Možnost, že čáslavské stroje Jas-39 Gripen převezmou ochranu vzdušného prostoru nad Slovenskem, je po víkendu zase o něco pravděpodobnější.
Jestli o něčem slovenská armáda nechce vůbec mluvit, pak je to skutečný technický stav její sliačské 1. taktické letky vybavené stíhačkami MiG-29. Je téměř státním tajemstvím, kolik z celkových dvanácti strojů je vlastně ještě provozuschopných. Jestli šest, pět anebo ještě méně. A další neznámou je, kolik z těch funkčních zůstává v naprosto stoprocentním stavu.
Taková otázka se nabízí po sobotě, kdy se nedaleko Nitry zřítil jeden vyzbrojený MiG-29 poté, co se jeho pilot katapultoval. Jako nejpravděpodobnější příčina se zatím jeví technická závada na zastaralém letounu, a i proto bratislavské ministerstvo obrany zastavilo všechny cvičné lety svých stíhaček MiG-29.
Nehody a pády samozřejmě ke vzdušným silám patří. Ovšem situace se mění v okamžiku, kdy se místo tréninkových podzvukových strojů začnou týkat toho nejprestižnějšího, co může armáda mít - tedy nadzvukového taktického letectva.
Sobotní nehoda zřejmě potvrdí, že místo neustálého prodlužování servisních kontraktů s Ruskem měla Bratislava už dávno přejít na stíhačky západní výroby. Anebo se téhle schopnosti zbavit, pokud na ni nemá peníze.
Ostrý test: české gripeny v Pobaltí vyzkouší „dalekohledy“ za 325 milionů
Slabost slovenských strojů MiG-29 se ukazuje ve chvíli, kdy zbývají ještě více než dva roky do okamžiku, než Bratislava - podle ideálního scénáře - získá první nové stíhačky F-16 ze Spojených států. A proto sobotní nehoda zajímá i velení českých vzdušných sil.
Česko a Slovensko mají totiž dohodu, podle níž si mohou vzájemně hlídat vzdušný prostor. Když se úmluva připravovala, vědělo se, že jde prioritně o vstřícný krok vůči Bratislavě, která je na tom přece jen mnohem hůř než Praha spoléhající se už mnoho let na pronajaté supersoniky Jas-39 Gripen.
Takže je docela reálné, že českým pilotům začne nová “zahraniční” mise. Ochrana slovenského vzdušného prostoru. Nepůjde o žádnou velkou logistiku, gripeny by prostě jen běžné lety nad Českem prodloužily o “zatáčku” nad Slovenskem a občas přistály na základně ve Sliači.
Za tuhle službu sice bude Bratislava platit, ale za co nejrychlejší ukončení vazalství a závislosti na Moskvě těch několik milionů korun stojí.
Čtěte další texty Ondřeje Stratilíka
