Propad hudebního obchodu se dá ilustrovat nejen na tom, jak klesají limity pro získání zlaté desky, ale i na celkových číslech. Rok 2005 už nebyl dobrý. Přesto tržby dosáhly 576 milionů korun. Od té doby lidé v byznysu čekají, kdy přijde kýžené dno.
Naději českému trhu dává Slovensko. Tam se propad poprvé po dlouhých letech loni zastavil. Trh dokonce vzrostl o čtyři desetiny procenta. Pro branži to byl historický okamžik.
Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) by to mohlo být právě letos. „Doufáme, že celková čísla by nemusela klesnout. Vzrostou příjmy z digitálního trhu, přičemž fyzické nosiče už skoro nemají kam klesat,“ popisuje šéfka české IFPI Petra Žikovská. Naději českému trhu dává i Slovensko. Tam se propad poprvé po dlouhých letech zastavil už loni. Trh dokonce vzrostl o čtyři desetiny procenta. Pro branži to byl historický okamžik.
Právě Vánoce jsou jediným obdobím, kdy může byznys čekat oživení. Podle lidí z oboru tvoří poslední měsíc a půl v roce až třicet procent tržeb. Přece jen, pod stromeček ilegálně zkopírované album asi nikdo nedostane. A tak se mezi umělci a vydavatelstvími vede souboj o poslední kupující.
Makroekonomická čísla mají ale i praktický obrázek v desítkách malých příběhů českého trhu. Například regionální redakce přinesly před pár dny zprávu z Jihlavy, kde zbyl z devíti obchodů s cédéčky jediný. Jeho majitel očekává úplný konec do deseti let. IFPI zase najala umělce, kteří objíždějí základní školy a přesvědčují děti, aby nestahovaly ilegálně hudbu. Z Česka také odešla některá světová hudební vydavatelství, ta zbylá omezují výdaje. „Například ve Španělsku je situace taková, že v top padesát nejprodávanějších desek není ani jeden místní interpret. Gramofonové firmy už nemají prostředky, které by investovaly do jejich podpory,“ popisuje Petra Žikovská.
Udělej se sám
Zbyněk Knobloch dvaadvacet let zásadně ovlivňoval to, co budou Češi poslouchat. Šéfoval české pobočce Sony BMG, než před dvěma lety ze země odešla. Důvodem byla krize oboru. „Firma zrušila pobočky v malých zemích, jako jsou Řecko, Maďarsko, Česko či Portugalsko. Rezignovali na regionální repertoár, u nás funguje už jen účetní složka,“ popisuje. Dnes se na hudební byznys dívá s odstupem z druhé strany, z pozice konzumenta. S přáteli založil firmu Gaia Group, která mimo jiné pouští na míru hudbu v restauracích, obchodech či hotelech. „Cesta do zlatých časů už nevede,“ ohlíží se zpět.
A ještě jeden fenomén přinesla hudební krize. Zavedená tuzemská jména, jako Tomáš Klus nebo bratři Ebenové, nabízejí svá CD na vánočním trhu bez podpory velkých hudebních firem. „Je to taky jeden z trendů. Když vydáváte desku pod firmou, chce z ní i ona mít svůj zisk. Umělci pak dostanou marketingovou podporu, aby vešli ve známost. Když se stanou slavnými, už to tolik nepotřebují,“ říká Petra Žikovská.
Konec pro prodej cédéček přišel s nástupem internetu. To, čemu lidé z oboru říkají „fyzické nosiče“, se od té doby prodává méně a méně. Stačí se podívat na čísla IFPI. Prodej cédéček stále nese většinu zisků, jeho podíl ale klesá. Zatímco v roce 2012 byl obrat hudebních CD a DVD téměř 223 milionů korun (79 procent trhu), vloni už jen 193 milionů. Jde v souhrnu o třináctiprocentní pokles.
Vydání desky se pro umělce stává už jen příležitostí, jak marketingově oslovit publikum a upozornit na sebe. Peníze jako kdysi už nikdo z českých hvězd vydáváním desek nevydělá. „Ani návrat kapely Lucie už nebude znamenat prodej sta tisíc desek,“ říká bývalý šéf Sony BMG.
Cest, jak začít přemýšlet o hudbě jinak než v osmdesátých letech, je několik. IFPI třeba spustila kampaň proti nelegálnímu stahování hudby. S klipem, kde si hvězdy jako Ewa Farna či Ben Cristovao stěžují na peníze, aby se vzápětí nechaly profesionálně fotit a líčit, se to ale příliš nepovedlo. Možná víc zabere přemlouvání žáků druhého stupně základních škol, na něž ředitelka Petra Žikovská klade zvláštní důraz. „Kdyby alespoň tahle cílová skupina přešla na free verze oficiálních streamových médií, byl by to úspěch,“ popisuje.
Právě digitální prodej hudby se zdá tím, co vystřeluje byznysu alespoň pomocný padák. V roce 2012 byl jeho podíl na českém trhu jedenadvacet procent, vloni to bylo už sedmadvacet procent. Příjmy z legálního stahování stojí i za úspěchem na Slovensku. Jeho podíl na trhu vyskočil z dvaceti na dvaatřicet procent.
„Nejde ale o nic, co by mohlo v budoucnu vrátit trh tam, kde byl,“ míní Zbyněk Knobloch. Ze své stávající obchodnické praxe ví, že například streamovanou hudbu z portálů Deezer nebo Spotify využívají hudební posluchači spíše v neplacené verzi. „Jsou tam sice reklamy, ale lidé to přežijí. Česko není země s takovou kupní silou obyvatel, aby jim zbývaly peníze na něco, co si mohou obstarat zdarma,“ naráží na nelegální stahování hudby.
Mimo systém
Trhu nepomáhají ani celoplošná rádia. Hrají vesměs hudbu, kterou nevybočí. Důvodem jsou obavy o pokles poslechovosti, na niž se váže cena reklamy, která soukromá rádia živí. „Někde jsem četl termín ‚hudební dieta‘. To myslím docela sedí,“ míní Zbyněk Knobloch.
Čísla hudebního průmyslu ukazují také jedno české a slovenské specifikum. Posluchači milují domácí produkci. Na Slovensku tvořila domácí produkce osmapadesát procent prodané hudby, v Česku to bylo o něco méně, osmačtyřicet procent. Právě vznik nové domácí tvorby je přitom podle IFPI nejvíc ohrožen propadem trhu a nelegálním stahováním hudby.
Není to ale tak docela pravda, respektive platí to pro populární autory. V podhoubí alternativních kapel, které fungují mimo systém hudebního byznysu, panují jiná pravidla. Rostou samy za svou energii a peníze, hledají své publikum, využívají všechny dostupné kanály a svoji hudbu nabízejí i zdarma.
„Proč by měly pořád vznikat desítky umělých hvězdiček z talentových soutěží, o kterých za rok stejně nikdo neslyší? Přichází doba, kdy si umělci svoje místo vybudují pomalu přes internet a živé hraní, a tak je to vlastně v pořádku,“ soudí Zbyněk Knobloch. A pak že se underground nevrátí.
Čtěte také:
Trh vinylových desek roste, v anglosaských zemích láme rekordy
Prodej LP desek raketově roste. Kvůli maržím je podporují velcí hráči
