CzechInvest se sloučí s dalšími agenturami
Malí a střední podnikatelé, kteří se zajímají o evropské regionální fondy, by měli upřít svůj zrak na CzechInvest. Tato agentura, která je známá lákáním zahraničních investic do Česka, se totiž hodlá zaměřit také na podporu malého a středního podnikání. Důležitou roli v této podpoře mají po českém vstupu do EU (zřejmě 1.května 2004) sehrát peníze z jejích strukturálních fondů.
Šéf CzechInvestu Martin Jahn uvádí, že česká ekonomika v minulosti potřebovala především přilákat více zahraničních investic. To se v podstatě podařilo, byť pobídky pro investory budou fungovat dál. Větší šanci na rozvoj nyní podle Jahna mají hlavně malé a střední podniky. Stát je proto hodlá podpořit.
Podstatou projektu je spojení dosud roztříštěných programů podpory podnikání pod jednu střechu. CzechInvest se má spojit s agenturou Czech Industry a Agenturou pro rozvoj podnikání. Tato fúze je rozlučkou s plány bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra, který chtěl přes početné agentury valit státní i evropské peníze.
Politická nejistota.
Václav Šmejkal z poradenské společnosti European Consulting Institute považuje vznik jedné silné agentury za jedině správné řešení. Zabrání se tak roztříštěnosti podpor i zbytečné byrokracii.
Tento projekt, jehož zastáncem byl Grégrův nástupce Jiří Rusnok, se nicméně ve vládě nerodil lehce. Terčem pochybností lidí kolem premiéra Vladimíra Špidly se stal zejména poté, co předseda vlády odvolal Rusnoka z funkce. Skeptický pohled však nakonec nepřevážil, ačkoliv oproti dřívějším představám se na fúzi zatím nebude podílet agentura Czech Trade, jež pomáhá českým exportérům. To však Václav Šmejkal považuje za logické – jde přece jen o specifickou činnost. Ideální by podle něj bylo, kdyby Czech Trade v budoucnu převzal činnost obchodně-ekonomických úseků českých ambasád v zahraničí.
Spojit velké s malými.
Svou vizi charakterizuje Jahn anglickým výrazem „cluster“ (česky hrozen, shluk či chomáč). Stát by měl tak či onak podpořit všechny aktéry v řetězci (clusteru), který začíná u školství, výzkumu a vývoje, pokračuje výrobou komponentů (třeba v menším podniku), finální montáží (například u zahraničního investora) a končí u distribuce a prodeje. Z tohoto pohledu je logické, že se pod jednou střechou v CzechInvestu ocitnou pobídky pro velké investory a podpora malých a středních firem, jež se mohou stát jejich subdodavateli. Clustery se mohou vytvářet na sektorovém či regionálním principu.
Jahn uvádí, že v první fázi po sloučení agentur se má vyhodnotit efektivita všech dosavadních programů podpory. Před vstupem do EU se bude pokračovat v nastartovaných projektech. Zároveň ale bude nutné se připravit na členství v unii a nastavit budoucí programy tak, aby bylo možné maximálně využít peněz z evropských fondů.
Mezi státem a podniky.
Ambice CzechInvestu míří ovšem i do oblasti komunikace mezi státní správou a podniky – ať už českými či zahraničními, velkými či malými. Agentura chce shromažďovat náměty podniků a to i takové, jež se přímo netýkají činnosti CzechInvestu, ale kupříkladu imigrační a celní politiky, školství či daňových pravidel. Jahn se domnívá, že agentura může vystupovat jako prostředník, byť je sama fakticky součástí státní správy: „Umožňuje nám to právě model agentury, která může být flexibilnější. My nevytváříme zákony.“
To, jaké konkrétní projekty pro malé a střední podniky agentura podpoří, závisí na prioritách, jež vytyčí Evropská unie. Lze očekávat, že velká pozornost bude věnována výzkumu a vývoji. Větší důraz na tuto prioritu doporučuje i čerstvá studie bývalého nizozemského premiéra Wima Koka, kterou si nechala vypracovat Evropská komise v Bruselu.
Chybí peníze i know-how.
Co vše by mohl český stát pro malé a střední podniky udělat? Václav Šmejkal vidí největší rizika vstupu do Evropské unie v tom, že české firmy jsou kapitálově slabé, nemají peníze na vývoj a inovace, ani na marketing, distribuci či reklamu. Zatímco v zemích Evropské unie při řešení podobných potíží pomáhají sdružení podnikatelů, v Česku dokonalá podnikatelská infrastruktura neexistuje - Hospodářská komora i Svaz průmyslu jsou příliš slabé na to, aby mohly dostatečně hájit zájmy menších podniků. Jejich postavení ovšem nemůže být podle Šmejkala silnější, pokud nezískají podporu státu. (Jednou z forem by mohlo být zákonné zakotvení povinného členství v Hospodářské komoře.) Právě silná agentura, jejímž zárodkem je současný CzechInvest, by ovšem mohla dost pomoci, pokud se jí v budoucnu podaří orientovat finanční podpory tím správným směrem. Důležitá bude také její role poskytovatele know-how, jež menším firmám rovněž citelně chybí. V tomto směru může navázat na Agenturu pro rozvoj podnikání, která v současné době připravuje pro malé a střední podnikatele semináře o podnikání na evropském trhu (ve všech českých krajských městech) a také distanční vzdělávání.
