Výpověď z archivu
„Byl jsem jedním z těch, kteří nosili modré košile a zpívali o tom, že Stalin je jejich veliká sláva. Patřil jsem mezi ně do té doby, než jsem v centrále pražského ministerstva vnitra a jeho zpravodajské služby měl možnost nahlédnout do špinavé kuchyně režimu, říká o sobě Josef Frolík, bývalý československý rozvědčík. V létě 1969 se mu podařilo přeběhnout na Západ. V roce 1975 vypovídal před komisí amerického Senátu a tuto výpověď má od minulého týdne k dispozici i český čtenář. Je to pochmurné čtení, které líčí StB jako vysoce profesionální tajnou službu dokonale špehující české obyvatelstvo, disponující neuvěřitelnou sítí agentů. I po pětadvaceti letech od Frolíkovy výpovědi je jeho text zajímavý. Editoři knihy ale do značné míry selhali, neboť defektorova tvrzení nedoplňují konfrontací s jinými prameny. Většina čtenářů proto musí rezignovat na otázku, zda v jednotlivostech čte pravdu, nebo lež. Například kdo všechno se s StB podle Frolíka zapletl? „Pražský režisér Otomar Krejča je agentem rozvědky. (str. 45) „Populární československý zpěvák Karel Gott je agentem StB, kterého se podařilo naverbovat roku 1960 na základě kompromitujících skutečností (usvědčen z exhibicionismu). (str. 45) „Eva Bosáková, několikanásobná olympijská vítězka v gymnastice, je rovněž dlouholetou agentkou. Využívají ji při tvorbě kompromitujících filmů sexuálního charakteru. (str. 47) „Vladimír Zábrodský alias Vova, trenér stockholmského hokejového mužstva, je agentem vyslaným československou rozvědkou. (str. 47) „Svého času se rozvědka zajímala i o světově uznávaného egyptologa profesora Černého z Oxfordu a vyslala za ním agenta – Vojtěcha Zamarovského – s cílem navázat kontakty. (str. 43) Další desítky jmen vyvolávají dojem (ostatně podobný jako Cibulkovy seznamy včetně dodatků), že podepsali či práskali skoro všichni. Je sice otázkou, nakolik se dá slovům přeběhlého špiona věřit a nakolik lidé „vyslaní československou rozvědkou pro rozvědku skutečně pracovali a ubližovali svým kamarádům, ale díky Frolíkově líčení můžeme pochopit mnoho o praktikách komunistických tajných služeb a stylu zpravodajských her. Důležité je zmínit, kdo byl (a možná i je) Josef Frolík. Narodil se roku 1928, při zaměstnání vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v roce 1952 nastoupil na ministerstvo národní bezpečnosti do hospodářské správy. V roce 1955 přešel na IV. správu ministerstva vnitra (ekonomická rozvědka), v roce 1960 byl přeřazen na I. správu (rozvědka). V letech 1964 až 1966 pracoval pod diplomatickým krytím na londýnské rezidentuře, poté byl nasazen proti CIA. Z pražské centrály StB řídil zpravodajské hry s touto organizací zejména v Africe, Indii a na Středním východě. Při emigraci v roce 1969 odvezl přes dva tisíce charakteristik důstojníků československé rozvědky, údaje o čtyřech stech agentech a popis nejdůležitějších operací inscenovaných KGB a StB. Výbor amerického senátu ho označil za jednoho z nejdůležitějších přeběhlíků z komunistických tajných služeb. V roce 1971 byl v ČSSR odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti. Dnes podle informací editorů knihy prý stále žije pod změněnou identitou v USA. Jiné informace ale říkají, že je již deset let po smrti. Frolíkův popis komunistických tajných služeb může být buď pravdivý, nebo záměrně zkreslený (například tehdejšími potřebami CIA), ale určitě ne naivně neznalý. V knize jsou popsány vraždy, za kterými podle autora stála StB, řada jednotlivých operací (včetně pokusu o otrávení zaměstnanců rádia Svobodná Evropa či vytvoření falešné hranice se západním Německem s agenty převaděči), verbování double–agentů, styl vyhodnocování zpravodajského prostředí, detaily o sledování zájmových osob (pikantnosti typu nasazování prostitutek na tým kanadských hokejistů či falešný slepec s bílou holí monitorující Malostranské náměstí). Insider vykreslil styl práce tajné služby socialistického Československa.
Vachalovský, P., Bok, J.: Špion vypovídá II. (Výpověď Josefa Frolíka před Senátem Spojených států). J. W. Hill. Praha 2000. Počet stran 134. Cena:139,– Kč
