Výrobci nevylučují, že spotřeba tuzemáku by mohla jít nahoru kvůli možnému zvýšení spotřební daně u lihovin. Na své by si přišlo i desetistupňové pivo. Producenti klasického českého rumu i obchodníci si mohou zhluboka oddechnout. Domácí konzumenti alkoholických nápojů totiž zachovávají konzervativní přístup.
Výrobci nevylučují, že spotřeba tuzemáku by mohla jít nahoru kvůli možnému zvýšení spotřební daně u lihovin. Na své by si přišlo i desetistupňové pivo.
Producenti klasického českého rumu i obchodníci si mohou zhluboka oddechnout. Domácí konzumenti alkoholických nápojů totiž zachovávají konzervativní přístup. Spotřebitele nevyvádí z míry ani to, že se s platností od počátku letošního roku nesmí v ČR používat název rum pro výrobek z bramborového lihu. Požadavek Evropské unie říká že, označení rum mohou mít jen lihoviny vyráběné z cukrové třtiny. Pijákům českého rumu nevadí ani to, že výrobci alkoholických nápojů přicházejí každý rok s desítkami nových produktů. Původní rum, který se ovšem dnes již jmenuje tuzemák, a světlé desetistupňové pivo jsou nadále ve svých segmentech dominantní a podle odborníků se tato situace v dohledné době příliš nezmění. Například dominantní tuzemský výrobce lihovin, společnost Stock Plzeň Božkov, prodal v loňském roce 5,24 milionu litrů tuzemského rumu Božkov, což představuje meziroční nárůst o 10,4 procenta. Podle generálního ředitele Stocku Martina Petráška šlo přitom o nejúspěšnější prodej v 55leté historii výroby božkovského rumu. „Zákazníci se ukázali jako patrioti a útok Unie na tuzemský rum vzali jako výzvu, aby právě tento tradičně nejúspěšnější český výrobek kupovali,“ uvedl Petrášek. T uzemský rum přitom loni tvořil zhruba pětinu celkové spotřeby v ČR a tuto pozici si nejspíš nějakou dobu udrží. Změna názvu na tuzemák totiž podle Petráška konzumenty neodradí, naopak je možné, že podíl rumu-tuzemáku na domácím trhu ještě poroste. Důvodem by mohlo být i uvažované zvýšení spotřební daně u lihovin, které znevýhodní především dražší produkty a vůbec nejvíc lihoviny s vysokým obsahem absolutního alkoholu. To ale není případ tuzemáku. Nicméně, pokud by ke zvýšení spotřební daně u lihovin skutečně došlo, poklesne patrně podle analýz Stocku spotřeba těchto produktů v ČR již letos o deset až dvacet procent. Uvolněný prostor by tak mohla zaplnit zvýšená konzumace piva. Dosavadní trendy přitom podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ukazují i v tomto případě na konzervatizmus spotřebitelů. „Ačkoli existují regionální specifika, lze celkově říci, že podíl výčepních desítek je dlouhodobě asi 70 procent oproti třicetiprocentnímu podílu ležáků (dvanáctek),“ konstatoval Veselý. Důvodem je především cena vycházející i v tomto případě ze spotřební daně. T a činí 24 koruny na jedno procento a hektolitr piva, takže hektolitr desítky je zatížen daní 240 korun a dvanáctky 288 korun. Podle některých hlasů je nicméně taková daň v porovnání s jinými státy v ČR velmi malá. Veselý ale tvrdí, že například z legislativního hlediska splňuje v současné době, po posílení koruny, ČR v této oblasti doporučení EU. V U nii platí totiž pro pivo závazná nejnižší spotřební daň a ČR je již v současné době nad touto hranicí. T o v praxi znamená, že spotřební daň se u piva měnit nemusí a konzumentům piva alespoň z tohoto důvodu nehrozí nárůst cen jejich oblíbeného moku. V dlouhodobějším horizontu lze nicméně podle Veselého očekávat postupný nárůst podílu ležáků a různých speciálních piv. Podíl tmavých piv, který je v současné době téměř zanedbatelný a činí asi dvě procenta, patrně příliš nevzroste, na trhu se podle odborníků spíše prosadí kompromis mezi světlými a tmavými pivy, takzvaná piva granátová. T a obsahují kombinaci světlého a tmavého sladu a tomu také odpovídá jejich barvy připomínající typický český drahokam - granát.
