Rakouské společnosti investují do vzácných kulturních památek spojených s Českem. Důkazem byla i výstava věnovaná svatému Václavovi.
Jednou z nejvýznamnějších loňských událostí českého kulturního života byla unikátní výstava Kníže Václav – světec a panovník. Expozici, která soustředila umělecké a historické skvosty z několika zdrojů, uspořádalo Národní muzeum ve spolupráci s Rakouskou národní knihovnou za finanční podpory pojišťovacího koncernu UNIQA Group. Historickou výstavu bylo možné zhlédnout jak v Praze, tak i ve Vídni. Hlavní město ČR tak poprvé hostilo například rukopisy vypůjčené z Rakouské národní knihovny. Její sbírky ukrývají řadu cenných knih, pocházejících z českých zemí.
Poprvé v Praze
„Výstava nebyla velká rozsahem, ale unikátní obsahem. Tolik vzácných rukopisů na jedné výstavě představovalo mimořádnou příležitost k prohlídce nejcennějších skvostů se svatováclavskou tematikou, která se jen tak nebude opakovat,“ řekl novinářům ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Pojistná hodnota exponátů zapůjčených z Rakouské národní knihovny a instalovaných v nasvícených bezpečnostních vitrínách činila několik desítek milionů korun,“ doplnil Martin Žáček, generální ředitel české pobočky pojišťovny UNIQA, která výstavu finančně podpořila. Nejcennějším vystaveným exponátem byl iluminovaný kodex Vita Venceslai – Život a utrpení sv. Václava z roku 1585. Jedná se o jeden z nejkrásněji iluminovaných svatováclavských rukopisů, který byl s největší pravděpodobností určen císaři Rudolfu II. „V Národním muzeu byl tento rukopis představen české veřejnosti vůbec poprvé,“ upozornil Lukeš. Rukopis byl dlouhá léta považován za nenávratně ztracený, teprve v roce 2004 se objevil na dražbě v Hamburku, kde jej zakoupila UNIQA.
Mimořádný zájem
Kromě kodexu Vita Venceslai byla na výstavě k vidění řada dalších unikátních předmětů. Jednalo se například o skvostně iluminovaný Házmburský rukopis, který pořídil šlechtic Jan z Házmburka pro českého krále Ferdinanda I. Iluminace tohoto díla zachycují fresky s portréty českých panovníků, které zničil v roce 1541 požár Pražského hradu. Dalším zajímavým exponátem byl relikviář v podobě busty svatého Václava z pozlaceného stříbra, který svatovítské katedrále na přelomu 15. a 16. století věnoval král Vladislav Jagellonský. Unikátnímu charakteru vystavených předmětů odpovídal i zájem veřejnosti – v Praze výstavu za šest týdnů zhlédlo asi 120 tisíc lidí a ve Vídni počet návštěvníků přesáhl 40 tisíc. Význam výstavy dokazují i osobnosti, které se zahájení zúčastnily – v Praze výstavu zahájil prezident Václav Klaus, ve Vídni zase rakouský prezident Heinz Fischer a českých ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.
Za moře a zpět
Údaje o tom, kdy rukopis Vita Venceslai opustil české země, neexistují. První ověřené zprávy o kodexu, jenž obsahuje 23 miniatur pojednávajících o životě sv. Václava, pochází z období po 1. světové válce, kdy se dílo objevilo ve Spojených státech. V kronice ovšem chyběly některé části. Dlouhá léta rukopis vlastnil americký bankéř a filantrop Robert Lehman (1891–1969). Po jeho smrti se kodex stal majetkem Metropolitního muzea v New Yorku. V roce 2004 byl spolu se sbírkou miniatur a písemností nabídnut k prodeji v Hamburku a následně jej zakoupil rakouský pojišťovací koncern UNIQA. „Vedení koncernu si uvědomovalo, jakou mimořádnou historickou a kulturní hodnotu pro český národ tato památka má. Koupí rukopisu se tak UNIQA jednoznačně přihlásila k odpovědnosti, kterou neseme nejen v přímém ekonomickém slova smyslu, nýbrž i ve smyslu ochrany nenahraditelných památek a upevňování kulturní společnosti, jež si váží odkazu svých předků,“ vysvětlil generální ředitel české pobočky UNIQA pojišťovny Martin Žáček.
