Ukrajinci jedou domů. Dělníci, kteří pracují v českém stavebnictví, automobilovém a strojírenském průmyslu by kvůli válečnému konfliktu mohli začít hromadně opouštět zemi. Mnoho z nich hodlá dobrovolně narukovat, aby bránilo svou vlast. To může ohrozit personální situaci v mnoha českých firmách – podle Hospodářské komory ČR u nás existují obory, které si kvůli nedostatku pracovní síly na trhu bez cizinců prostě neporadí. Kromě průmyslu se to týká i obchodu a pohostinských služeb.
Jen v roce 2021 Komora zpracovala přes 4500 žádostí zaměstnavatelů o více než 21 tisíc kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny. Většina z nich pracuje přes agentury na takzvanou zaměstnaneckou kartu, která jim poskytuje dočasné povolení k pobytu i k práci. Vloni pak pobývalo na českém území podle ČTK celkem 634 790 cizinců, z toho většinu tvoří právě Slováci a Ukrajinci. Přibližně polovina zahraničních občanů u nás žije přechodně.
Že pracovníci z Ukrajiny jsou pro český průmysl nepostradatelní, potvrzuje Edita Novotná, tisková mluvčí společnosti Strabag. „Vzhledem k mimořádně nízké míře nezaměstnanosti v ČR patří pracovníci z Ukrajiny na našem pracovním trhu k velmi důležitým posilám v mnoha odvětvích, a stavebnictví není výjimkou. Naše firma má v řadách svých zaměstnanců desítky pracovníků z Ukrajiny,“ řekla redakci Euro.cz. Ti kromě dělnických a řemeslnických míst pracují i na pozicích technicko-hospodářských, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.
Čekáme, co přijde dál
Někteří ukrajinští kolegové Edity Novotné se aktuálně nachází v Česku, desítky z nich jsou však teď doma na Ukrajině. Tito lidé nám budou na stavbách chybět,“ uvádí Novotná. Ukrajince zaměstnává i mnoho partnerů Strabagu, a pokud by dotčení pracovníci Česko ve velkém množství opustili, mělo by to závažné dopady na realizaci staveb po celém tuzemsku.
V podobné situaci se nachází rovněž stavební firma Porr. „I na našich stavbách pracuje prostřednictvím subdodavatelů velké množství Ukrajinců – dalo by se říci, že jsou páteří českého stavebnictví. Část z nich, zejména ti, kteří pocházejí z východní Ukrajiny, už odjela. Větší vliv má současná krize zatím na oblast pozemního stavitelství. U dopravních staveb Porr více využívá slovenské pracovníky. Pokud by se ale konflikt přesunul směrem na západ a ke slovenským hranicím, je možné, že by se domů vrátili i slovenští dělníci,“ řekla redakci zástupkyně firmy Ivana Svobodová. Zapojení do obrany země zvažuje přitom většina Ukrajinců, kteří nemají zdejší občanství ani rodiny v Česku.
Klíčoví jsou lidé
Za pravdu dává svým kolegyním i Ondřej Šuch, Head of External Affairs ve společnosti Skanska. Ta sice sama za sebe zaměstnává minimum pracovníků z Ukrajiny, její subdodavatelé však často mají mezi svými zaměstnanci až 80 procent Ukrajinců. Na projektech v rámci celé republiky se pak jedná řádově o stovky lidí.
„Současný vývoj na Ukrajině sledujeme s velkým znepokojením. Ačkoli na Ukrajině nepůsobíme, máme aktivity v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Vývoj může mít další dopad na kapacity, ceny surovin, energií a finanční stabilitu,“ sdělil redakci Šuch. „Klíčoví jsou ale lidé. Pokud hromadně odjedou, bude to mít na některé sektory služeb a celé stavebnictví zatím nepředstavitelný vliv. Kvůli chybějícím kapacitám mohou ceny některých subdodávek stoupat do absurdních výšin,“ doplňuje.
Obavu z dalšího zdražování sdílí firma GLP, jež se zabývá výstavbou průmyslových hal. Sama sice žádné Ukrajince nezaměstnává, ale podobně jako v předchozím případě si na realizaci staveb najímá firmy, pro něž cizinci pracují. „Pokud dojde ke zhoršení současného stavu z jakéhokoli důvodu, promítne se to do dalšího růstu cen nemovitostí a prodlužování termínů dokončení,“ sdělil redakci e-mailem marketingový zástupce GLP Jan Hlaváč.
„České stavebnictví je do značné míry na ukrajinských dělnících závislé, takže kdyby došlo k masivnímu odchodu těchto lidí zpět do vlasti, mohlo by dojít i zastavení staveb. Obecně by velký odliv ukrajinských pracovníků dramaticky ovlivnit trh práce v České republice – určitě ve smyslu většího konkurenčního boje o dělníky,“ doplňuje za Porr Svobodová.
Strach z války ve východním bloku
Mezi průmyslníky se však zároveň zvedla, stejně jako v celé České republice, vlna solidarity s lidmi, které ruský útok zasáhl. Česká hospodářská komora v tiskové zprávě odsoudila vpád ruských vojsk na území Ukrajiny a vyjádřila jednoznačnou podporu ukrajinským občanům i firmám, které v zemi působí. Zároveň vyzývá spojence z EU a NATO, aby zabránili Rusku v invazi do celého bývalého východního bloku.
„Dnes již není ve hře jen problém nejistoty ohledně ukrajinských zaměstnanců působících v ČR ani otázka připravenosti na případný příliv migrantů z východní Evropy. Obavy z důsledků na růst inflace a zpomalení růstu české ekonomiky jsou jen marginálií ve srovnání s hrozbou válečného konfliktu, který by mohl zasáhnout i území České republiky,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který je v kontaktu s vedením ukrajinské komory i podnikateli působícími v zemi. Ti se z velké většiny stáhli.
Pomoc skrze systém
Tuzemské firmy se ukrajinským pracovníkům snaží pomoci, jak to jen lze. Skanska i další soukromé společnosti aktuálně usilují o to, aby svým lidem usnadnily kontakt s rodinami a blízkými, jež museli na Ukrajině zůstat. Někteří z nich se chtějí vracet domů, jiní zůstávají v Čechách nebo sem chtějí vzít s sebou i rodinné příslušníky čekající na hranicích. Skanska zatím neobdržela žádný signál, že by se Ukrajinci chystali hromadně odjíždět, Šuch však přiznává, že situace se mění z hodiny na hodinu.
„I nás se samozřejmě situace v Ukrajině nesmírně dotýká a rádi bychom všem Ukrajincům vyjádřili svou účast a solidaritu,“ sdělila redakci Iveta Štočková, tisková mluvčí společnosti Eurovia. „Mezi našimi kolegy a kolegyněmi je téměř sto Ukrajinců, kteří jsou našimi kmenovými zaměstnanci, kteří zde nejen pracují, ale i žijí. Se všemi jsme v kontaktu, vyslovujeme jim podporu a nabízíme případnou pomoc,“ dodala. Tu finanční již Ukrajině poskytla například investiční společnost Miliony pro Ukrajinu. Investoři z Pale Fire Capital darují válkou postižené zemi peníze na humanitární pomoc, přidávají se i další">Pale Fire Capital a několik dalších firem a byznysmenů.
K odchodu je nikdo nutit nesmí
S prvními zaměstnanci, kteří obdrželi povolávací rozkazy, se loučí Rohlík.cz nebo Zásilkovna. „Musí zřejmě odjet s okamžitou platností. Od cizinecké policie máme prozatímní informace, že by se v případě neopuštění republiky jednalo o trestný čin,“ uvedla na svém profilu na sociální síti LinkedIn zakladatelka zmíněné logistické firmy Simona Kijonková. Podle mluvčího Zásilkovny Kamila Chalupy však zatím odjel pouze jeden Ukrajinec a zaměstnance s platnými vízy dle policie nikdo k odjezdu nutit nemůže, přestože neuposlechnutí povolávacího rozkazu trestným činem zůstává. Při posuzování konkrétních případů záleží na formulaci rozkazu a na tom, zda byl doručen písemně.
Připraveny pomoci případným uprchlíkům z Ukrajiny s hledáním práce či ubytování jsou i další české firmy. „Pokud se na nás subdodavatelé obrátí se žádostí o pomoc, například ubytování pro rodiny ukrajinských dělníků, tak jim rozhodně vyjdeme vstříc,“ uvedla Svobodová z Porru. Zástupci společnosti Metrostav zase sdělili redakci, že za současné situace nejsou schopni toho pro očekávané přistěhovalce udělat mnoho, ale apelují na vládu, aby změnila podmínky pro zaměstnávání cizinců.
Protože Ukrajina není součástí EU, potřebují její občané k práci na území unie platné povolení k zaměstnání od příslušné krajské pobočky úřadu práce a platné oprávnění k pobytu, zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Pokud by se toto nařízení rozvolnilo a srovnaly se podmínky pro přijetí občana EU a Ukrajince do zaměstnání, je firma připravena nabídnout uprchlíkům práci.
