Česko je stále spíše montovnou. Podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu Česka je v průměru 61 procent, což je celosvětově jedna z nejnižších hodnot. Nejvíce svou přidanou hodnotu vyváží Saúdská Arábie a Brunej (obě 95 procent). Naopak nejméně přidané hodnoty ve vývozu má Lucembursko (31 procent) a Malta (42 procent), vyplývá ze závěrů studie poradenské firmy Deloitte.
Nejvíce české přidané hodnoty putuje do Německa (24 procent). S velkým odstupem pak následují Slovensko (sedm procent) a Polsko (šest procent). To zhruba odpovídá struktuře vývozu celkové domácí produkce. Největší podíl na vývozu domácí přidané hodnoty má odvětví motorových vozidel (18 procent). Obsah přidané hodnoty ve vývozu daného odvětví je 46 procent, jedna z nejnižších v mezinárodním srovnání. Například v sousedním Německu je to 76 procent.
Při zohlednění konečné destinace české přidané hodnoty jsou po Německu, kam směřuje téměř pětina přidané hodnoty, druhým největším odběratelem USA (sedm procent), následované Francií a Velkou Británií (po šesti procentech).
„Na rozdíl od analýzy běžných dat o zahraničním obchodě, se ukazuje, že česká ekonomika není závislá jen na svých evropských sousedech, ale ve značné míře také na USA. Tenze v globálním obchodě, k nimž přispěla změna politiky USA, mohou pro Česko znamenat více, než si myslíme,“ shrnul závěry analýzy její autor, hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Česko za sto let: máme na to, stát se silnou a technologicky vyspělou zemí
České propojení s globální ekonomikou narůstá. Úroveň zapojení do takzvaných globálních hodnotových řetězců (GVC) se v letech 2005 až 2015 zvýšilo o více než desetinu. Česko zároveň vykazuje nižší podíl domácí přidané hodnoty na vývozech, protože tuzemská ekonomika ve výrobě intenzivně využívá zahraničních meziproduktů. „S rostoucí účastí v GVC se také zvyšuje citlivost české ekonomiky na otřesy v globální ekonomice,“ doplnil spoluautor studie Petr Němec.
Mezi zeměmi OECD je Česko po Lucembursku a Jižní Koreji třetí zemí s největší vzdáleností své produkce od konečného spotřebitele. To znamená, že Česko více produkuje v odvětvích, která stojí uprostřed nebo na začátku výrobního řetězce. Analýza hodnotových křivek ukazuje, že devět z deseti nejvýznamnějších odvětví podle objemu vývozu se nachází v částech hodnotové křivky s nízkou přidanou hodnotou.
„Domácí výroba aut se nachází přesně v polovině hodnotového řetězce s nízkou mírou přidané hodnoty. Na vzestupné části křivky se nachází pouze informační a komunikační činnosti. Na ty je dále navázáno korespondující odvětví v Německu a USA. Výpočet a analýza hodnotových křivek pro klíčová odvětví české ekonomiky podporují tvrzení, že Česko je stále spíše montovna,“ uvedl Marek.
Výrobní odvětví nacházející se nejdále od spotřebitele jsou v Česku těžba a dobývání, výroba dřevěných a papírových výrobků a tisku a výroba základních kovů a kovových produktů. Na polovině cesty ke spotřebiteli jsou výrobní procesy ve zpracovatelském průmyslu a velkoobchod a maloobchod. Nejblíže spotřebiteli jsou ubytování, stravování a pohostinství.
Čtěte také:
Jak se zbavit cejchu montovny Evropy? Česko musí podporovat vědu a inovace, říká Babiš
Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?
Ministerstvo průmyslu a obchodu podpoří česko-ruskou ekonomickou spolupráci
Nová hospodářská strategie povede stát do roku 2030, uvedl Havlíček. Základem bude inovace
Zahraniční obchod Česka skončil v srpnu s přebytkem 8,6 miliardy korun
Stavební produkce v srpnu meziročně klesla o 3,7 procenta. Vzrostlo inženýrské stavitelství
