Šestá FC Barcelona, sedmý Era-Pack Chrudim. Takové je pořadí aktuálního evropského žebříčku futsalových klubů. A českému národnímu týmu patří dokonce pátá příčka.
Foto: [[http://www.profimedia.cz|Profimedia
Kde vězí tajemství síly českého „malého fotbalu“? „Máme dobrou ligu, dobré trenéry. A snažíme se táhnout za jeden provaz, podržet jednotu mezi kluby a svazem, o to jsme silnější,“ říká první muž českého futsalu Otakar Mestek.
Začalo to na Hanspaulce
Síla tradice vychází z počátku 70. let z legendární Hanspaulky, rozsáhlé sítě pražských soutěží amatérských fotbalistů na malých hřišťátkách. Posledních 20 let je ale upevněná profesionálním řádem a péčí v rámci fotbalového svazu a jeho mezinárodních struktur, kde drží pevné pozice Petr Fousek. Český futsal momentálně registruje okolo 60 tisíc hráčů. „Z toho je aktivních asi 40 tisíc,“ odhaduje Mestek. Sám je zaměstnancem fotbalové asociace, odpovědným za neprofesionální fotbal. Futsal má dalšího sekretáře. V některých regionech se dělí o placené funkcionáře s fotbalem. Kupříkladu v Praze organizují tři lidé soutěže společně s Hanspaulkou. Tam se ale hraje v jiném formátu (o jednoho hráče navíc) než futsal.
Ligu, která odstartovala o víkendu, hraje 12 týmů. Tradiční značky jako Nejzbach Vysoké Mýto, vedle nich i fotbalové marky spojené s velkými kluby jako Slavia nebo Bohemians 1905. Z nich je už pět profesionálních s ročními rozpočty až k sedmi milionům korun. „Hráči se věnují futsalu naplno podobně jako fotbalisté. Mají i dva tréninky denně, k tomu rehabilitaci. Trenéři pracují v klubech na plný úvazek,“ říká spokojeně reprezentační trenér Tomáš Neumann, dlouholetá hráčská legenda.
Odhadem projde ročně českým futsalem až 50 milionů korun. „Díky futsalu a házené máme stabilní roční nárůsty tržeb i v době krize,“ tvrdí Jiří Melichar, majitel českého zastoupení dánské sportovní značky Select, která zásobuje futsal materiálem za zhruba půl milionu korun ročně. Televizní přenosy z ligy už jsou samozřejmostí.
Cestou specializace
V tuzemsku působí Bělorusové (vlastní tým Balticflora Teplice), Slováci, kosovští Albánci (vlastní dokonce dva ligové kluby – Benago Zruč a Andy Liberec), sem tam i Brazilec. „Zvykl jsem si tady a jsem šťastný. U nás je těžší sehnat práci,“ říká 39letý Brazilec Cacau. Působí jako hrající trenér v Chrudimi, kam už z Natalu v Bahíi přestěhoval i rodinu. Pomáhá také u české reprezentace. „Ten dostane tisíc dolarů a ubytovnu a splní všechno, co se po něm chce. Poctivě trénuje, chodí na rehabilitaci i na taktiku. Zato vyčůraní Češi chtějí míň tréninků, k tomu ještě hrát velký fotbal…,“ tvrdí znalci prostředí.
Podle Neumanna tvoří výjimeční Brazilci vzory pro mladé české hráče, kteří tak vedle nich rychleji dospějí na mezinárodní úroveň. Přesto ale svaz raději stanovil limit – v ligovém zápase musí mužstvo nasadit aspoň čtyři Čechy (z dvanáctičlenné soupisky), za rok už to bude pět.
Jak se vyvíjí hra? Postupuje ke specializaci, velkou roli hrají vytříbené taktické signály v nejrůznějších herních pasážích. A pak také koučink – trenér může bezprostředně u hřiště více ovlivnit hráče. Obojživelníky – přední fotbalisty i futsalisty zároveň – už téměř nenajdete. Reprezentační záložník Belej hraje MSFL za Líšeň, někteří další nejvýš krajské přebory. Na druhou stranu výchova nadějí vychází z fotbalových škol. „V žáčcích se hraje na menších hřištích postupně 4+1, 5+1 až 7+1, školní soutěže probíhají často v halách. Až okolo 15 let probíhají výběry do juniorských futsalových týmů,“ vysvětluje Mestek.
Národní tým se šestkrát v řadě dostal na mistrovství Evropy, dvakrát za sebou na mistrovství světa. Své hráče dokáže i odměnit. Ti lepší si mohou vydělat evropským postupem až k 50 tisícům korun. Teď jedou na přípravný turnaj do Brazílie, v prosinci hrají o světový šampionát v Thajsku.
