Předběžné odhady naznačují, že země letos získá více, než zaplatí
Ani letos by se Česko nemělo stát čistým plátcem do pokladny Evropské unie, přestože před takovou možností mnozí varovali. Alespoň to vyplývá z předběžných odhadů, které se podařilo získat týdeníku EURO. Poměr mezi platbami a příjmy z evropského rozpočtu má být sice poměrně vyrovnaný, ale z českého pohledu by nakonec mělo přece jen převážit kladné znaménko. Jan Gregor, ředitel Národního fondu ministerstva financí, očekává, že česká bilance vykáže plus v řádu stovek milionů eur. To by byl dokonce lepší výsledek než loni, kdy šlo o desítky milionů a mluvilo se o černé nule.
Ministerstvo financí na konci října požádalo Brusel o proplacení faktur v celkové výši 160 milionů eur. Jde o peníze ze strukturálních fondů EU, kterými budou zpětně uhrazeny již realizované výdaje na projekty v Česku. Tyto říjnové finance by měly být pojistkou celkového kladného výsledku v letošním roce, neboť podle stanovených pravidel mají být členskému státu poskytnuty do dvou měsíců - tedy ještě letos. Jan Gregor upozorňuje na jediný možný zádrhel, který by spočíval v tom, že by v rozpočtu EU nebyl momentálně dostatek financí, jenž by pokryl potřeby všech států. Poslední informace však ukazují, že taková situace pravděpodobně nenastane.
Zjednodušený pohled.
Jan Gregor zdůrazňuje, že takzvaná čistá pozice není základním ukazatelem pro poměřování výhod a nevýhod členství země v Evropské unii. Jde spíše o zjednodušený pohled, který se týká toho, jak v daném roce protečou peníze rozpočtem. I tak ovšem mají větší vypovídací hodnotu údaje za několikaleté období, které nejsou ovlivněny možnými jednorázovými výkyvy v tom či onom roce. Přesto si jednotlivé země poměr mezi platbami a příjmy z rozpočtu EU v daném roce obvykle pečlivě hlídají. I když údaje o případných špatných výsledcích v tomto ohledu nemusejí být přesné, mohou zpochybnit činnost té či oné politické reprezentace. V českém případě by letošní kladná bilance byla důkazem, že se přece jen podařilo nabídnout dostatek kvalitních projektů a zlepšit čerpání z evropských fondů.
Česko získává evropské peníze na podporu zemědělců, rozvoj dopravní infrastruktury, průmyslové inovace, zlepšování životní prostředí, rozvoj lidských zdrojů či obnovu venkova. Kromě toho má do letošního roku nárok na zvláštní rozpočtové kompenzace, jejichž cílem bylo zajistit právě to, aby se nová členská země nestala v prvních letech čistým plátcem. Češi naopak platí do evropské pokladny příspěvek, jehož výše závisí na úrovni hrubého domácího produktu a daně z přidané hodnoty, a také část výnosů z celních poplatků.
Ne všechny příjmy jsou však na první pohled patrné, uvádí Jan Gregor. Přestože většina evropských dotací se rozděluje na národní úrovni, jsou tu i takzvané komunitární programy. V těchto případech se rozhoduje o přidělení peněz přímo v bruselské Evropské komisi. Může se kupříkladu stát, že i když určitou finanční podporu získá třeba německá univerzita, mohou z ní vzhledem k partnerským vztahům profitovat i čeští výzkumníci. To se ovšem ve výkazech neprojeví.
Čekání na audit.
Od příštího roku by se měla česká bilance ještě podstatně zlepšovat. Země totiž v příštím rozpočtovém období 2007 až 2013 získá nárok na daleko vyšší částky z evropských fondů. Ty by se měly pohybovat na úrovni stamiliard korun ročně. Otázkou nicméně zůstává, zda se to účetně projeví už v prvním roce nové sedmiletky. Do Česka sice budou přicházet zálohové platby, další peníze však bude možné reálně čerpat až poté, co se dokončí audit příslušných „řídicích a implementačních struktur“. V ideálním případě by nicméně ČR měla získat první průběžné platby z rozpočtu EU od počátku příštího roku. Stejně tak už by mělo být možné realizovat konkrétní projekty. Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, který čerpání peněz z evropských fondů koordinuje, usiluje o to, aby se s konkrétními programy začalo hned v lednu. To závisí především na jednání s Evropskou komisí, která musí příslušné české operační programy schválit.
Na bilanci příštího roku by se mohla nepříznivě odrazit skutečnost, že Česko už nebude mít nárok na jednorázové kompenzační platby. Jan Gregor ale připomíná, že na druhé straně by se mohlo dále urychlit využívání prostředků z evropských fondů, které byly Česku přiděleny na končící období 2004 až 2006. V tomto případě platí pravidlo „n+2“, podle něhož je možné finance na určitý rok čerpat ještě po dobu dvou následujících let.
