V lednu dělil zemi jen krok od totálního výpadku elektřiny
Vedení státního podniku ČEPS, který spravuje páteřní síť pro přenos elektřiny, na konec letošního ledna hned tak rychle nezapomene. Česko totiž zažilo do té doby nevídaný nedostatek elektřiny. „Vše začalo v neděli 22. ledna, kdy venkovní teplota v průběhu dne klesla o patnáct stupňů Celsia,“ konstatoval šéf řízení provozu státní firmy Miroslav Šula.
Každý stupeň se počítá.
Z dlouhodobých statistik, které si společnost vede, vyplývá, že každý pokles teploty o jeden stupeň zvedne spotřebu elektřiny v závislosti na dalších klimatických podmínkách o 120 až 150 megawattů. Tak velký nárůst poptávky po elektřině však české energetické společnosti nebyly koncem ledna schopny ze svých tuzemských výrobních zdrojů pokrýt. „Situaci ovlivnila i souhra několika negativních faktorů,“ říká Šula. Velký mráz, k tomu v neděli vypadl zhruba na čtyři hodiny z provozu jeden blok Jaderné elektrárny Temelín, na noc z neděle na pondělí odstavili technici i blok elektrárny v Dětmarovicích, část zdrojů je v rekonstrukci, takže se s jejich produkcí nedalo počítat. Navíc významný počet odběratelů, kteří si rok dopředu nasmlouvali dodávky elektřiny, se ve svých odhadech zmýlil. Objednali si u dodavatelů menší množství elektřiny, než byla jejich skutečná potřeba. Možná i proto, že s takovými lednovými mrazy firemní energetici nepočítali.
Záloha nestačí.
Pak se již situace vyvíjela dramaticky. ČEPS nejprve nastartoval rezervní zdroje, takzvané podpůrné služby. Spočívají v tom, že firma si zarezervuje u producentů elektřiny na rok dopředu část výrobních kapacit a jejich prostřednictvím pak reguluje energetickou soustavu, aby do ní přicházelo zhruba stejné množství elektřiny, jako je aktuální odběr. Když je přebytek proudu, výrobu tlumí a naopak. Záložní zdroje, kam patří mimo jiné přečerpávací vodní elektrárny, ČEPS nechal nastartovat hned v pondělí ráno, ty však nestačily. „Přečerpávačky lze využít maximálně čtyři hodiny, pak dojde voda v horních nádržích,“ vysvětluje Šula. Podnik se snažil s jejich pomocí regulovat soustavu ještě ráno v pondělí 23. ledna, tedy před největším nárůstem spotřeby, energetickou špičkou. Krátce po desáté ráno již firma musela hledat výpomoc v zahraničí. „Od jedenácti hodin jsme nakupovali regulovanou elektřinu z Německa, kde jsme se dohodli se společností E. ON, a posléze i z Polska,“ líčí dramatický průběh Šula. V jednu chvíli dovoz elektřiny do Česka dosáhl až 600 megawatt elektřiny, což odpovídá patnáctiprocentní aktuální spotřebě proudu v zemi. Ve středu 25. ledna se aktuální spotřeba elektřiny v tuzemsku vyšplhala na 11 360 megawatt, historicky nejvyšší údaj od roku 1993, kdy se rozdělila česká a slovenská energetika.
Plný výkon.
„Zdroje běžely abnormálně dobře, odstavení jednoho bloku v elektrárně Dětmarovice bylo kvůli preventivní opravě, dalších 68 bloků ve velkých zdrojích bylo v provozu. Své obchodní závazky jsme plnili, i když jsme obchodně řešili odchylky dovozem elektřiny ze zahraničí. To ale není nic abnormálního,“ zpochybnil vážnost situace mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že ČEPS měl štěstí, když se mu podařilo nahradit domácí nedostatek elektřiny dovozem. Celá evropská energetika kvůli velkým mrazům běžela koncem ledna na doraz a poptávka převyšovala nabídku. „Možná i proto, že elektřinu začali nakupovat jako první,“ dodal dobře informovaný zdroj. Situace se stabilizovala až v pátek 27. ledna, kdy spotřebu elektřiny Česko pokrylo z vlastní produkce. Šéfka ČEPS Ludmila Petráňová označila lednové události za nejdramatičtější za posledních dvacet let. České republice hrozil totální výpadek elektřiny, blackout. Tedy podobná událost jako v roce 2003 v Itálii, kdy se zhroutila tamní přenosová síť a většina území byla bez dodávek elektřiny.
Zatím se nebojte.
Petráňová se obává, že se podobná situace bude opakovat i v budoucnu, a to častěji a s dalekosáhlejšími dopady než letos v lednu. Nevylučuje omezování spotřeby elektřiny až po úplné výpadky dodávek. Bez proudu by mohly zůstat na dlouhé hodiny nejen továrny, ale i domácnosti a školy. Petráňová tvrdí, že tyto hrozby se nenaplní v nejbližších letech, klíčový pro další vývoj bude rok 2015, kdy z provozu zmizí dosluhující staré energetické zdroje. „Záleží na tom, jak se je podaří nahradit novými nebo modernizovanými zdroji,“ říká Petráňová. Případný nedostatek elektřiny nepůjde nahradit jejím dovozem ze zahraničí. Nedostatek proudu hrozí po roce 2015 celému regionu. „Země, které budou mít dostatek elektřiny i na vývoz, třeba Ukrajina, nepřipadají pro Česko v úvahu. Proud sem kvůli malým přenosovým kapacitám prostě nedostanete,“ pravil dobře informovaný zdroj.
Vlastní elektrárna.
Vedení ČEPS připravuje opatření, která by měla dopad událostí podobných těm lednovým v budoucnu alespoň částečně eliminovat. Část z nich chce prosadit i do legislativy, konkrétně do novely energetického zákona. „Navrhujeme, aby ČEPS mohl postavit vlastní elektrárnu, a tu využívat pouze na dodávku podpůrných služeb, tedy regulaci přenosové soustavy. Ze zákona nesmíme obchodovat s elektřinou a na tom nechceme nic změnit,“ shrnuje Petráňová. Vlastnit a provozovat elektrárnu totiž firmě platná legislativa zakazuje.
