Ještě lepší, než všichni čekali. Takový je výsledek českého exportu za rok 2011. Z Česka bylo vyvezeno zboží za téměř tři biliony korun, což je nejvíc v historii. Přinášíme souhrnnou zprávu, jak se vyvíjí počet exportérů, kde jsou slabá místa i co export čeká v letošním roce.
Foto: Veba
Čeští vývozci to dokázali. I přes obrovské potíže evropského trhu loni vyvezli historicky rekordní množství zboží za 2,87 bilionu korun. Podle údajů, které na počátku února zveřejnil Český statistický úřad, tak bilance zahraničního obchodu za rok 2011 skončila přebytkem 191 miliard korun. Celkový obrat zahraničního obchodu také vzrostl na víc než 5,54 miliardy korun.
Vývoz táhla tradičně výroba aut, kterých se v Česku vyrobilo loni rekordních 1,2 milionu. Strojírenství se na vývozu celkově podílelo 53 procenty.
Česká ekonomika tentokrát vydělala na tom, že je organicky propojena s Německem, kam směřuje celá třetina českého vývozu. Zatímco státy jižní Evropy mají obrovské problémy, jedinému Německu se i loni hospodářsky výrazně dařilo.
Český export v roce 2011
| Celkový objem vývozu | 2,87 bilionu Kč |
| Celkový přebytek obchodní bilance | + 191 miliard Kč |
| Přebytek se zeměmi EU | + 670 miliard Kč |
| Schodek se zeměmi mimo EU | - 479 miliard Kč |
Zdroj: ČSÚ
Vývoz zachránil ekonomiku
Celá české ekonomika vděčí za prosperitu stále víc právě exportu. „Podíl vývozu na hrubém domácím produktu České republiky je opravdu enormní, už téměř 80 procent,“ podotýká premiér Petr Nečas. Právě vývozci tak zemi zachránili před recesí. „Tu v podstatě nulu ve vývoji HDP drží právě vývoz. Jinak by se česká ekonomika propadala do minusu, protože vnitřní spotřeba klesá,“ zdůrazňuje Josef Vlášek, vrchní ředitel sekce produkčních statistik Českého statistického úřadu.
Varovnou zprávou ovšem je, že výrazně klesá počet vývozců. Ještě v roce 2007 jich tu působilo plných 16 tisíc. Krize ale řady exportérů nelítostně pročistila a v současnosti vyváží už jen necelých 11 tisíc českých firem. Přitom celou polovinu českého vývozu zajišťuje jen desítka největších exportérů.
V čem tedy čeká hlavní výzva pro český vývoz? V trojí diverzifikaci: je nutné zvýšit podíl malých vývozců, rozvíjet vedle automobilového průmyslu i další obory a zvýšit vývoz mimo Evropskou unii. Tam stále ještě směřuje 83 procent českého vývozu, což bude obzvlášť zranitelným místem v letošní sezoně, kdy bude mít kvůli řecké krizi hospodářství na starém kontinentu problému na rozdávání.
Mimo Unii je export v deficitu
Naopak ve vývozu mimo Unii loni český zahraniční obchod skončil deficitem skoro 490 miliard korun. Dařilo se sice rozvíjet hlavně obchod s postsovětskými republikami, jako bylo Rusko, Ukrajina nebo Ázerbájdžán. Naopak velký meziroční pokles však zaznamenal vývoz do Vietnamu, Egypta či Iráku, což jsou přitom jména z vládního seznamu prioritních zemí pro český vývoz.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák podotýká, že právě na rozvojových trzích bývá dvojnásob důležité, aby bylo obchodní jednání zaštítěno státní autoritou. Arabští či asijští partneři pak mají k české firmě hned větší důvěru. „Čeští vládní představitelé byli ovšem dosud tak zaneprázdněni vnitropolitickými problémy, že nemají tolik času jezdit s námi na obchodní mise do těchto zemí, tak jak to dělají třeba britští nebo němečtí politici,“ říká Hanák.
Pět největších českých vývozců
1. Škoda Auto
2. Foxconn CZ
3. Panasonic AVC Network Czech
4. Barum Continental
5. Moravia Steel
Poznámka: pořadí podle výsledků soutěže Exportér roku 2011. Žebříček ovšem zohledňuje firemní výsledky za sezonu 2010.
Letos má vzniknout nový systém podpory exportu
Jaké změny čekají podporu exportu v začínající sezoně? Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba představil počátkem února novou vizi. Ta potvrzuje cíl, o nějž Česká republika usiluje již několik let – totiž právě ono zvýšení vývozu do zemí mimo Evropskou unii. Tomu odpovídá také aktualizovaný seznam prioritních zemí pro český export, který zahrnuje 12 prioritních států a 28 zájmových. Především v těchto vybraných zemích mají být podporovány společné účastí českých firem na veletrzích, mají v nich také být umístěni čeští obchodní zmocněnci. Doma v Česku budou probíhat vzdělávací semináře a konference, jež představí tyto mimoevropské trhy podnikatelům.
Změnit se má systém věcné podpory. „Jsem přesvědčen, že je potřeba vytvořit jednotný systém, který bude kontrolován z Ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvádí Martin Kuba. Ve světě tak mají být do jednotné sítě spojena tabulková místa agentur CzechTrade, CzechInvest a MPO, a vznikne tak síť 70 zahraničních zmocněnců, která bude řízena přímo z ministerstva. Zmocněnci mají být umístěni na česká velvyslanectví do týmu ambasadorů. „Právě na nových trzích je velmi důležité, aby měl obchodní zmocněnec diplomatické krytí,“ vysvětluje Kuba. Uchazeči mají být vybíráni ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a obchodu.
Exportní strategii ale podrobila kritice Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). „Z materiálu je patrná snaha přenést aktivity z CzechTrade přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu, což může vyústit ve faktické selhání exportní podpory malých a středních podniků. Žádný odbor ministerstva nemůže nahradit instituci, která zde mnoho let působí jako jedna z mála, vůči které mají malé a střední podniky důvěru,“ uvádí předseda AMSP Karel Havlíček.
Prioritní země pro český export
Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam
Zdroj: Exportní strategie MPO
Otazníkem také zůstává, nakolik bude s novým modelem souhlasit Ministerstvo zahraničí a nakolik by případně v budoucnu ovlivňovali práci jednotlivých obchodních zmocněnců příslušní ambasadoři. Návrh Exportní strategie je v současnosti v připomínkovém řízení. Zda a nakolik se tedy bude veřejná podpora exportu měnit, to se ukáže v následujících měsících.
