Pavel Sehnal mluví tiše a soustředěně jako člověk vědomý si svého cíle. Tím cílem je vybudovat na základech zaniklé Občanské demokratické aliance (ODA) novou pravicovou stranu, která bude mít desetiprocentní voličskou základnu. „V současné době máme přes 300 členů. Na to, že jsme činnost zahájili na začátku roku, je to podle mě dobrý výsledek,“ říká ve své pracovně na Masarykově nábřeží v Praze novopečený politik.
Jeho strana chce uspět už v podzimních parlamentních volbách, a i když Sehnal od přímé otázky uhýbá, považoval by za neúspěch, kdyby ODA nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
„V těchto volbách samozřejmě bude náš výsledek podstatně nižší než deset procent, ale když si vzpomenete na hnutí ANO v roce 2012, měli dvě procenta,“ vypráví podnikatel, který je hlavou skupiny SPGroup. Do ní patří například velký akvapark s hotelem v Čestlicích u Prahy, pojišťovna Slavia, pražské výstaviště v Letňanech nebo Obchodní tiskárny Kolín.
Sehnal oslovuje bývalé politiky i podnikatele a v některých krajích už našel lídry. V Olomouci povede ODA do voleb Ladislav Opletal, architekt z projekční kanceláře Artera, který podle Sehnala za svou kariéru postavil přes tisíc bytů, mezi nimi i jediný olomoucký mrakodrap. Na Vysočině zase bude jedničkou Zdena Kapičková, která kdysi zakládala Mladé konzervativce, mládežnickou organizaci ODS.
Selektivní vysoké nároky
Sehnal se pyšní propracovanou personální politikou, snaží se, aby na žádném z kandidátů neulpěl škraloup z minulosti. Osobně lustruje všechny lidi, kteří si podají přihlášku, například jestli nejsou v insolvenci či nemají nějaký morální škraloup. „Pro vrcholné funkce ODA jsem pak stanovil ještě vyšší normu a vyšší nároky,“ ujišťuje Sehnal.
Ovšem nedávno se podle informací týdeníku Euro jedním z nových členů Sehnalova uskupení stal bývalý šéf Ředitelství vodních cest ČR Jan Skalický. Skalického odvolal v roce 2013 z čela Ředitelství vodních cest ministr dopravy Zdeněk Žák na základě zjištění Národního kontrolního úřadu. Úřad tehdy našel výrazná pochybení v „téměř všech kontrolovaných oblastech“ úřadu, včetně mezd a mimořádných odměn. V případu padlo i trestní oznámení ze strany ministerstva dopravy.
Když se na něj tedy ptáme, šéf novodobé ODA se zarazí. „Můžu se té otázce vyhnout?“ ptá se váhavě. Nakonec přece jen stručně odpoví: „Ano, mohu to potvrdit.“ Víc na adresu údajně důkladně prolustrovaného člena partaje neřekne.
Čínská invaze
Skalický pomáhal ODA s přípravami na nadcházející volby. Programově má být strana pravicová, na rozdíl od sociálních demokratů chce snižovat daně. Vůči ODS a hnutí ANO se zase vymezuje tím, že chce aktivně zahájit proces přijetí společné evropské měny. Pavel Sehnal si současně přeje, aby se Česko do Evropské unie a jeho institucí hlouběji integrovalo.
S eurem se podle něj bude Česku dařit lépe. Stoupnou tržby podnikům, budou se vyrovnávat rozdíly mezi českými a německými dodavateli. Smažou se různé ceny pro „západní“ a „východní“ dodavatele. Možná důležitější je však podle předsedy ODA obrana proti vlně imigrantů či teroristických útoků. „Tvrdím, že Česko si samo nedokáže zabezpečit svůj prostor. Je pro nás výhodnější být součástí Evropy,“ říká.
Bohatství Pavla Sehnala je spojeno se skupinou SPGroup.
Většina imigrantů podle Sehnala přichází do Evropy z ekonomických důvodů, jen pět procent jsou uprchlíci před válkou. ODA by však jednoznačně chtěla pomoci Itálii, „neříkám tím, abychom přijímali stovky nebo tisíce imigrantů“, ale finančně či organizačně. „Chápu, že český národ zatím neměl zájem, aby se mísil s ostatními národy“ připouští.
Pozoruhodný má Sehnal názor na vztahy s Čínou. Nelíbí se mu, že prezident Miloš Zeman Číně nadbíhá a prosazuje přímé letecké spojení mezi Čínou a Českem.
„Když bude přímá linka, může přiletět milion Číňanů ročně. Když se lidé obávají imigrantů z Afriky, je otázka, co budou říkat, až tady budou vznikat čínské komunity. Jestli si takto zbytečně neotevíráme dveře pro další národnostní menšinu,“ klade podnikatel řečnickou otázku. Podle něj by v Česku mohly začít vznikat čínské čtvrti jako v jiných městech po světě, Chicagu, San Francisku, Vancouveru či Londýně. Naštěstí prý existuje celkem snadné řešení: přímou linku nezavést a dál létat do Číny přes Frankfurt, Amsterdam nebo Dubaj.
Posledním důvodem pro integraci do EU je i přes přebujelou administrativu záruka demokracie. Sehnal se obává polského případu, kdy by se Česko mohlo dostat do rukou několika politiků jedné či dvou stran, které jsou schopny zcela přepsat zákony. „Není to mířeno proti panu Babišovi.
Měli bychom nicméně mít zákony připravené pro případ, že přijde někdo, kdo bude mít uchvatitelské úmysly a bude chtít převrátit právní řád vČesku,“ říká.
Nesnažte se naplnit náměstí
Výrazně se hodlá Sehnal angažovat i v oblastech, které se týkají přímo jeho podnikání. ODA má ve svém programu snížení administrativní zátěže a kontrol, které provádějí státní úřady. Podle Sehnala je prostředí pro podnikání přeregulované, což se týká třeba i bank nebo ochrany osobních údajů. „Uvedu příklad z jedné velké banky, která říká, že celá třetina lidí vní se zabývá jen administrativou pocházející od ČNB. Náklady pak ponesou stejně občané, kteří jsou klienty banky. Jedna vyhláška ČNB má osm tisíc stran,“ vypočítává dlouholetý kritik centrální banky. Kontroly se však týkají i jedné zjeho firem.
V roce 2012 nařídila ČNB Sehnalově pojišťovně Slavia, aby doplnila kapitál, kterého se jí nedostávalo. Slavia se podřídila, ale od té doby se s regulátorem soudí.
Ve výroční zprávě za loňský rok pak pojišťovna sama uvádí, že v souvislosti s novou evropskou regulací Solvency II nemá potřebné množství kapitálu. Budete ve Slavii doplňovat znovu kapitál, ptáme se. „Není to o tom, že by pan Sehnal neměl peníze, aby kdykoli sanoval jakoukoli ze svých společností. Já mám ještě velkou hotovost na účtu,“ tvrdí Sehnal, který o sobě občas rád mluví ve třetí osobě. Jeho největším podnikatelským úspěchem bylo vybudování České podnikatelské pojišťovny, kterou v roce 2005 prodal za tři miliardy korun. „Formálně Slavia nepotřebuje ani korunu, ale počítám, že bychom tak 20 až 30 milionů nalili, protože očekáváme růst tržeb. Nová regulace Solvency II předpokládá, že na každých 50 milionů korun obchodu musíte doplňovat deset až 15 milionů kapitálu,“ dodává.
V programu ODA pak navrhuje rovněž třeba snížení daně z příjmu firem z dnešních 19 procent na 15 procent nebo znovuzavedení povinné několikaměsíční vojenské služby.
Sehnal věří, že může být černým koněm voleb podobně jako před čtyřmi lety Babišovo ANO. „Oproti ANO je u nás jeden zásadní rozdíl, a to že pan Babiš měl na začátku pocit, že najme nějaké profesionální politiky, kteří mu tu stranu budou řídit. Já poučen jeho vzorem jsem věděl, že se takový člověk nenajde a budu muset stát v čele sám,“ vypráví o své misi. Svou strategii pravidelně konzultuje s bývalým premiérem Petrem Nečasem, kterého si platí jako poradce. „Říkal mi například, že naše kampaň je výborná. Že je dobře zacílená a abychom ji udrželi ve stylu klidná síla.,Nesnažte se, pane Sehnale, naplnit náměstí,' radil mi. Musíme se držet našich programových priorit, které jsou skutečně výborné, to se musím pochválit,“ vykládá Sehnal.
Politiku bere jako poslání. „Předtím jsem myslel jako občan, a když jsem se stal politikem, začal jsem přemýšlet úplně jinak. Říkal jsem si třeba, že když bude válka, kam uteču, kam se schovám. Teď ta myšlenka je jiná: když bude válka, co mám udělat jako politik, aby válka nebyla. Jak ochránit nejen sebe, ale všechny lidi,“ vypráví. Podle Sehnala je třeba k politice dozrát.
Sehnal věří, že až se dostane do sněmovny, vyřeší problémy, s nimiž nic nedělali jeho předchůdci. Předně chce zavést euro.
Už pro něho prý není výzvou vytvářet v rámci SPGroup padesátou třetí či padesátou čtvrtou firmu, cítí, že je vhodná doba pro další povolání. „Skutečně si myslím, že jsem si to jako podnikatel tvrdě odpracoval, takže mám nějaký komfort života zasloužený. Je to o tvrdé práci. Na druhé straně tvrdá práce mi přinesla zkušenosti, které pohodlní nezískali. Je tady schopnost řídit lidi, organizovat lidem práci, organizovat mezinárodní jednání,“ říká.
Divoké devadesátky
Svůj majetek nashromáždil Sehnal hlavně během 90. let, kdy pracoval v Podnikatelské bance. Z řadového referenta se vyšvihl na šikovného obchodníka, který pod sebe - už mimo struktury banky - soustředil například penzijní fondy. I když přišel později než Viktor Kožený a další pionýři privatizace, podařilo se mu tehdy slušně vydělat, třebaže řada transakcí byla z dnešního pohledu výrazně nestandardní. Postupně ovládl i Podnikatelskou banku, nad níž však následně musela kvůli špatným úvěrům převzít kontrolu ČNB a Sehnal pět let čelil trestnímu stíhání, že ji spolu s dalším členem vedení připravili o 150 milionů korun.
Po prodeji České podnikatelské pojišťovny investoval miliardy do megalomanského akvaparku v Čestlicích, zmíněné problémové pojišťovny Slavia či developerských projektů. Ke „zlaté éře“ devadesátých let ale pořád cítí nostalgii. „Moje generace, Sehnal, Kellner, Tykač, dostala šanci.
Byli jsme mladí, draví, nezkušení, měli jsme úžasnou příležitost. Za dvě dekády jsme prožili období transformačních let, které jinde v zahraničí trvalo desítky, ne-li stovky let. Ze socialisticko-komunistického režimu jsme se přes období volného kapitalismu a imperialismu, který mi vyhovoval nejvíce, dostali až do dnešního stavu,“ vyznal se loni. Sehnal hodlá přenést své zkušenosti z manažerského řízení do politiky. Tím navazuje na Andreje Babiše, s nímž plánuje v budoucnu spolupracovat.
S Babišem má společný i jistý „mesiášský komplex“, který spočívá v neochvějné víře, že jeho nástupem se vyřeší klíčové problémy Česka.
Do svého politického projektu ODA hodlá štědře investovat, protože, jak říká, „politika je drahá disciplína“. Kampaň do podzimních voleb ho bude stát zhruba 50 milionů korun.
Čtěte také:
