Český imigrační proces, který v průměru trvá 12 týdnů, je v Evropské unii jeden z nejpomalejších. Zpracování žádosti trvá delší dobu jen v Itálii. Vyplývá to ze studie auditorské a poradenské společnosti Deloitte, která se každé dva roky zaměřuje na migrační formality v EU pro vysoce kvalifikované občany třetích zemí. Letos ji rozšířila na 38 zemí.
Imigrační proces se v Česku skládá z ohlášení volného pracovního místa či získání pracovního povolení na úřadu práce (30 dní), pak se podává žádost o zaměstnaneckou kartu (60 až 90 dní). O ní rozhoduje obor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Ještě je nutná registrace na ministerstvu vnitra a na úřadu práce. „Současná praxe v Česku ale někdy překročí i zákonné lhůty,“ upozornila manažerka v oddělení imigračních služeb Deloitte Anastasia Verkhorubová.
„Česko lze bohužel považovat za takového 'antihrdinu' průzkumu, co se týče lhůty vyřízení žádosti. Zpracování žádosti trvá delší dobu jen v Itálii, zatímco v polovině zemí, které se průzkumu zúčastnily, včetně Velké Británie, Belgie, Austrálie a Číny, zabere méně než měsíc,“ uvedla LaDana Edwardsová, partnerka Deloitte, která vede oddělení imigračních služeb ve střední Evropě.
U dalších podmínek pro znalostní pracovníky, jako je minimální mzda nebo úroveň vzdělání, je Česko v porovnání s ostatními západoevropskými zeměmi přístupná. Nejnáročnější je v Česku i v jiných zemích získat řádné úřední ověření a překlad diplomu.
| Přečtěte si o osudu nelegálního tábora pro uprchlíky ve francouzském Calais: Uprchlický tábor v Calais se vyklízí. Opustilo ho už 1631 migrantů  |
Česká republika patří mezi 63 procent zemí, kde se imigrační žádosti musí vyplňovat na tištěném dokumentu. „Česko se snaží být technologicky vyspělou zemí a do technologie investuje nemalé prostředky, například v oblasti daní. Zlepšení efektivity, které zavedení technologií a internetových řešení přinese, by mohly dlouhé zpracovací lhůty zkrátit,“ uvedla Verkhorubová.
Imigrační procesy pro vysoce kvalifikované pracovníky se od těch pro ostatní pracovníky liší především požadovanými kvalifikacemi. Ve většině zemí musí mít cizí občané alespoň bakalářský nebo magisterský titul, aby byli považování za vysoce kvalifikované pracovníky.
„Česká republika nutně potřebuje vysoce kvalifikované pracovníky v oblasti IT a kvalifikované pracovníky ve výrobním sektoru. Vítáme snahu vlády tyto potřeby řešit zavedením speciálních programů. Domníváme se však, že by k imigraci bylo možné přistupovat komplexněji, aby země zůstala konkurenceschopná vůči rostoucím ekonomikám střední Evropy a dalších zemí,“ dodala Verkhorubová.
Evropa žije migrací. Čtěte o tom:
Nechcete uprchlíky? Přijdete o dotace, navrhuje italský premiér Renzi
Mladí Afričané mají podle Angely Merkelové o Evropě mylné představy
Chovanec: EU se musí připravit, že dohoda s Tureckem krachne
