TURISTICKÝ RUCHPískovcová skalní města Českého ráje se nedostanou do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ministerstvo životního prostředí v tichosti stáhlo přihlášku do schvalovacího řízení. Zápis by přitom mimo jiné marketingově pomohl místním podnikatelům.
TURISTICKÝ RUCH Pískovcová skalní města Českého ráje se nedostanou do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ministerstvo životního prostředí v tichosti stáhlo přihlášku do schvalovacího řízení. Zápis by přitom mimo jiné marketingově pomohl místním podnikatelům.
Více než roční humbuk okolo zápisu Českého ráje do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO vyzněl do ztracena. Správa chráněné krajinné oblasti přitom právě tímto zápisem zdůvodňovala zákazy pro cyklisty i výpady proti horolezcům a ohrožovala tím místní podnikatele v cestovním ruchu (viz Profit č. 21 a 24/2004). Některé obce zápisem argumentovaly při pokusech o snížení počtu turistů, na celostátní úrovni se jím zaštiťovali bojovníci proti výstavbě nových silnic.
KRITIKA Z NEJVYŠŠÍCH MÍST
Do seznamu UNESCO měla spadat celá oblast skalních měst okolo Prachova, Příhraz, Mužského, Hrubé Skály, Kosti, Trosek a Kozákova - tedy turisticky nejnavštěvovanější části Českého ráje. Velké problémy s přihláškou bylo možno vytušit již v říjnu loňského roku, kdy inspektor Stuart Chap kritizoval Český ráj přímo v terénu. Na veřejnost se dostal například jeho komentář k tradičnímu horolezectví. Podle jeho poznatků se horolezci nechovali ke skalám šetrně. Doslova prý mluvil o „železe trčícím ze skály“ a měl tím na mysli zajišťovací skoby natlučené do skalních stěn. „Jedná se o relativně malé území. Zároveň je ovšem moc velké na to, aby ho hlídal jen jeden profesionální strážce,“ cituje z inspektorova závěrečného posudku nejpodstatnější důvody ředitel odboru vnějších vztahů ministerstva Jakub Kašpar. Na ochraně přírody se však ani po neúspěšné snaze o zápis do UNESCO nic nemění.
DOSTANEME SE TAM
Ministerstvo životního prostředí se ovšem nevzdává a plánuje, jak Český ráj do seznamu UNESCO nakonec dostat. „První varianta je, že spojíme Český ráj a České Švýcarsko u Děčína do jednoho celku, čímž by vzniklo přijatelně velké území. Druhá varianta počítá s velkým přeshraničním územím Český Ráj (Středočeský kraj) - České Švýcarsko (severní Čechy) - Saské pískovce (Německo),“ popisuje úvahy ministerstva jeho mluvčí Jakub Kašpar. Proč to ministerstvo neriskovalo a nezkusilo uspět už s dosavadní podobou žádosti? Hlavním důvodem dobrovolného stažení českého návrhu byla obava, že hodnotitelská komise UNESCO návrh zamítne - to by znamenalo, že další, byť opravený návrh již nelze nikdy podat. Ministerstvo životního prostředí nyní může doufat, že během dvou let by se do kýženého seznamu mohlo dostat území, rozšířené podle výše zmíněných představ.
DOBRÁ PROPAGACE
Podle Jakuba Kašpara má nepřijetí Českého ráje do seznamu UNESCO největší dopad na místní podnikatele, kteří chtěli využívat logo světové organizace jako velké lákadlo pro tuzemské izahraniční turisty. Názor ministerského úředníka nepřímo podporuje ředitel hotelů Hrubá Skála Sedmihorky v centru Českého ráje Vladimír Staněk: „UNESCO přitáhne movitější klientelu například z Anglie, Ameriky či Japonska. Jde tedy o turisty, kteří nepoškozují přírodu a jen si vychutnávají krásy krajiny a stavebních památek.“ Trochu jiného mínění je majitel tamní agentury pro volný čas Discovery Roman Bém: „Pro návštěvníky, kteří si chtějí užít sportu a přírody, nemá seznam UNESCO valný význam. Pouze potvrzuje dobré jméno oblasti. V Českém ráji to bude jako na Karlštejně, bohatí návštěvníci přijedou z Prahy jen na jeden den a ještě večer odjedou,“ domnívá se.
ZATÍM DVANÁCT
Na Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO nemá zatím Česká republika žádného zástupce. Dvanáct lokalit je však zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví: * Historické jádro Prahy (1992) * Historické jádro Českého Krumlova (1992) * Historické jádro Telče (1992) * Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (1994) * Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995) * Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996) * V esnice Holašovice (1998) * Zahrady a zámek v Kroměříži (1998) * Zámek v Litomyšli (1999) * Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) * Vila Tugendhat v Brně (2001) * Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
