Když přijde řeč na znečistění ovzduší, myšlenky většiny lidí se pravděpodobně uberou přímým směrem k uhelným elektrárnám či výparům linoucím se z výfuků automobilů se spalovacími motory. Existují však i méně nápadné oblasti, jejichž podíl vyprodukovaných emisí je rozhodně nezanedbatelný.
Mezi největší ,škůdce‘ naší planety v tomto ohledu patří třeba textilní průmysl, který se na znečištění ovzduší podílí hned z jedné desetiny. A když přijde na znečistění vody, je škoda dokonce dvojnásobná. Čím to je? Kromě samotné výroby tomuto faktu přispívá skutečnost, že textil takřka postrádá možnost cirkularity.
„Globálně se do nového oblečení recykluje pouze jedno procento produkce, a to způsobem, který snižuje kvalitu vláken. Dříve či později tedy všechen textil skončí na skládkách nebo ve spalovnách,“ přibližuje módní revolucionář Mikuláš Hurta, který je zároveň zakladatelem českého technologicko-textilního startupu Nilmore. Právě ten v loňském roce přinesl na trh komplexní řešení v podobě své vlastní řady cirkulárního textilu. Po pre-seedové investici z roku 2021 ve výši 4,5 milionu korun získala v letošním roce firma investici seedovou ve výši 8,5 milionu od společnosti Danielson. Jedná se o největší investici ve své kategorii.
V neděli startup také představil nejnovější kolekci Lost & Found a spolu s ní i nové materiály, jako je například NILCOTT®Recycled. Ten obsahuje 50 procent recyklované bavlny, což je zároveň i největší podíl recyklátu na trhu. Součástí kolekce je pak také látka NILPET® ze stoprocentního recyklovaného polyesteru. V blízké budoucnosti přibydou rovněž kousky z materiálu CIRPAD®, jenž je vyroben čistě z recyklovaného odpadu.
„Nové produkty máme i z materiálu NILPLA®, který je naší inovací s vůbec nejnižším environmentálním dopadem. V roce 2021 jsme s ním vstoupili na trh. Zároveň se nejlépe recykluje technologií molekulární recyklace,“ uvádí pro Euro.cz business development manager společnosti Hana Fořtová. Následně dodává, že NILPLA® je unikátní svými funkčními vlastnostmi. Slibuje totiž dvakrát lepší termoregulační vlastnosti než vlna merino. „V zimě tedy hřeje a v létě chladí,“ vysvětluje.
Problém nepředstavuje jen výroba
Startup neřeší jen dopad samotné výroby, od zákazníků rovněž odebírá použité oblečení, které recykluje do zcela nových produktů. „Přidat do textilu recyklát je pouze jeden z mnoha důležitých kroků, navíc stálé velmi raritní. Pokud značky a firmy nebudou řešit problematiku v celé své šíři napříč výrobním a spotřebitelským řetězcem, nic se nezmění. I proto jsem založil Nilmore,“ říká Hurta, jehož firma na trh vstoupila s vlastní značkou oblečení skrze úspěšnou kampaň na crowdfundingové platformě Donio.
Poptávky z B2B segmentu pak rychle rostly. Pro zájemce o cirkulární textil z řad firem, pro které zajišťuje vlastní kolekce nebo firemní oblečení, tedy Nilmore spustil řešení pod hlavičkou NIL Textile. „Nyní již evidujeme více jak 50 firemních zakázek a zájem nejen v oděvním průmyslu, ale také automotive, food retailu a dalších odvětvích,“ popisuje Hurta.
Odpovědí na vysokou poptávku byl společnosti rychlý zájem investorů. „Vidíme v Nilmore opravdovou revoluci textilního odvětví a synergii v našich vizích,“ tvrdí Daniel Maťák, majitel firmy Danielson. Dalším společným úkolem teď podle něj bude posílit obchodní aktivity.
Samotná investice pak směřuje do spuštění vlastní produkce na úrovni pletení a šití. „Vlastní lokální výroba je důležitá pro kvalitní službu zákazníkům a především zvyšuje udržitelnost samotného výrobku,“ dodává Maťák s tím, že chystá další investiční kolo pro budování B2C brandu na evropském trhu.
Základem je kukuřičný škrob
Řešení Nilmore je výsledkem tříletého výzkumu a vývoje ve spolupráci s univerzitami a průmyslovými partnery. „Při vstupu na trh jsme představili materiál s vůbec nejnižšími environmentálními dopady na bázi kukuřičného škrobu s obchodním názvem NILPLA®,“ objasňuje Hurta.
Letos tento materiál s kolegy doplnil ještě o zmíněnou cirkulární bavlnu NILCOTT® z polyesterového odpadu NILPET® a oceánského odpadu CIRPAD. Všechny dohromady pak pojí fakt, že jsou díky firemnímu know-how v cirkulárním designu a napojení na revoluční technologie plně recyklovatelné s vysokou výtěžností. O zpětný odběr se stará samotná firma, přičemž co se úspor ve spotřebě emisí týče, dosahují úrovně 86 procent, zatímco v případě vody je to dokonce ještě o dalších 12 procent víc.
A právě zde se podle Hurty skrývá pro B2B partnery hodnota, která daleko překračuje pouhé zlepšení vnímání brandu v očích spotřebitele: „Pro všechny společnosti se blíží povinnost reportovat nefinanční data – mimo jiné i environmentální a sociální dopady jejich podnikání. Značkám, které se nebudou věnovat snižování negativních dopadů, porostou náklady na kapitál a budou také hůře shánět investice.“ Tento fakt podle něj pocítí i podniky, které se výrobou oděvů nezabývají, ale své zaměstnance pouze odívají.
Zároveň se blíží termín implementace směrnice rozšířené odpovědnosti výrobce. Podle té se budou muset jednotlivé firmy o recyklaci produktů samy postarat. V opačném případě na ně do roku 2025 dopadne recyklační daň. Zatímco například ve Francii je už tato směrnice účinná, na českém trhu začne pravděpodobně platit přibližně za dva roky. „Přesně takovéto opatření povede k uzavírání pomyslných nůžek mezi nízkými cenami nekvalitního a neekologického textilu a udržitelnými řešeními,“ doplňuje Hurta.
