Nebe je naše moře, platí opět v Česku. Tuzemský letecký průmysl, který letos slaví sto let, přežil turbulence 90. let, kdy stál na okraji zájmu, a nyní znovu zažívá boom. České úspěchy v tomto odvětví připomněli účastníci tradiční diskuze Exportní zrcadlo BusinessInfo.cz.
České podniky si jako jedny z mála v Evropě zachovaly schopnost výroby letadel od A do Z vlastními silami (od trupu přes pohonné jednotky a vrtule až po přístrojové vybavení).
Mezi světové velmoci patříme ve výrobě leteckých motorů či ultralightů. V letecké branži dnes působí přes 70 výrobců, kteří zažívají období růstu a expandují do celého světa. Dokazují to rekordní čísla loňského leteckého exportu z ČR.
„Loňský rok stoupl vývoz výrobků leteckého průmyslu o 42 procent, což je rekordní číslo,“ sdělil náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Účastníci oborové diskuze Exportní zrcadlo se ohlédli za milníky historie a současnou kondicí českého letectví – rodinného stříbra tuzemské ekonomiky.
„Pokud se podíváme na zaměření ekonomik, nebo počet firem, které působí v leteckém průmyslu v přepočtu na množství obyvatel, tak je Česká republika na čtvrtém místě za USA, Anglií a Německem,“ dodal Vladimír Bärtl.
Češi umějí výrobu letadel in house
Chloubou tuzemské letecké výroby je malý dopravní letoun pro superkrátkou ranvej L-410, který se dočkal modernizované řady s označením NG. Pro stroj L-410 NG firma letos získala typový certifikát Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). Kunovická továrna nyní spouští jeho sériovou výrobu.
„Modernizovaný letoun L-410 je po dlouhé době naši velkou vlajkovou lodí, protože vyvinout, vyrobit a prodávat devatenáctimístný civilní letoun, to na světě jen tak někdo neumí. V tom skutečně patříme mezi světovou špičku,“ řekl v diskuzi předseda představenstva Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) Josef Kašpar.
Tuzemskou leteckou pýchou jsou také stroje společnosti Aero Vodochody, která stoleté výročí od svého vzniku oslaví příští rok. Dobrá kondice českého letectví se promítá i do výroby v Aeru, které pracuje na modernizované verzi cvičného vojenského letounu L-39 s označením NG.
Mezi světovou špičkou
Letečtí výrobci dělají ČR ve světě skvělou reklamu, a to ve výrobě letadel i jejich komponent. České know-how oceňují i světoví lídři. Tuzemské firmy totiž hrají nezanedbatelnou roli v dodavatelských řetězcích nadnárodních gigantů a přispívají k výrobě letadel světových značek jako Airbus, Bombardier, Embraer a dalších.
Vyspělá technologická základna láká světové hráče i do České republiky. To, že je Česko „dobrou adresou“, dokládají zahraniční investice. Společnosti jako Honeywell, GE Aviation, Bell Helicopter, Latecoére a další si v ČR zřídily pobočku, případně koupily původní českou firmu.
Málo lidí i v letectví
I letecký průmysl ovšem čelí akutnímu nedostatku kvalifikované pracovní síly. Pomoci mu mohou zahraniční pracovníci.
„V této oblasti vláda připravuje projekty pozitivní ekonomické migrace, díky kterým můžeme doplnit českou pracovní sílu kvalifikovanými lidmi z jiných zemí,“ shrnul Vladimír Bärtl. Náměstek připomněl například projekt Režim Ukrajina, který má českým firmám zajistit tisíce Ukrajinců na stovky typů pracovních pozic.
Rozvoj odvětví, který trvá osmým rokem po sobě, je impulzem pro akademickou sféru. Přispěl k posílení výzkumu a vývoje, jež táhnou nové projekty Českého vysokého učení technického (ČVUT). ČVUT je ostatně jednou ze dvou civilních vysokých škol v České republice, které vyučují letectví. „Naše fakulta je jediná v ČR, která vyučuje nejen konstrukci letadel, ale i leteckých motorů a dnes i kosmické technologie. Každopádně jsem schopni připravit pro letecký průmysl dostatečně kvalifikované odborníky,“ prozradil děkan Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.
Podle jeho slov je nicméně problém v tom, že mezi mladými lidmi není o studium technických oborů velký zájem. Absolventů, kteří mohou leteckým výrobcům pomoci, je stále minimum. „Navíc bychom si měli uvědomit, že firmy nepoptávají jen letecké konstruktéry. Z deseti absolventů, které u nás nedávno poptával Aircraft Industries, byli jen dva konstruktéři. Výrobci potřebují celé spektrum profesí,“ doplnil děkan.
Jediní na světě
ČVUT letos uzavřela smlouvu se společností GE Aviation, jež studentům fakulty umožňuje přístup k exkluzivnímu know-how světového leteckého gigantu. Firma potřebuje pro své vývojové a výrobní centrum turbovrtulových motorů kvalifikované pracovníky, stejně jako další zázemí pro inovace a výzkum. „Z tohoto pohledu na nás vznikla společenská objednávka, abychom významně posílili tyto kompetence,” upozornil děkan Valášek.
ČVUT je ostatně jedinou univerzitou na světě, s níž má GE Aviation uzavřený kontrakt, který by poskytla sdílení znalostí v tak velkém rozsahu. „Funguje to. Opravdu máme přístup k exkluzivním znalostem GE Aviation, a to nejenom v oblasti leteckých motorů, ale i z průmyslu 4.0. Predix 4, tedy software, který máme k dispozici, je dokonalou ukázkou cloudového sbírání dat a poznatků pro analýzu výrobků,” upřesnil Valášek.
| To to letí, je tu století |
|---|
| Český letecký průmysl vznikl ve stejné době jako světové letectví. V roce 1918 vznikla v Čechách první letecká továrna. Letov byl tehdy přirozeně orientován na vojenská letadla. Dalšími významnými milníky bylo založení výzkumného a zkušebního leteckého ústavu a firem jako Aero Vodochody. „Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze v Letňanech, založený roku 1922, je třetím nejstarším výzkumným ústavem na světě,” upřesnil Josef Kašpar, jeho šéf a předseda představenstva. Na letošním šedesátém Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se bude mimo stoleté výročí republiky připomínat také století průmyslu včetně toho leteckého. |
Podle děkana mohou mít aktivity firmy GE Aviation pozitivní vliv na růst celé české ekonomiky. Pokud by se podařilo realizovat všechny její plány, zvýšil by se podíl letectví na českém HDP zhruba na desetinásobek. A celé HDP by prý narostlo až o 2,5 procenta. „Exportní bilance mezi USA by ve prospěch České republiky vrostla o 100 procent,” tvrdí Michael Valášek.
Přidružené služby
Jak bylo zmíněno výše, letecký vývoz z ČR v roce 2017 zaznamenal rekordní nárůst ve výši 42 procent. Na celkovém loňském exportu se letecký průmysl podílel 0,2 procenty.
Obor má nicméně celou řadu přidružených služeb, které se do čísel „letecké“ vývozní bilance nezapočítávají. Jde například o školení pilotů, řízení letového provozu či výstavbu letišť, jež umějí české firmy díky komplexním schopnostem poskytnout také.
Češi tradičně vyvážejí nejvíce produktů leteckého průmyslu do Spojených států, Francie, Ruska či Iráku. Letectví je ovšem globální byznys a dodávky bývají nárazové. Ze statistik vyplývá, že loni byly mezi odbytišti jedničkou Spojené Arabské Emiráty.
Letectví také ovlivňuje fakt, že je jedním z nejvíc regulovaných sektorů. Existuje celá řada předpisů a certifikací, které musí firmy splňovat. „To je obrovský rozdíl například od automotive. Uzavření byznysu trvá i několik let, pak jde ale o významný obchod. Součástí dodávky letadel nebo leteckých komponentů je navíc vývoz servisních center, protože když do nějakého regionu dodáte letadlo, musíte mu nutně zajistit i servis. To je rozdíl od dodávky aut. Když vám přestane jít u letadla motor, nemůžete čekat dva měsíce, než vám to někdo opraví,“ shrnul šéf Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) Josef Kašpar.
„Takže vy dodáváte nejen ten produkt, ale i řadu navazujících služeb, které přinášejí další finance do České republiky,” doplnil v diskuzi.
Česko má ve světě dobrý zvuk
Významnou roli ve světovém leteckém průmyslu hraje Aero Vodochody, které se stalo „risk sharing“ partnerem pro dva důležité světové projekty, a to CSeries kanadského Bombardieru a KC 390 brazilského Embraeru. Pro zajištění dodávek potřebují výrobci české mozky a české firmy, které pro Aero dodávají komponenty.
„Dostali jsme se do pozice významného dodavatele zásadních částí pro letadla světových výrobců. Pokud Česká republika do budoucna chce hrát významnější roli ve světových dodavatelských řetězcích, bude muset být zastupována jednou výraznou firmou, která to zorganizuje,” připomněl Josef Kašpar celosvětový trend.
Otevírat dveře u světových hráčů pomáhá firmám Ministerstvo průmyslu a obchodu. Mimo jiné jde o oborové podnikatelské mise, vedené jeho náměstkem. „Letectví je hodně specifický obor a pomoc od státu je tam potřeba, minimálně ta lobbistická je bezpodmínečná. Bez toho, že máte za sebou stát, nejste v letectví schopni dokázat nic, co stojí za to,“ tvrdí Josef Kašpar.
Letošní podnikatelská mise z Kanady, která navázala na loňskou návštěvu českých firem v čele s náměstkem ministra Vladimírem Bärtlem, mimo jiné přispěla právě k jednáním o české stopě v projektu CSeries, který od Bombardieru převzal Airbus. „Česká účast v projektu je poměrně dobře zajištěná. Naopak je tu naděje, že se česká účast bude rozšiřovat a v tom smyslu se vedou dokonce jednání i s kanadskou stranou, která byla v Praze zastoupena na jaře letošního roku v poměrně početné misi, “ doplnil Kašpar.
Navíc reakce firem ze země javorového listu byla výhradně pozitivní. „Měla jednoho společného jmenovatele – byť měli Kanaďané obecné povědomí o českém letectví, byli pozitivně zaskočeni šíří možností českých výrobních kapacit a umem tuzemských výrobců, komplexností, erudovanosti a zkušenosti našich leteckých firem,“ upřesnil Vladimír Bärtl.
Vesmírný apetit
Nejen letecký, ale také vesmírný průmysl už zapustil v České republice kořeny. Jde totiž o spojité nádoby.
„Jsme členem evropské vesmírné agentury a to, že se podařilo prosadit administrativní centrum satelitního navigačního systému Galileo, který sídlí v Praze, je důkazem, že máme apetit i v tomto směru a že se nám daří prosazovat věci, které mohou nastartovat (dominovým efektem) řadu dalších procesů, jež mohou být pro české firmy velmi výhodné,” upřesnil náměstek Vladimír Bärtl. „Je tu naděje, že bude v České republice vyvíjena i vyráběna raketa Ariane 6, což je projekt Evropské unie. Raketa by měla vynášet právě satelity pro systém Galileo,” doplnil rektor Fakulty strojní ČVUT Michael Valášek.
České firmy dodávají unikátní zrcadla na teleskopy a další věci pro evropskou vesmírnou agenturu ESA. „Vesmír potřebuje špičkové technologie a my je máme,“ upřesňuje Josef Kašpar.
Dva čeští odborníci jsou dokonce zaměstnáni ve Space X, americké technologické společnosti působící v kosmickém průmyslu, kterou založil Elon Musk. Firma nyní vyvíjí těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a druhou generaci lodi Dragon.
Více informací o institucionální podpoře státu pro letecké výrobce nebo o české stopě v programech EU najdete ve videozáznamu diskuze Exportní zrcadlo BusinessInfo.cz:
Článek vyšel na webu BusinessInfo
