švédsku a rádi by pokračovali u menších tuzemských letišť, ale podpora státu je zatím nulová. „Snažíme se, aby nám v tomto nikdo moc neodběhl, ale okolní státy do elektrifikace investují velké částky. My to hradíme jen z vlastních úspor,“ říká Němec, který přesto vnímá v českém letectví velký inovativní potenciál.
Letecké taxi
Ten by mohl naplnit i další projekt z českých hangárů. Dolet 700 kilometrů, nejvyšší rychlost až 300 kilometrů v hodině, maximální výška 3400 metrů, rozpětí křídel větší než 11 metrů a kapacita až čtyři pasažéři. Takové jsou parametry prvního českého leteckého taxi, které právě vzniká pod vedením IT investora Michala Ilicha na různých místech země. Letoun s vertikálním startem, který budou zčásti pohánět elektromotory a baterie, chce do několika let zahájit pravidelné lety na bázi sdílené služby, kterou si bude možné objednat jako dnes cestu vozidlem pomocí Uberu či Liftaga.
„Předpokládáme, že budeme mít letos experimentální letoun sestrojený a začneme ho testovat,“ říká zakladatel projektu Ilich, který v minulém desetiletí stál za projekty jako vyhledávač Jyxo či platforma Blog.cz. Do projektu už investoval 600 tisíc eur miliardář Jan Barta prostřednictvím svého fondu Pale Fire Capital.
Později, v březnu loňského roku, se přidal nejúspěšnější český startup, brněnský Kiwi.com, který do vývoje letounu Zuri investoval dalších 200 tisíc eur. Nyní Ilich hledá další investory.
„Připravujeme velké investiční kolo, až zcela pomine krize kolem nového koronaviru.
Do té doby se ale nevyhýbáme ani menším konvertibilním úvěrům,“ tvrdí český inovátor. Pokud se letoun Zuri dostane do sériové výroby, jeho cena by se mohla pohybovat v rozmezí jednoho až dvou milionů eur. Kupci tedy zřejmě nebudou soukromníci, kteří by si vznášedlo kupovali pro osobní potřebu, ale spíše to budou komerční provozovatelé.
Ve hře je i varianta, že lety bude provozovat přímo společnost založená výrobcem letounu.
Zuri by tak napodobilo byznysplán mnichovského startupu Lilium, který na vývoj svého plně elektrického letounu s vertikálním startem vybral od investorů už více než 300 milionů eur, tedy téměř osm miliard korun. Největším z nových investorů je čínská společnost Tencent, která stojí mimo jiné za komunikační aplikací WeChat. Ta německé firmě věří nejen navzdory epidemii covidu-19, ale i nedávnému požáru jednoho ze dvou prototypů a varování expertů na leteckou dopravu, že plány společnosti Lilium odporují fyzikálním zákonům.
Nedávno Lilium dokončilo první fázi testování pětisedadlového letounu, který už překročil rychlost 100 kilometrů v hodině. Letoun slibuje dolet až 300 kilometrů, které by stroj měl zvládnout za hodinu. Měl by tak být rychlejší než silniční i železniční doprava za srovnatelnou cenu.
Lilium už nyní zaměstnává více než čtyři stovky lidí.
NIX (Fínyks) v číslech:
Vzletová hmotnost 600 kg
Rozpětí křídel 11 m nebo 15 m
Délka trupu 6,5 m
Cestovní rychlost 200 km/h
Klouzavost bezmotorového letu 1:32 při 130 km/h
Kapacita baterií 35 kWh
Výkon motoru 60 kW
Spotřeba letu v ekorežimu 10 kW
Výdrž 2,5 h
Nabíjecí čas běžný 3 hodiny max.
Nabíjecí čas supercharger 20 minut
Primoco UAV One 150 v číslech:
Rozpětí křídel 4,85 m
Délka 3,65 m
Výška 1,25 m
Maximální vzletová hmotnost 150 kg
Užitečné zatížení 1–30 kg
Maximální dolet od GCS 200 km
Maximální dolet 2000 km
Cestovní rychlost 100–180 km/h
Vytrvalost 15 hodin
Maximální dostup 3300 m
Délka dráhy 300 m
Novým plánem je výstavba nové výrobní haly v Písku přímo u letiště až za 300 milionů korun. Stavební povolení by startup chtěl získat ještě během příštího roku. Letoun s vertikálním startem, který budou zčásti pohánět elektromotory a baterie, chce do několika let zahájit pravidelné lety na bázi sdílené služby, kterou si bude možné objednat jako dnes cestu vozidlem pomocí Uberu či Liftaga.
Tržby firmy Primoco UAV
30. 6. 2020 9 584 000
30. 6. 2019 1 083 000
O autorovi| Jan novotný, novotnyj@mf.cz
