Vypadá jako chrám, ale místo slova božího se v téhle budově předávají lidu informace o aktuálním dění. Český rozhlas v Olomouci se po 73 letech přestěhoval z měšťanského domu do nového sídla, bývalého obchodního domu s nábytkem stojícího na úzké gotické parcele v Pavelčákově ulici. Právě historie místa inspirovala architekty z Atelieru 38 při návrhu konverze stavby.
Na místě původně stál obytný dům, v roce 1911 ho však zbourali a musel ustoupit prodejně s nábytkem Franze Kleina. Autor projektu Christoph Glasner si tehdy vzal příklad z vídeňského obchodního domu Gerngross. Do znárodnění v roce 1937 pak nábytkářský provoz patřil brněnským UP závodům. Tehdejší budova měla prosklenou secesní fasádu, která se ale zničila během války. Proto ji po osvobození Československa purizoval architekt Jaroslav Česal. Ten rovněž navrhl prolomení loubí v patře a zachování sošného, skoro až sakrálního centrálního prostoru atria s prodejními ochozy a s horním osvětlením.
Z někdejšího právovárečného domu byl před demolicí snesen novověký kamenný vstupní portál, byl zkrácen o spodní část a osazen v interiéru prvního patra. Byl však popsaný hesly v němčině, a tak ho majitelé po druhé světové válce raději zazdili, aby mohl být znovu objeven při rekonstrukci v letech osmdesátých. Ta byla poslední, která dosud stavbu potkala, ačkoli svému původnímu účelu – tedy jako prodejní galerie – sloužila téměř do konce minulého tisíciletí.
„V průběhu stavebně technických průzkumů, projekčních prací a při vlastní realizaci bylo fascinující odkrývat, na jak vysoké úrovni byl technický, estetický a řemeslný um našich předků. V roce 1911 se totiž jednalo o konstrukčně progresivní stavbu, jednu z prvních realizací monolitického železobetonového skeletu nejen v Olomouci, ale i v celém Rakousku-Uhersku,“ zmiňuje Tomáš Bindr, který vedl současnou přestavbu.
Šance na druhý život
S příchodem nákupních center a internetu přestali lidé o starý obchodní dům jevit zájem, a tak se z celé budovy využívalo pouze jediné patro. Dokud Rozhlas neoslovil architekty s požadavkem na přestavbu historického domu tak, aby odpovídal požadavkům současnosti. Objekt se dle architektů musel kromě nového provozu přizpůsobit novým statickým, požárním, tepelně technickým a hygienickým normám.
„V průběhu projektování jsme se úporně snažili zachovat viditelnou nosnou strukturu domu a nezničit celistvost a sošnost centrálního prostoru,“ píší v autorské zprávě. K problému se postavili podobně jako mnozí autoři předělávek bývalých industriálních prostorů na galerie, restaurace či jiné občanské prostory. Veškeré instalace přiznali a hrají si s dialogem mezi původní konstrukcí a novou technikou, aniž by jedno nebo druhé bylo tlačeno do pozadí.
„Technologie jsou barevnou vrstvou ve striktně monochromatickém prostoru,“ popisují autoři návrhu. Ochozy rozčlenili prosklenými stěnami, díky nimž se opticky spojují v jednu chrámovou loď, kam se rozhlasová studia nastěhovala letos na jaře. „Byli bychom rádi, kdyby studio ještě více plnilo roli kulturního centra Olomouce i celého kraje. Věřím, že nová budova bude příjemným pracovním prostředím nejenom pro naše zaměstnance, ale také pro umělce, hudebníky nebo herce,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu Olomouc René Zavoral.
Vzniká zde jak zpravodajství, tak prvovýroba složitějších dramaturgických celků, takže bylo potřeba místo přizpůsobit vysílání na míru. Pulty v bývalých prodejnách nahradily kanceláře a nahrávací studia, centrální atrium pak budí dojem kostela. Veřejnost se o tom může přesvědčit během prohlídek, které se uskuteční 28. září a prvního října, a následně během dalších státních svátků.
„Zakoupením budovy bývalého obchodního domu Českým rozhlasem a jeho přestavbou získal objekt novou důstojnou funkci a šanci na druhý život. V historickém jádru Olomouce bylo ,prázdné místo‘ se skomírající energií nahrazeno novým symbolickým objektem,“ uzavírají zástupci Atelieru 38.