Česká společnost ADVACAM má v oblasti kosmických technologií bohaté zkušenosti. Její zobrazovací detektory opatřené čipy ze švýcarského CERNu se používají třeba i na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Nyní se však firma založená před osmi roky na půdě pražského ČVUT dočkala další významné pocty – bude totiž u toho (byť nepřímo), až se lidstvo vrátí po více než půl století dlouhé odmlce na Měsíc. Nic takového se dosud žádné jiné české firmě v dějinách dobývání vesmíru nepodařilo.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si dal v rámci chystané mise za úkol mimo jiné nalézt uspokojivou odpověď na to, jak co nejlépe ochránit posádku plavidla před nebezpečnými účinky všudypřítomného kosmického záření. Za tímto účelem hodlá využít výsledky výzkumu radiace, který pro ni zajistila Státní univerzita v Luisianě (LSU) právě ve spolupráci s firmou ADVACAM. Teoretická část je podle amerických vědců již dokončena, nyní tak zbývá ověřit všechny hypotézy v praxi.
Detektor MiniPIX TPX3 vyvinutý českou společností ADVACAM, který se již brzy podívá až na Měsíc. Zdroj: ADVACAM„Máme modely a prognózy zdravotních rizik pro člověka na Měsíci, ale dosud nemáme skutečná měření složení záření na měsíčním povrchu,“ vysvětlil jeden z pracovníků univerzity Jeffery Chancellor.
To se ale brzy změní. V prvním čtvrtletí příštího roku totiž NASA ve spolupráci s firmami Intuitive Machines a SpaceX dopraví na Měsíc miniaturizované detektory MiniPIX TPX3, jež dokážou měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice. „Náš vývojový tým minimalizoval velikost, hmotnost a spotřebu energie detektoru tak, aby jej přizpůsobil použití ve vesmíru,“ uvedl výkonný ředitel české společnosti Jan Sohar.
To proto, že na rozdíl od předchůdců používaných na ISS budou tentokrát detektory čelit daleko extrémnějším podmínkám. NASA počítá s tím, že během cesty na Měsíc nepoletí na palubě daného plavidla, jak je běžné, ale budou umístěny vně.
„Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo. Bude muset vydržet rozdíly teplot víc než sto stupňů a zároveň si zachovat citlivost,“ objasňuje vědecký ředitel ADVACAM Jan Jakůbek.
Samotný let bude probíhat tak, že modul texaské společnosti Intuitive Machines obletí nejprve několikrát Zemi, a teprve poté se vydá vstříc Měsíci. Zde by měl po přistání strávit dva týdny předtím, než podlehne lunární noci. Ta trvá 14 pozemských dní, během nichž mohou teploty klesnout i na minus 170 stupňů Celsia.
Plánovaný návrat na Měsíc bude nejspíš odložen
Původně se mělo lidstvo vrátit na Měsíc v rámci programu Artemis do roku 2024. Tak alespoň zněl úkol, který dal NASA bývalý americký prezident Donald Trump. Vzhledem k probíhající pandemii a také sérii zdržení během přípravné fáze se však odborníci shodují na tom, že takový termín je aktuálně nereálný. Daleko častěji se skloňuje horizont let 2025 až 2027.
Avizovaný návrat na Měsíc, kde člověk naposledy zanechal své stopy již před více než půlstoletím, má být ve srovnání s misemi legendárního Apolla v mnohém odlišný. Vůbec poprvé v historii by totiž na jeho povrchu měla stanout žena. A vůbec poprvé v historii bude let zajišťovat někdo jiný než NASA.
Americký vládní úřad „dodá“ pouze astronauty, dopravní prostředky pak zajistí soukromníci, mezi nimiž by neměla chybět ani již zmíněná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Ta by konkrétně měla dodat samotný lunární modul, a to v podobě upravené rakety Starship, kterou testuje od poloviny roku 2019. Počítá se i zapojením zbrojařské firmy Lockheed Martin.
