Až na sparťany, kteří drží potrhanou korouhev na evropské scéně, uléhá český fotbalový národ k zimnímu spánku. Jaký má za sebou podzim? „Zájem o fotbal tady klesá,“ konstatuje Tomáš Klečka, expert zabývající se sportovním byznysem a marketingem. Tudíž padá i jeho cena…
Foto: ČTK
Horší se výsledky, to je hlavní. Národní tým sice dýchá v evropské kvalifikaci, ale utrpěl zde historickou domácí porážku s Litvou. A kromě životně důležité výhry nad Skotskem radost nepřinesl. Přitom postup na Euro je hranicí, od níž – směrem výš – je namlsaný český fanoušek ochoten dávat najevo přízeň. Vždyť na Rosického a spol., doma viděné jen párkrát do roka, se nevyprodalo ani 20 tisíc míst… A to chtěl Vlastimil Košťál s Jiřím Paroubkem ještě před čtyřmi lety stavět padesátitisícový Národní stadion. V žebříčku FIFA český tým stále klesá. Už na 31. místo. Před čtyřmi a půl roky byl druhý… „V tržní ceně fotbalového produktu nic nenahradí vítězné emoce z trávníku,“ potvrzuje Klečka. Na pohárové scéně je udržuje ve stavu žhavé pohotovosti pouze Sparta v (druhé) Evropské lize. Ostatní dva kluby, Ostrava i Jablonec, v předkolech propadly až ostudně, Plzeň aspoň čestně…
Ještě čtyřikrát 80 milionů
Řádí průvan v peněžence českého fotbalu? Tak dramatické to není. Před dvěma lety prodloužil fotbalový svaz už potřetí smlouvu s nejsilnějším partnerem Gambrinusem. Čísla nebyla potvrzena, ale experti je odhadují na částku 80 milionů korun na rok. K tomu přislíbil pivovar 10 milionů roční bonus za zvýšenou návštěvnost… Kontrakt trvá až do roku 2014. Jenže jeho hlavní autoři – Mike Short, šéf Plzeňského Prazdroje, a Jaroslav Vacek, „ekonomický“ místopředseda svazu – už na svých postech nejsou… Další partneři setrvávají, nebo se jen zlehka obměňují.
Ligovým klubům jejich podpora přináší částky v jednotkách milionů, které tvoří maximálně desetinu ročních rozpočtů. „Českým fotbalem teče možná na první pohled dost peněz, ale mají menší hodnotu,“ tvrdí Klečka. Nezlepší to ani příjmy z televizních práv, merchandisingu nebo ze vstupného, které vyskakují ve fotbalově nejvyspělejších zemích na ohromující čísla. Počet tuzemských fotbalových přenosů sice přibývá, z ligy čtyři týdně. Ale sledovanost je nižší.
V počtu diváků na jeden ligový zápas prohrává oficiálně fotbal (4 605) s hokejem (4 778). Jenže kdyby se počítali všichni diváci na stadionu v Hradci Králové, vyšlo by to zhruba nastejno. Na zápasy se Spartou, Slavií i Bohemians 1905 jich tam přišlo jistě přes 15 000, jenže povolená kapacita podle svazových norem byla jen 6 000. A ta se také zanesla do statistik. Takhle ale ve fotbale funguje „šedá zóna“ – všichni o tom vědí, ale navenek prezentují jinak. „Zázemí hokejových hal je však v součtu lepší, nebývají tam problémy s rowdies,“ dodává další postřeh Klečka.
Další mezisoučet přijde za rok
Ligu charakterizuje nečekaná premiéra Plzně v roli superlídra a pak nebývalá vyrovnanost. Deset míst, mezi pátým a 15. místem, dělí 10 bodů. „Těší mě ofenzivní styl hry, jehož nositeli jsou Plzeň, Olomouc a v závěru i Sparta,“ ocenil předseda svazu Ivan Hašek. Jenže i obhájce titulu shodil utrápený stín až s probuzením černé útočné dvojice zabijáků Wilfried–Kweuke.
Kromě vzestupu Plzně po zmizení majitele (a nového ekonomického místopředsedy svazu Kříže) zůstalo oproti loňsku rozložení sil při starém. Jen ze špice do podprůměru spadla proměněná Ostrava a zadlužená Slavia. Pod čáru ponoru se potopilo už delší dobu slabostí vedení torpedované Brno. Ostatní stav ukazuje sražení výkonnostní harmoniky směrem k prostřednímu průměru. O tom svědčí i výše zmíněná představení na evropských kolbištích. „Ta jsou měřítkem kvality českých klubů a jejich hráčů,“ tvrdí Klečka a potvrzuje klesající křivku částek za transfery. To ale ovlivňuje i všeobecná finanční krize. „Dříve kluby prodaly i za víc, než byl jejich roční rozpočet,“ dodává.
A dnes? Zmizí každý, o koho je zájem. I za míň než milion korun…
Pět minut po dvanácté
Nedvěd a spol. v roce 1996 odcházeli na vrcholu sil. Zářili a otevřeli dveře generaci Čecha a dalších. Jenže teď už ve špičkových evropských klubech zbyla jen trojice českých reprezentantů. Naopak nikomu nevadí, že stoper Hubník kope v Herthě druhou bundesligu. „Poptávka se mění, ohromně vzrostla konkurence ze třetího světa. Anglie nebo Itálie raději vezme hvězdu z Číny nebo Koreje, za níž stojí miliardové trhy,“ připomíná Klečka.
Kde se tedy chytat naděje k návratu i na sportovní výsluní? Snaha současného vedení svazu těší, ale přišla pět minut po dvanácté. Struktura majitelů klubů se přeskupila směrem k serióznějším byznysmenům s racionálnějším hospodařením. Výjimku tvořící zadlužená Slavia je reliktem delšího období. „Prodej téměř jakéhokoliv produktu ovlivníš snadněji, než fotbalový výsledek,“ krčí rameny také marketingový expert Klečka.
Tak co napíšeme za rok? Potěší pokladníky konečný stav tabulky evropské kvalifikace a historická premiéra Plzně v Lize mistrů?
