Do české předvolební kampaně se podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska promítá i činnost ruské rozvědky a její propagandy. Kalousek řekl, že její aktivity se projevují v celé společnosti, protože má v tuzemsku spoustu pomocníků od Pražského hradu až po některá média či občanská sdružení a spolky. K ruské imperiální moci mají vstřícný vztah prezident Miloš Zeman i předseda ANO Andrej Babiš, uvedl.
Kalousek upozorňuje na to, že Babiš i Zeman během krátké doby zpochybnili sankce uvalené na Rusko kvůli obsazení Krymu a konfliktu na východní Ukrajině. „V posledních 14 dnech dva významní politici pronesli jasná slova na adresu ruských sankcí. Pan prezident dokonce v Radě Evropy, což pokládám za skandální. Nicméně řekl to několik dní po tom, co to pronesl pan předseda Babiš do novin. O vstřícném vztahu těchto dvou pánů k ruské imperiální moci nelze podle mého názoru pochybovat,“ řekl Kalousek.
Babiš, jehož hnutí ANO je favoritem voleb, minulý týden v Hospodářských novinách uvedl, že sankce Rusko nepřinutily, aby Krym opustilo. Zeman v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Navrhl, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci. Výrok kritizovali diplomaté, distancovala se od něj i česká vláda.
Více o sněmovních volbách čtěte v sekci Volby 2017
Čtěte: Vše, co potřebujete vědět o volbách do Sněmovny 2017
Vliv ruské propagandy se podle Kalouska projevuje v celé společnosti. „Tady se to velmi dobře dělá, protože mají spoustu domácích pomocníků od Hradu přes vládu, Poslaneckou sněmovnu, média až po občanská sdružení a spolky,“ dodal Kalousek. Denně je proto podle něj možné číst a slyšet o ruských zájmech.
V šíření propagandy jsou bezpochyby aktivní ruské tajné služby, uvedl Kalousek. „Byly v tom aktivní ve všech zemích v Evropské unie, pravděpodobně i ve Spojených státech, o to více jsou v tom aktivní v zemích, které dodnes pokládají za své satelity a kde nechtějí ztratit svůj vliv, nebo chtějí zpátky svůj vliv získat,“ uvedl.
Za veřejné tajemství považuje to, že Rusové podporovali krajně pravicovou političku Marine Le Penovou ve francouzské prezidentské kampani nebo v nedávných volbách v Německu Alternativu pro Německo (AfD). „Není pochyb o tom, jaké subjekty podporují tady, protože Rusko si logicky, a já ho v tom chápu, nepřeje mít silnou Evropu za svými hranicemi, to znamená rádi podpoří subjekty, které budou dělat vše pro to, aby se Evropa rozdrobila a nebyla akceschopná,“ upozornil.
Nová vláda by měla stanovit termín přijetí eura
Vláda vzešlá z blížících se voleb by podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska měla v povolebním období jasně stanovit termín přistoupení k evropské měně. V rozhovoru pro zopakoval, že TOP 09 je pro přijetí eura, protože to je pro Česko jako výrazně exportní ekonomiku a jeho propojení s eurozónou výhodné. K tomu se přidává mezinárodně politický argument vícerychlostní Evropy, kde hranice mezi rychlým a pomalým pruhem půjde po hranici eurozóny, dodal.
„Pokud tam nevstoupíme, tak samozřejmě také vyjde slunce, v den vstupu do eura ani nikdo o korunu nezbohatne, ani nezchudne, ale tím vstupem budeme mít mnohem víc šancí a jistot, než když tam nevstoupíme,“ uvedl. Přestup z koruny na euro podle něj přinese stabilnější měnu a větší prestiž vůči investorům.
Za neférové ze strany odpůrců eura považuje tvrzení, že euro je zkrachovalým projektem. „Byť má velké problémy, je to pátá nejsilnější ekonomika světa a největší světový vývozce a dovozce. Není to jenom Řecko, ale je to především Německo, Francie, Holandsko, Finsko, Rakousko a spousta dalších států eurozóny,“ míní. Česko se podle něj musí poměřovat se srovnatelnými ekonomikami, nikoli Švédskem, Dánskem či Velkou Británií, kdyby nezvolila brexit, které zůstaly u vlastní měny. To jsou země s jinými podmínkami a indikátory, tvrdí.
Za další neférový argument označuje strašení zdražením. Existuje celá řada projektů, které zajistí dostatečné brzdy a pojistky proti skokovému zdražení, míní exministr financí. Jako příklad uvedl zákonnou povinnost vést ceny v obou dvou měnách rok před vstupem do eurozóny a rok po přijetí eura.
Čtěte další články v sekci Volby 2017: