Evropská komise chce spolu se zmíněnou částkou za pomoci národních příspěvků a soukromých investic celkem pro pomoc nejvíce dotčeným regionům v příštích sedmi letech získat nejméně 100 miliard eur. Podle kritických hlasů z řad europoslanců či členských zemí však tato částka nebude pro plnění klimatických závazků dostatečná.
Suma určená Česku měla být původně údajně nižší, zvýšila se však na úkor Německa po úpravách zohledňujících vyspělost ekonomiky. Berlín měl nejdříve zejména díky uhelným regionům na východě Německa a v Porýní dostat miliardu eur, po úpravě se však musí spokojit s 877 miliony.
Začíná zelená pětiletka. Při investování bude hrát roli i ekologický aspekt
Brusel chce pomocí fondu motivovat zvláště země střední a východní Evropy k dosažení přísných klimatických závazků. Lídři unijních zemí se v prosinci zavázali, že EU bude do poloviny století uhlíkově neutrální, tedy že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží například výsadbou stromů. Polsko se ke slibu jako jediné odmítlo připojit a chtělo znát podrobnosti chystaného fondu, od něhož si slibovalo významný příspěvek pro své uhelné regiony.
Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie se 402 miliardami eur, následovaná Itálií a Španělskem.
Přečtěte si také:
Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů
Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami
Šéf Siemensu chtěl uplatit „německou Gretu“ funkcí ve vedení firmy. Naštval tím aktivisty
Podíl zelené energie v Česku poroste. Do roku 2030 má tvořit 22 procent celkové spotřeby
