Evropská komise chce, aby rozpočet EU, a tedy i příspěvky jednotlivých států, na příští rok byl o téměř pět procent vyšší než letos. To se nelíbí Česku a některým dalším státům, které tvrdí, že v době šetření v národních veřejných financích by se měla uskromnit i Unie.
Foto: Profimedia.cz
Česku se nelíbí, že Evropská komise chce zvýšit rozpočet Evropské unie na příští rok o téměř pět procent ve srovnání s letošním rokem. Nehodlá se však připojit ke skupině států, které chtějí nárůst unijního rozpočtu udržet pod úrovní inflace, řekl serveru Profit.cz tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Evropská komise navrhuje, aby se unijní rozpočet pro příští rok definovaný jako suma peněz k vyplacení zvýšil o 4,9 procenta na 132,7 miliardy eur. To odpovídá zhruba jednomu procentu unijního HDP. Toto navýšení obhajuje nutností proplatit projekty, které jednotliví příjemci v členských státech v minulých letech dokončili. Zatím jim peníze poskytovaly členské státy z vlastních rozpočtů a nyní čekají, že jim Unie tyto peníze proplatí.
„Toho si je Česká republika vědomá, a proto se nepřipojí k zemím, které chtějí, aby se rozpočet zvýšil méně, než činí současná inflace. Konečné stanovisko k návrhu Komise budeme moci zaujmout až po provedení podrobné analýzy a prozkoumání všech možností případných úspor,“ tvrdí Jakob.
Mezi země, které s navrhovaným zvýšením nesouhlasí, je tradičně Velká Británie. Podle mluvčího britské vlády je avizované zvýšení o 4,9 procenta nepřijatelné v době, kdy se všechny vlády snaží šetřit a ve velkém škrtají ve výdajích. „Každá organizace financovaná z veřejných peněz se kvůli úsporám omezuje a EU by měla udělat totéž,“ dodává britský konzervativní europoslanec Martin Callanan.
Pro členské země by návrh Komise znamenal, že by musely do společné pokladny příští rok odvést více peněz než letos. Unijní rozpočet je totiž financován především z plateb členských států, které jsou odstupňované podle jejich hrubého domácího produktu.
Schyluje se tak k podobné konfrontaci, jakou zažila Unie loni, kdy Komise chtěla rozpočet na rok 2011 nafouknout o šest procent ve srovnání s loňskem. Členské státy nakonec dojednaly zvýšení celkové sumy výdajů o 2,91 procenta. Tento požadavek podporovala aktivně i Česká republika.
Zároveň Velká Británie, Francie a Německo navrhly, aby evropský rozpočet zůstal až do roku 2020 zmrazený a zvyšoval se jen o inflaci, upozorňuje britská BBC.
Komise se hájí, že nechce ani o euro zvyšovat výdaje na fungování unijních institucí. Seškrtala i výdaje na rozvojovou pomoc či příděl peněz pro vyspělé průmyslové země. Omezení se týká i satelitního projektu Galileo. Vyšší výdaje plánuje na výzkumné programy, a to o 13,3 procenta na 7,6 miliardy eur, a na projekty financované ze strukturálních fondů a Kohezního fondu. Jejich rozpočet se má zvýšit o 8,4 procenta na 45,1 miliardy eur.
„Máme povinnost zaplatit účty za projekty, které probíhají po celé Evropě. Tyto projekty, které jsou zde ku prospěchu obcí a podniků, by v roce 2007 pravděpodobně ani nemohly být uvedeny v život, nebýt finančních závazků ze strany EU,“ říká Janusz Lewandowski, komisař pro rozpočet.
Celkem z unijního rozpočtu jde 43,5 procenta na financování rozvoje chudých regionů a na podporu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Třetinu peněz shrábnou zemědělci. Projekty pro rozvoje venkova přijdou na 10,4 procenta unijního rozpočtu.
