Vzhůru v žebříčku Česky táhla především nízká nezaměstnanost. Se 2,8 procenta žen na úřadech práce se umístily na třetí příčce za Islanďankami a Japonkami. Aktivních je na trhu práce v Česku ale jen necelých 70 procent žen. Téměř 30 procent tvoří dobrovolná nezaměstnanost, studentky a matky na mateřské a rodičovské dovolené. K pozitivnímu výsledku nakonec přispěl i fakt, že pokud Češky pracují, pak obvykle na plný úvazek. I v tomto srovnání obsadily třetí místo.
Naopak rozdíl mezi platy mužů a žen je faktorem, který k úspěchu Česka v hodnocení nepřispěl. Češi průměrně získávají o pětinu vyšší příjem než jejich ženské kolegyně. Jde tak o šestý nejhorší výsledek zemí OECD. A pomyslný skleněný strop Češky neprolomily ani v zastoupení žen v představenstvech firem. Tvoří jen osm procent českých představenstev.
"Analýza Češky posouvá díky velmi nepatrným posunům v oblastech, jako například nízká nezaměstnanost, do které se však systémová opatření nemají možnost promítnout. K lepšímu skóre by nám pomohlo zavedení systémových změn, třeba cílená podpora rovného odměňování na pracovním trhu. Jde však o dlouhodobý proces spojený i se změnou legislativy," uvedla Andrea Linhartová Palánová z PwC.
V letošním srovnání si nejvíce pohoršily Estonky a občanky Irska. Zatímco v Estonsku se snížila zaměstnanost žen na plný úvazek, v případě Irska stojí za horším umístěním růst rozdílu mezi průměrným platovým ohodnocením obou pohlaví.
Ženy zůstávají nevyužitou ekonomickou příležitostí v hodnotě šesti bilionů dolarů. Právě o tolik by podle PwC vzrostlo HDP členských zemí OECD, pokud by všechny dosáhly stejné míry zaměstnanosti žen, jakou vykazuje Švédsko, kde pracuje téměř 80 procent žen.
Nejvyšší zaměstnanost obou pohlaví vykazuje Island, kde pracuje 84,5 procenta žen a 89,9 procenta mužů starších 16 let. Naopak na nejnižší příčce uplatnění žen na trhu práce se umístilo Turecko, kde je zaměstnaná pouze každá třetí žena.
