Česko získá z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska ve třetím programovém období do roku 2024 dalších zhruba pět miliard korun. Od roku 2004 z nich dosud získalo více než šest miliard. Třetí programové období bylo dnes oficiálně zahájeno v pražském Planetáriu. Zástupci jednotlivých zemí navíc podepsali dohody o programech Kultura a Životní prostředí.
„Ve třetím programovém období budou podpořeny projekty zaměřené především na výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Důraz bude kladen na lidská práva, začlenění Romů a rozvoj občanské společnosti,“ uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Od roku 2004 Fondy EHP a Norska podpořily v Česku zhruba tisícovku projektů. Šlo například o lepší služby v nemocnicích, opravené památky nebo ochranu životního prostředí. „Jsem také rád, že sdílíme základní hodnoty, na kterých jsou fondy postaveny. Tedy respekt k lidským právům a důležitost mezilidské tolerance,“ doplnil norský velvyslanec Robert Kvile.
Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností
Příjemci mohou čerpat dotace z 11 programů. Největší podíl ve třetím programovém období půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP). V prvním a druhém programovém období přišlo do Česka asi šest miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.
Čtěte také:
