Český kapitál v úzkých. Zpomalení ekonomiky jako první postihne strojírenství

Propouštění v Tatře a Zetoru, Inekon Group v insolvenci. Skeptiky předpovídaná ekonomická recese ještě nedorazila a už se dozvídáme o prvních průmyslových podnicích v potížích. Trojice zpráv z přelomu roku naznačuje, že zpomalení ekonomiky zřejmě jako první postihne tradiční obor českého průmyslu - strojírenství. A také to, že své oběti si bude vybírat hlavně mezi podniky s českými a slovenskými vlastníky.

Proč se právě tyto firmy dostávají do potíží jako první? „Hlavním problémem českého strojírenství je nárůst personálních nákladů v řádu desítek procent. Když k tomu přičtete posilování kurzu koruny k euru a mírné zvyšování úrokových sazeb, tak se mnohé podniky propadají z kladné ziskové marže do záporné,“ vysvětluje aktuální potíže tradičních strojíren David Pirner, šéf pražského zastoupení poradenské firmy Grant Thornton. Současně upozornil na nepříliš efektivní státní podporu pro exportéry, kteří chtějí uspět na mimoevropských trzích.

Špatné zprávy se neomezují jen na průmysl. Nikdo například neví, jak dlouho budou vlastníci a hlavně věřitelé ochotni tolerovat ztrátové výsledky třeba železničního dopravce Leo Express. Za zmínku stojí i zpráva o výsledcích leteckého dopravce Travel Service, který se v roce 2017 propadl do půlmiliardové ztráty. Ani při současném růstu ekonomiky a mezd tak nelze říci, že se daří všude a všem.

Propad zájmu o tatrovky

Ještě na počátku listopadu označil generální ředitel Tatry Trucks Radek Strouhal zvěsti o problémech automobilky a chystaném propouštění za nepodložené hospodské povídačky. Za necelé dva týdny byl on sám propuštěn a spolu s ním i další top manažeři. Důvod? Špatné obchodní výsledky a ubývající zakázky. Od ledna do září loňského roku Tatrovka vyrobila 559 vozidel, tedy polovinu oproti stejnému období roku 2017.

Připomeňme, že Tatru v posledních šesti letech majoritně vlastní zbrojařský koncern Czechoslovak Group (CSG) miliardáře Jaroslava Strnada. Ten před rokem vlastnictví koncernu přepsal na svého syna Michala. Druhým spoluvlastníkem Tatry je René Matera, majitel průmyslové skupiny Promet Group. Na základě rozhodnutí vlastníků převzal vedení Tatrovky krizový manažer Petr Karásek; stejně tomu bylo v roce 2013 poté, co zbankrotovaného výrobce nákladních aut z Kopřivnice převzali Strnad s Materou.

---

Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?

---

Zatím není jisté, kolik lidí přijde o práci. Lidové noviny na počátku ledna uvedly, že Tatra propustí několik stovek ze svých 1200 zaměstnanců. Tuto zprávu mluvčí skupiny CSG Andrej Čírtek popírá. Místo plošného propouštění si prý podnik vystačí s omezením počtu agenturních pracovníků, přirozenou fluktuací a odchody do důchodu. „Snížení výroby v Tatře bylo primárně způsobeno výkyvem poptávky v segmentu speciálních vozů, mimo jiné i přesunem některých projektů na tento rok. Rok 2019 by měl být oproti loňsku růstový,“ dodává Čírtek.

Zdroje z trhu upozorňují, že Strnadovo firemní impérium se zbytečně vyčerpává záchranou těžce prodělečných ostravských strojíren Vítkovice Heavy Machinery (VHM). V souladu s reorganizačním plánem schváleným loni v listopadu získá 51 procent akcí VHM Strnadův podnik SPV VTK. Zdroje týdeníku Euro tvrdí, že Strnad posílá do Vítkovic spoustu hotovosti (zatím se dle dostupných údajů jedná o 900 milionů korun), a nemá tak na řešení jiných problémů. Například těch s Tatrovkou.

Přesycený trh s traktory

Nedostatkem zakázek trpí i další ikonická značka českého strojírenství - brněnský Zetor. Výrobce traktorů před měsícem oznámil, že bude nucen v březnu propustit ze svých služeb 260 zaměstnanců - tedy dvě pětiny celkového počtu. Šéfové začali rozdávat výpovědi na začátku ledna, snižování stavů se týká všech od dělníků po top manažery.

Vlastníkem podniku Zetor Tractors je od roku 2002 slovenský HTC holding, za kterým stojí byznysmeni Martin Blaškovič a Zoroslav Kollár. Před pěti a více lety Zetor vydělával okolo 250 milionů korun za rok, od roku 2015 se však výsledky začaly zhoršovat. Svou roli zde sehrál pokles zájmu ze strany evropských zemědělců, ale také potíže se splněním přísnějších emisních norem.

---

Česko za sto let: máme na to, stát se silnou a technologicky vyspělou zemí

---

Vedení Zetoru se v posledních letech více zaměřilo na trhy bývalého Sovětského svazu, Blízkého východu a Afriky. Prodalo například šest tisíc traktorů do Ruska. Firemní výsledky se přesto dál zhoršují. Provozní zisk se předloni propadl na čtyři miliony korun a celkový zisk dopadl lépe jen díky mimořádným operacím, mezi něž patřilo stahování peněz z dceřiných firem.

Propuštění zaměstnanci mají vlastně štěstí, že o práci přišli v době ekonomické prosperity. Stále totiž platí, že dělníků a techniků je na pracovním trhu velký nedostatek. Nabídky přicházejí z Brna i jiných regionů. „Ozvaly se mi firmy z Břeclavi, Jihlavy i Pelhřimova, že by pro naše lidi měly uplatnění,“ sdělil ČTK vedoucí odborů v Zetoru Alois Kazelle.

Virtuální cementárny ve třetím světě

Česká podnikatelská skupina Inekon Group nemá tak dlouhou historii jako Zetor či Tatra, činnost zahájila v roce 1990. Výrazněji na sebe upozornila o čtyři roky později, kdy chtěla koupit státní podíl ve strojírnách ČKD. Nevyšlo to, a tak si vlastník a šéf Inekonu Josef Hušek začal budovat vlastní firemní skupinu. Inekon Group se pod jeho vedením zaměřil hlavně na vývoj a dodávky tramvají.

Zatímco na trhu s tramvajemi byl Hušek celkem úspěšný, hůře dopadl v druhém oboru podnikání - v oboru investičních celků. Miliardové projekty na stavbu cementáren v Egyptě, Iráku a Vietnamu se zadrhly na politickém a finančním riziku. Inekon přestal splácet úvěr ve výši přes 100 milionů korun, který měl u UniCredit Bank. Razantnější postup pak zvolila firma Gomanold, která dluh od banky koupila a v srpnu loňského roku dala k soudu insolvenční návrh.

---

Kdo chce být miliardář. V Česku rostou nové úspěšné investiční skupiny

---

Po jistém váhání soud návrhu vyhověl a v prosinci vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka. Mezitím se ukázalo, že Inekon má závazků po splatnosti více a že třinácti věřitelům dluží téměř 120 milionů korun. Je mezi nimi i ostravská firma Ekova Electric, která pro Inekon tramvaje vyrábí, či výrobce brzdných systémů Dako-CZ.

Inekon Group v reakci na úpadek zvolil zvláštní strategii: hlavnímu věřiteli doporučil, ať se v exekuci přihlásí o podíl Inekonu v čínské společnosti Tong Hao Railway Vehicles v nominální hodnotě deset milionů dolarů. Případně ať počká do doby, než svůj dluh vůči Inekonu uhradí magistrát města Sofie. Věřitelům se však na tuto hru nechce přistoupit.

Ani pád Huškovy firemní skupiny by neměl rozšířit řady nezaměstnaných. Inekon Group má podle posledních známých čísel zhruba 80 zaměstnanců. Projektanti i obchodníci patří mezi nedostatkové profese a úspěšnější firmy se o ně doslova poperou.

Tradiční průmysl v ohrožení

Postupný útlum tradičního českého strojírenství lze sledovat již delší dobu. Předchozí vlna dorazila v letech 2015 a 2016 a smetla část tradičního energetického průmyslu. Tři hlavní oběti - Vítkovice Power Engineering, ČKD Praha DIZ a Modřany Power - měly rovněž české nebo slovenské vlastníky. Předloni skončil v insolvenci také brněnský podnik Královopolská RIA.

Příčiny jejich pádu byly odlišné - neustály změny v sektoru energetiky. Po skvělých časech v období let 2008 až 2013, kdy ČEZ i další společnosti masivně investovaly do obnovy uhelných elektráren, přišel útlum zakázek. Společnostem Vítkovice Power Engineering a Královopolská RIA nakonec zlomily vaz ambiciózní a náročně zakázky, na které jednoduše nestačily.

Když sečteme všechny padlé a oslabené podniky, dostáváme se k výsledku, který národovce nepotěší. Závislost českého průmyslu na zahraničním kapitálu se bude téměř jistě dál zvyšovat. Naopak v ohrožení jsou do budoucna právě podniky s dlouhou tradicí a domácími majiteli.

Dále čtěte:

Pokus o optimistického průvodce českou budoucností

Kde se líhnou miliardáři. Bývalí majitelé Škody Holding vydělali až 50 miliard

Zetor představil obrněné vozidlo Gerlach 4×4. Určeno je nejen pro armády

Motorpal získal miliardovou zakázku v Indii. Očekává skokový růst výroby a tržeb