Rakovina štítné žlázy patří k velmi závažným onemocněním, jež lékaři po celém světě každý rok diagnostikují zhruba 300 tisícům pacientů. Jejich léčba obvykle začíná chirurgickým odstraněním daného nádoru, v krku pacienta ovšem často zůstávají nepatrné zbytky nádorové tkáně, které je nutné odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění.
Nejčastěji se k likvidaci zbytků nádoru používá terapie radiojódem, tedy radioaktivním izotopem jódu. Ten se ve štítné žláze přirozeně akumuluje a postižené místo lokálně ozáří, čímž se eliminuje rakovinové bujení. Problém ovšem spočívá v tom, že stávající metody nedokáží kvalitně monitorovat účinek radiofarmak, což lékařům komplikuje rozhodování o nejvhodnější strategii léčby.
To potvrzuje i klinická radiologická fyzička z Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová. „Dnešní běžně používané přístroje nejsou fyzikálně schopné mít dostatečné rozlišení pro jód 131. Vidíme na nich několik skvrn, ale se špatným prostorovým rozlišením nejsme schopní přesně určit jejich polohu,“ vysvětlila Kráčmerová. Stávající vyšetření navíc trvá přibližně 20 minut, což je příliš dlouhá doba jak pro pacienty, tak i pro zdravotnický personál.
Výstupem je snímek s pozůstatky nádoru
Pacientům bojujícím s rakovinou štítné žlázy by už brzy mohlo pomoci unikátní robotické zdravotnické zařízení jménem ThyroPIX. Na jeho vývoji aktuálně intenzivně pracuje Technologická agentura ČR, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (LF UK), Fakultní nemocnice Motol, Český metrologický ústav a tuzemské firmy Radalytica a ADVACAM.
Cílem projektu ThyroPIX je vytvořit robota, který výrazně zlepší možnosti monitorování účinku radiofarmak a umožní minimalizovat jejich případné nežádoucí účinky. Zařízení se totiž s pomocí robotického ramene dostane mnohem blíže ke snímanému místu, takže jej dokáže zabrat přesněji a při opakovaných vyšetřeních zároveň vždy stejně. Potřebná data lékařům poskytují speciální částicové kamery vyráběné společností ADVACAM, stěžejní je ale pro ně především software, díky němuž se získaná data promění na snímek s viditelnými pozůstatky nádoru.
Velkou výhodou robota je rovněž skutečnost, že s pomocí nově vyvinuté metodiky pro využití takzvaného Comptonova rozptylu umí určit směr a energii každé jednotlivé přicházející částice ionizujícího záření. Díky tomu je možné získat podrobné informace o velikosti a tvaru zbytků štítné žlázy a zároveň ověřit distribuci terapeutické aktivity v těle pacienta.
„Z primárního zdroje záření vyletí foton, který zasáhne první vrstvu citlivého materiálu. Při této interakci předá foton část své energie a rozptýlí se do druhé vrstvy senzoru. Tam už dochází k jeho úplné absorpci. Díky informacím o průchodu částic oběma vrstvami gamakamery jsme pak schopni vypočítat úhel, ze kterého radiace vychází. Tímto způsobem můžeme zjistit, jak je radioaktivní zdroj v těle pacienta distribuovaný,“ popsala princip detektoru Eliška Trojanová z firmy ADVACAM.
Lékaři si přístroj pochvalují
ThyroPIX už má za sebou první testování na fantomovém modelu lidského hrudníku a krku, který vyvinuli v Českém metrologickém institutu. Unikátní kameru vyzkoušeli v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK, přičemž tamní lékaři si přístroj pochvalují. „Hlavní výhoda ThyroPIXu spočívá v tom, že nabízí standardizaci vyšetření, široké zorné pole a vyšší senzitivitu než jiné přístroje. Skvělá je také kompaktnost a s ní spojená mobilita přístroje. Díky ní je možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku,“ shrnul přednosta centra Luděk Šefc.
Aby se novinka dostala do běžné praxe, bude ale nutné ještě upravit několik věcí. Týká se to třeba hlavy gamakamery, která se má v budoucnu umět dostat ještě blíže ke štítné žláze. V plánu je i další vylepšování softwaru, aby mohl přístroj podstoupit klinické zkoušky přímo na pacientech.
Autoři celého projektu zároveň intenzivně hledají průmyslového partnera, který ThyroPIX uvede na trh jako hotový produkt. „Nejraději bychom celé toto řešení předali někomu, kdo už má zkušenosti s vývojem zdravotnického prostředku a s certifikačním procesem,“ uzavřela Trojanová z ADVACAM.
