České bankovnictví působí tak trochu jako ostrov jistoty v rozbouřeném finančním moři. Tuzemské banky příliš nezasáhla ani doznívající celosvětová hospodářská recese, ani současné problémy eurozóny ohrožované dluhy Řecka a dalších zemí EU z jihu Evropy.
Foto: Profimedia.cz
Čemu vděčí tuzemský bankovní sektor za svou dobrou kondici? Především konzervativnímu přístupu. Český bankovní systém je založený na klasickém komerčním modelu. Banka tedy přijímá vklady a poskytuje úvěry. Takzvané investiční bankovnictví, které je rozšířeno v USA či v zemích západní Evropy, je v tuzemsku jen okrajovou záležitostí. Právě tento segment, založený na investování a reinvestování, stál na počátku poslední světové krize, když banky s vidinou vysokých zisků investovaly peníze do velmi rizikových finančních produktů. Díky konzervativnímu přístupu neměly české banky téměř žádná taková „toxická“ aktiva, která způsobila krach mnoha bank v USA.
Další velkou předností českého bankovního trhu je jeho likvidita. Celková výše vkladů uložená u tuzemských bank totiž o desítky procent přesahuje veškeré poskytnuté úvěry. Díky tomu je český mezibankovní trh zcela soběstačný a nezávislý na zdrojích ze zahraničí.
Možná rizika
Že se českému bankovnímu sektoru daří, potvrzuje i poslední Zpráva o finanční stabilitě vydaná Českou národní bankou. České banky jsou na tom podle ní dobře i v době nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóně. Přesto je podle představitelů ČNB i v příštích měsících namístě opatrnost, protože ekonomika stále neprochází zcela jednoduchým obdobím. „Pro udržení finanční stability v dalších dvou letech bude podstatný vývoj ve světové ekonomice. Vzhledem k vývoji v zahraničí, kde kulminují problémy některých zadlužených ekonomik eurozóny, je třeba varovat před tvorbou neadekvátně optimistických očekávání. Ani vývoj v domácí ekonomice zatím nedává dostatečnou oporu pro tvrzení, že krize již končí,“ tvrdí guvernér České národní banky Miroslav Singer.
I když krize kolem řeckého dluhu zvýšila rovněž rizika pro české banky, není případný bankrot Řecka tím nejhorším scénářem, který by je mohl potkat. Podle expertů ČNB by na české hospodářství, a tím i tuzemské banky mělo mnohem vážnější dopad výrazné zpomalení ekonomiky Německa v příštích dvou letech. Podle ČNB bude rovněž důležité, aby akcionáři tuzemských bank nepodlehli pokušení vybrat finanční polštáře vytvořené v letech krize na výplatu dividend. „Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období,“ dodává Singer.
České banky obstály
Nejvíce dluhopisů ze zemí, které jsou v současnosti považovány v eurozóně za nejohroženější, tedy Řecko, Itálie, Irsko, španělsko a Portugalsko, drží Komerční banka. Ve svém portfoliu má řecké státní dluhopisy za téměř sedm miliard korun, italské státní dluhopisy za osm miliard korun a také malé množství dluhopisů z Irska, španělska a Portugalska. Na celkových aktivech banky mají dvouprocentní podíl, zatímco u dalších dvou bank z domácí „velké trojky“ jsou to 0,3 procenta u České spořitelny a 0,7 procenta u ČSOB. Všechny tuzemské banky přitom odmítají, že by je i případný černý scénář vývoje v Řecku a dalších rizikových zemích eurozóny mohl ohrozit.
České banky podle ČNB obstály dobře v zátěžových testech, které centrální banka provedla. Jejich výsledky za jednotlivé banky nezveřejňuje. Výsledky českých bank tak bylo možné vyčíst jen zprostředkovaně z nedávno zveřejněných evropských zátěžových testů. Započítávaly se totiž do celkových výsledků zahraničních bank, které tuzemské finanční ústavy vlastní.
Jedinou bankou působící na českém trhu, která neprošla evropským zátěžovým testem, byla rakouská Volksbank. Na fungování české pobočky to však podle představitelů banky nebude mít žádný vliv. Navíc Volksbank CZ by letos, stejně jako celá východoevropská část banky, měla změnit majitele. Jejím novým vlastníkem by měla být ruská Sberbank.
